Česko reaguje na ruskou válku proti Ukrajině. Kvůli organizaci příchodu ukrajinských uprchlíků vyhlásila vláda nouzový stav, podle premiéra Petra Fialy (ODS) na občany žádný dopad mít nebude. Rozpočet ministerstva obrany kabinet zvedl o miliardu a oznámil odchod ze dvou postsovětských bank. Na Pražský hrad se obrátily tři stovky zájemců s prosbou, aby jim prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil umožnil zapojit se do cizí armády. Zavírá se Český dům v Moskvě, ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyzývá vzdělávací a výzkumné instituce, aby zvážily zmrazení spolupráce s ruskými kolegy.
Vláda kvůli snazší pomoci běžencům vyhlásila nouzový stav, rozpočet obrany navýší o miliardu
34 minut
Brífink po jednání vlády 2. března
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince. Nyní ho vláda kvůli příchodu válečných běženců zavede znovu. Platit bude od pátku a ministr vnitra i premiér předesílají, že na život občanů nebude mít bezprostřední dopad.
„Zavádíme ho z čistě technických důvodů kvůli tomu, abychom byli schopni zvládnout příliv uprchlíků. Nijak se nedotkne českých občanů,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání kabinetu Petr Fiala.
Ministr vnitra Vít Rakušan již v úterý zmiňoval, že nouzový stav vyžadují nejvyšší dva ze čtyř stupňů systému ministerstva vnitra pro přijímání uprchlíků. Kabinet spustil minulý týden druhý stupeň, který počítá se zajištěním pěti tisíc lidí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že v posledních dnech dorazilo do Česka kvůli konfliktu na Ukrajině zhruba dvacet tisíc lidí a počet poroste.
„Doufám, že nouzový stav bude vyhlášen co nejdřív,“ řekl ještě před rozhodnutím vlády hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Příjem uprchlíků z Ukrajiny totiž v současnosti brzdí nedostatek zaměstnanců ministerského odboru azylové a migrační politiky, který v nouzovém stavu půjde navýšit – a stejně tak bude možné rychleji obstarávat pro běžence přístřeší, protože odpadne nutnost soutěžit je ve veřejných zakázkách.
Stejně mluvil i Rakušan; nouzový stav podle něj umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje i zrychlit proces registrace uprchlíků. Stav bude trvat maximálních možných třicet dní, a pokud by ho vláda chtěl prodloužit, musí se obrátit na Poslaneckou sněmovnu.
Kabinet chce také umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Předlohu chce schválit ve stavu legislativní nouze. Ministerstvo školství chce zase představit systém zaměstnávání ukrajinských učitelů a zajistit, aby děti uprchlíků mohly chodit do školy a jejich rodiče mohli v Česku co nejdřív začít pracovat.
Miliarda pro obranu
Vláda současně rozhodla, že v reakci na východoevropskou válku rozpočet ministerstva obrany navýší o miliardu – podle ministryně Jany Černochové (ODS) by vyšší částka v tuto chvíli nemusela být užitečná, pokud pro ni není konkrétní záměr.
„Vím, za co jednu miliardu utratím. Utratíme tuto částku za ruční palné zbraně. Máme jedinečnou možnost nakoupit, co je na skladech. Co nakoupíme teď, to budeme mít za levnější finanční prostředky a rychle ve skladech – a budeme moci dál pomáhat Ukrajině,“ sdělila po zasedání vlády.
Pomoc Ukrajině pokračuje již nyní, Česko zemi nově daruje (vedle již dříve schválených dodávek zbraní) zdravotnický materiál ze zásob české armády za zhruba jednadvacet milionů korun. Půjde o lékárničky, batohy pro bojové záchranáře, skládací zdravotnická nosítka, zdravotnické sorpční textilie a léky a různý spotřební zdravotnický materiál pro urgentní medicínu.
Opoziční SPD se pak staví proti diskutované možnosti, že by měla jít na Ukrajinu další zbraňová technika. „Za této situace to odmítáme. Znamená to přilévání olej do ohně,“ řekl člen zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD).
Odchod z postsovětských bank
Česko také po rozhodnutí ministrů ukončí své členství v postsovětské Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). „Tyto banky vznikly ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a u některých hrozí riziko, že by Rusko jejich prostřednictvím mohlo obcházet sankce. Co nejrychlejší odchod je nutností,“ řekl Fiala. Uvedl, že výzvu Česka k odchodu vyslyšely i Bulharsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. „U Mezinárodní banky hospodářské spolupráce bude odchod těchto zemí znamenat její zánik,“ dodal.
Po ukončení členství bude Česko podle ministerstva financí (MF) usilovat o výplatu minimálně splaceného kapitálu a podílu na zisku obou bank. Stávající projekty českých firem by neměly být ukončením členství přímo ovlivněny, dodalo MF.
- Mezinárodní investiční banka byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. Splacený kapitál ČR v bance činí 37,4 milionu eur (zhruba 965 milionů Kč).
- Mezinárodní banka hospodářské spolupráce byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky. V ní má ČR splacený kapitál 26,7 milionu eur (zhruba 689 milionů korun).
3 minuty
UDÁLOSTI: Politici reagují na ruskou válku proti Ukrajině
Služba v cizích silách
Na Pražský hrad se kvůli válce Ruska proti Ukrajině dosud obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády, oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Na ministerstvu obrany evidují více než 100 uchazečů, další na úřad volají, řekla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ministerstvo už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na oba úřady zároveň. Zájem o službu v cizích armádách se zvýšil po ruské invazi na Ukrajinu a poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby Ukrajině pomohli.
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval. Chce o tom ve čtvrtek mluvit na schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Objevují se také varující hlasy, podle kterých výzvy k odjezdu českých občanů bojovat na Ukrajinu by Rusko mohlo vnímat jako zapojení členského státu NATO do konfliktu a stát se záminkou jeho eskalace.
Dopady na vztahy Česka s Ruskem a Běloruskem
Po návratu českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly z Kyjeva do Prahy zkoumá ministerstvo zahraničí možnosti, jakým způsobem by se Česko mohlo diplomaticky do země vrátit. „Musí to být bezpečné a musíme to dělat ve spolupráci s příslušnými složkami, které poskytují ochranu diplomatům,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
V diplomatické rovině se konflikt propisuje do česko-běloruské relace, protože minský režim Alexandra Lukašenka Kremlu v jeho protiukrajinské agresi napomáhá. Z aktuálního vyjádření ministra Lipavského vyplynulo, že česká vláda rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů. V případě Ruska stejně rozhodla už v pátek.
Česká republika ve středu rovněž uzavřela Český dům v Moskvě, důvodem je agrese Ruska vůči Ukrajině a bezpečnost českých občanů v Rusku, potvrdila to mluvčí české diplomacie Lenka Do. Česko činnost Českého domu přerušuje poté, co vyzvalo české občany v Rusku a Bělorusku k návratu.
Provoz Českého domu v ruské metropoli byl omezen už od loňského roku po česko-ruské diplomatické roztržce kvůli kauze explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku. Roztržka vedla ke snížení počtu pracovníků na české ambasádě i Rusů, které Češi v Moskvě najímali. Loni v létě tak v českém zařízení v Moskvě skončil provoz restaurace a hotelu, bytových a kancelářských pronájmů se situace tehdy nedotkla.
Vztahy ve vzdělávání
K sankčnímu režimu se nově přidává ministerství školství. Šéf resortu Petr Gazdík ve středu vyzval vzdělávací a výzkumné instituce v ČR, aby zvážily rychlé vypovězení spolupráce s ruskými institucemi. Není podle něj možné slevit z politického a etického přesvědčení, že nelze spolupracovat s institucemi země, která rozpoutala válku. Vyjádření ministra zveřejnilo ministerstvo školství na svých stránkách.
Podotkl, že si je vědom, že tím mohou být ohroženy dílčí zájmy českého vzdělávání a výzkumu. Dodal, že ale nemůže slevit ze svého politického a zejména etického přesvědčení, že se zemí, která započala válečný konflikt, se nedá spolupracovat. To samé podle něj platí i pro instituce.
Některé vysoké školy, jako třeba Masarykova univerzita či Mendelova univerzita v Brně, již v předešlých dnech své smlouvy s partnerskými univerzitami v Rusku vypověděly. České vysoké učení technické v Praze oznámilo, že zakázalo prodej svých licencovaných produktů do Ruska i Běloruska, nepovolí studijní ani výzkumné cesty do těchto zemí a nebude z nich přijímat odborníky s výjimkou těch, kteří prchají před tamními režimy.
Naopak mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze Martina Mlynářová v pondělí uvedla, že vedení školy o vypovězení smlouvy s partnerskými univerzitami v Rusku neuvažuje.
