Co naláká mladé začínající doktory na venkov? Průzkum ukázal, že peníze nejsou nejdůležitější

Venkov se v posledních letech potýká s nedostatkem praktických lékařů. Ti dosavadní postupně odchází do důchodu a mladí se na jejich místa příliš nehrnou. Zkušení lékaři se proto v unikátním průzkumu, jehož předběžné výsledky má Česká televize k dispozici, ptali nastupující lékařské generace, co by ji k práci na venkově motivovalo. Pro většinu doktorů to nejsou finanční příspěvky, ale zajištěná kvalifikovaná práce i pro jejich partnera nebo kvalitní školka či škola pro děti. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Petr Švancara

Dotazník vyplňovali lékaři, kteří se připravují na atestaci. Rozeslala jim ho Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladí praktici. V období od března do června na něj odpovědělo dvě stě lékařů, což je přibližně třetina budoucích praktiků. Výsledky budou oficiálně představené na výroční konferenci, která proběhne příští týden v Karlových Varech.

Opomíjené problémy venkova

„Padesát sedm procent lékařů motivuje dotace z ministerstva zdravotnictví, pro 63 procent lékařů je důležitá podpora bydlení, 67 procent dotazovaných by ocenilo finanční injekci pro rekonstrukci a vybavení ordinace a až 77 procent lékařů by přiměla jít pracovat na venkov kvalifikovaná práce pro jejich partnera nebo partnerku,“ uvedla předsedkyně Mladých praktiků Markéta Pfeiferová.  

V rozhodování hraje velkou roli i kvalitní škola pro děti. Hlavní motivační faktory tak tolik nesouvisí s oblastí zdravotnictví, ale spíš poukazují na kvalitu života na venkově. „Pokud se nezlepší kvalita a atraktivita života v těchto oblastech, bude docházet k jejich postupnému vylidňování. Lékaři jsou jen indikátorem celkového opomíjení problémů lidí na venkově,“ upozornil lékař David Halata.

Video Události
video

Mladé lékaře finance na venkov nenalákají. Preferují spíš kvalitní školy pro děti

Halata sám pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku. Dva tisíce pacientů převzal po svém otci. „Sice jste na všechno sám, ale také děláte všechno. Je to takový návrat ke kořenům medicíny,“ říká o své profesi. Patří proto ke spoluautorům dotazníku, který zjišťoval, co by mladé na venkov nalákalo.  

Jednorázové finanční příspěvky netáhnou

Většina mladých doktorů uvedla, že je jednorázové finanční příspěvky příliš nemotivují. Uvítali by spíš pravidelný příspěvek za neatraktivitu lokality, například formou vyšší úhrady zdravotních pojišťoven za registrované pacienty. Podobný příplatek lékaři dostávali v 80. letech.

Průzkum také ukázal, že více než sedmdesát procent budoucích praktiků tvoří ženy. Na práci obvodního lékaře je láká hlavně lepší skloubení zaměstnání s rodinou. „Feminizace oboru praktického lékařství je zjevná už delší dobu, ale takto rapidní nárůst jsme nečekali. Chceme proto porovnat odpovědi mužů a žen a budeme to zohledňovat v našich motivačních projektech,“ uvedl Halata.

Podle Kateřiny Javorské, která ordinuje v desetitisícovém Novém Městě, české zdravotnictví na vyšší počet žen stále příliš nereaguje. Chybí například poloviční úvazky nebo podpora v době rodičovské.

Autory dotazníku překvapilo i to, že většina mladých doktorů by uvítala stáže na venkově. O venkovských praxích se podle nich moc nemluví ani na fakultách. Zástupci SVL a Mladých praktiků se proto rozhodli spustit příští rok projekt Go Rural, který lékařům před atestací nabídne dobrovolné stáže na venkově.

„Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své předatestační přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci zase vrací… Stáže dokáží odstranit předsudky mladého lékaře, který má pocit, že když přijde na venkov, tak se ocitá někde úplně na konci světa,“ poznamenal Halata. Praktici spustí projekt bez jakékoliv finanční podpory, náklady ponesou venkovští lékaři, kteří k sobě stážistu vezmou na zkušenou. 

Praktickému lékaři je v průměru 57 let 

V Česku aktuálně chybí lékaři nejvíc na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách a ve Zlínském kraji. Do pěti let se má navíc situace ještě zhoršit. Průměrný věk praktického doktora je v současné době 57 let. „Je to časovaná bomba, a proto musíme situaci řešit systémově, nejen lokálně,“ dodal Halata. 

Zástupci odborných společností už o výsledcích dotazníku jednají i s ministerstvem zdravotnictví. Požadavky na lepší školy nebo práci pro partnera ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) míří hlavně na kraje či obce. Zásadní proto bude i propojení různých dotačních programů na úrovni státu a krajů. SVL navrhuje také vznik Centra pro obtížně obsaditelné praxe, kde by se potkávali zástupci ministerstva, krajů, pojišťoven a lékařů.