Soud zpřísnil tresty Nečasové i dalším za sledování bývalé expremiérovy ženy. Do vězení je ale neposlal

Nahrávám video

Za zneužití Vojenského zpravodajství zpřísnil odvolací soud Janě Nečasové, dříve Nagyové, někdejší šéfce kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), i trojici zpravodajců podmíněné tresty a zákazy činnosti. Do vězení je ale neposlal. Soud už dříve uložil podmíněné tresty.

Zatímco obžalovaní a jejich obhájci navrhovali úplné zproštění viny, státní zástupce Rostislav Bajger chtěl trest zpřísnit a navrhoval dva až tři roky vězení nepodmíněně.

Podle odvolacího senátu byly původně uložené podmíněné tresty v rozpětí 18 měsíců až dvou let a pětileté zákazy činnosti nepřiměřeně mírné. Soudci však nyní zároveň dospěli k závěru, že čtveřici nemohou poslat za mříže. „Všichni obžalovaní byli stíháni pouze pro přečiny. Soud se řídil v prvé řadě omezením, že za přečiny lze nepodmíněné tresty uložit pouze tehdy, pokud vzhledem k osobám obžalovaných nelze dosáhnout účelu trestu jiným než nepodmíněným trestem,“ vysvětlil předseda senátu Richard Petrásek.

Nečasové nadále hrozí vězení

Odvolání všech obžalovaných bylo zamítnuto. Naopak soud zpřísnil podmíněné tresty. „Jana Nečasová dostala podmíněný trest na tři roky a zákaz činnosti ve státní správě na deset let. U ostatních obžalovaných jsou verdikty nižší, nicméně soud u nich vynesl verdikt zákazu činnosti ve zpravodajských službách, bývalý generál Kovanda musí ještě podle soudu nahradit škodu za to, že zpronevěřil prostředky Vojenského zpravodajství, když na část sledování bývalé manželky premiéra Nečase použil soukromou detektivní službu,“ uvedl redaktor ČT Jiří Hynek.

Nahrávám video

„Problém mojí klientky spočívá v tom, že má další dvě kauzy, u kterých by přicházel v úvahu – kdyby tam byla uznaná na vinu – souhrnný trest. A jakýkoliv den navíc k těm třem letům už je trest ze zákona nepodmíněný. Takže to je velké nebezpečí, které jí teď hrozí,“ potvrdil také  advokát Nečasové Eduard Bruna. „Dovolání nám nepomůže, protože o něm se rozhoduje třeba až za rok. Jeho podání tak pro nás nemá velký význam, ale bude záležet na stanovisku klientky,“ řekl.

Zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Jak upozornil Jiří Hynek, i Ondreji Páleníkovi hrozí v jiné kauze, pokud by ho soud uznal vinným, podmíněný trest. V důsledku by tak i on mohl jít v případě uznání viny do vězení.

„Podstatné je, že soud pravomocně konstatoval, že skutečně tito pachatelé se dopustili protiprávního sledování občanů této země a výrazným způsobem tak zasáhli do ústavních práv a svobod těchto lidí,“ uvedl po vynesení rozsudku pro Českou televizi státní zástupce Rostislav Bajger.

K jednání se v pátek dostavil pouze jeden z obžalovaných, Jan Pohůnek, ostatní se omluvili. Líčení soudu bylo neveřejné, protože se řešily i utajované informace.  

Současná Nečasova manželka podle verdiktu soudu zneužila svou pravomoc, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali jeho tehdejší ženu Radku, čímž prý chtěla uspíšit jeho rozvod. Zároveň také následně nechala sledovat dva zaměstnance Úřadu vlády. Všichni obžalovaní svou vinu odmítali.

Kartářka upozornila na milence, prý se nikdy nezmýlila

„Obžalovaná navštívila kartářku, ke které chodila řadu let a která se podle ní nikdy nezmýlila, a ta jí sdělila, že manželka jejího milence doktora Nečase má milence,“ shrnul předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Richard Petrásek. Podle něj bylo právě tvrzení kartářky důvodem, proč Nečasová kontaktovala Páleníka s požadavkem na sledování. Později nechala sledovat také dva zaměstnance Úřadu vlády.

Skutečnost, že Nečasovou potrestal soud nejpřísněji, zdůvodnil senát tím, že oba skutky zorganizovala. „Bez jejího přičinění by ostatní obžalovaní zůstali bezúhonnými osobami,“ podotkl soudce.

Už dříve odešli od soudu s nepravomocnými rozsudky, a to sice v případě Jany Nečasové s dvouletým podmíněným trestem a také pětiletým zákazem činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Co se týče zpravodajců, Milana Kovandy, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, ti už dříve dostali podmínky od osmnácti do dvaceti měsíců a soud jim také na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a také v bezpečnostních sborech. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Luxusní kabelky a drahé kožichy za informace lobbistovi Rittigovi

Nečasová ale figuruje i v dalších dvou kauzách. Společně s lobbistou Ivo Rittigem čelí obžalobě v kauze údajného vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). Městský soud v Praze původně Nečasovou, Rittiga a právníka Davida Michala potrestal podmínkami, rozsudek ale zrušil Vrchní soud v Praze. Kvůli rozhodnutí odvolacího senátu podal stížnost tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), Nejvyšší soud ji zamítl.

Obžaloba v této kauze tvrdí, že Rittig se v roce 2012 dozvěděl od bývalé šéfky premiérova kabinetu Nečasové a tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál.

Lobbista dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal svého právníka na schůzku s Nečasovou, která právníkovi podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Jako odměnu měla Nečasová získávat drahé kabelky a luxusní kožichy. Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány, státní instituce a společnosti s majetkovou účastí státu. Obžalovaní vinu odmítají.

Soudní spor zkomplikovalo to, že soudce Petr Novák, který případ řešil, na konci roku 2018 kvůli překročení věku 70 let skončil v soudcovské funkci. Od ledna ale pracuje pro advokáta Eduarda Brunu, který Janu Nečasovou před soudem v této kauze zastupuje.

Ve třetím případu, v němž figuruje Nečasová i se svým mužem, expremiérem Petrem Nečasem, soud řeší údajnou politickou korupci. Někdejší vysoká úřednice je v tomto případě souzena kvůli takzvaným trafikám pro poslance ODS. Případ řeší u Obvodního soudu pro Prahu 1 soudkyně Helena Králová. Ta původně řešila i zneužití vojenské tajné služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 43 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled