Soud v případu zneužití Vojenského zpravodajství ve středu detailně popsal, proč podle něj zpravodajci bývalou manželku premiéra nechránili, jak zní obhajoba, ale sledovali ji. Soudkyně tak popsala i detaily sledovací akce proti Radce Nečasové. Protokoly byly nadepsané slovy „Záznam o sledování“ a k operaci se nevedlo – oproti obvyklé praxi – číslo jednací.
I na tyto skutečnosti soudkyně v odůvodnění rozsudku poukázala s tím, že zpravodajci bývalou manželku premiéra nechránili, ale sledovali ji. Výpověď někdejšího premiéra Petra Nečase pak soud označil za účelovou.
Akce Darwin se spustila v říjnu 2012. Operace zpravodajců s tímto krycím názvem byla ve skutečnosti podle soudu sledováním bývalé manželky premiéra Radky Nečasové. A jejím zadavatelem tehdejší ředitelka kabinetu premiéra Jana Nagyová, dnes Nečasová, rozhodl soud.
Soud tentokrát výpovědi expremiéra neuvěřil
Verzi obhajoby, že se zpravodajci jen snažili zjistit, zda rodině premiéra nehrozí nebezpečí, soud odmítl. Akce Darwin totiž měla podle jeho názoru nestandardní pravidla. A ony „trhliny“ podle soudkyně Pavly Hájkové svědčí o tom, že „obhajoba byla zcela nezvratně vyvrácena“.
Důležitým momentem pro obhajobu byla výpověď bývalého premiéra Petra Nečase. Právě jeho svědectví hrálo dříve pro soud vedený jinou soudkyní velkou roli a obžalované tehdy zprostila obvinění. Nečas totiž uvedl, že k akcím vydal pokyn on a Janu Nagyovou jen určil jako „styčného důstojníka“. Toto svědectví však nyní soud konfrontoval mimo jiné s jeho tiskovým prohlášením z roku 2013, kde Nečas uvedl, že nikdy nerozhodl ani nebyl informován o údajném sledování.
Advokát Jany Nečasové Eduard Bruna však říká, že prohlášení Nečase z roku 2013 připravovali jeho spolupracovníci a tehdejší premiér o tom nevěděl. „My jsme předložili dvě prohlášení zpracovatelů jeho tehdejšího vyjádření, kteří tvrdí, že se na tom vyhotovení nepodílel a že o tom nevěděl,“ uvedl Bruna.
Výpovědi z přípravného řízení se výrazně lišily
Soud ale měl i další pochybnosti. „Svědku Nečasovi se nepodařilo ani na opakované dotazy soudu vysvětlit, proč – pokud se jednalo o zcela legální akci, ke které dal jako premiér podnět z důvodu obavy či hrozby, která se týkala jeho rodiny – toto nesdělil ihned poté, kdy došlo k obvinění osob,“ uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Pavla Hájková.
Upozornila také na to, jak se lišily výpovědi Jany Nečasové a bývalých šéfů Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka a Milana Kovandy z přípravného řízení a jak vypovídali před soudem. „V hlavním líčení diametrálně změnili své výpovědi oproti těm z přípravného řízení a došlo k náhlému sjednocení výpovědí všech čtyř obžalovaných se slovy svědka Nečase v hlavním líčení,“ uvedla soudkyně.
Jana Nečasová totiž v původní výpovědi sdělila, že Nečasovi zpočátku neřekla, že oslovila šéfa Vojenského zpravodajství Páleníka. „Jana Nečasová toto vysvětlila před soudem. Ona jasně řekla, že byla v situaci, kdy její budoucí manžel byl v té době ještě premiérem. A ona měla obavu, že když řekne, že o té věci věděl, tak to také odnese. Takže ho tehdy chránila,“ říká Bruna.
Akce končila, když přijel domů Nečas
Soud zkoumal i detaily ze samotné monitorovací akce. Poukázal na to, že zápisy z ní byly nadepsány slovy „Záznam o sledování“. Soudkyně se odkazovala na vyjádření jednoho ze svědků z řad zpravodajců, který uvedl, že výstupy z jiných akcí, kde šlo o ochranu proti sledování, byly vždy označeny buď jako kontrasledování nebo zajištění bezpečnosti.
A také se vždy přidělovalo číslo jednací, což se v případě akce kolem Radky Nečasové nestalo. V dokumentech pak navíc chybí zmínka o tom, zda se hrozba potvrdila, nebo ne.
Soudkyně se pozastavila i nad tím, že pokud by hrozilo nebezpečí manželce premiéra, proč by monitorovací akce končila, když přijede domů premiér Nečas. Svědci z řad zpravodajců podle soudkyně Hájkové totiž uvedli, kdy přesně mělo monitorování okolí domu, kde žil premiér s rodinou, probíhat. „Vypověděl, že činnost měla být od rána od odjezdu premiéra do příjezdu premiéra nebo do tmy,“ uvedla v odkaze na jednoho ze zpravodajců soudkyně.
Soud vidí motiv v hluboké nenávisti Jany Nečasové, tehdy Nagyové, vůči tehdejší manželce Petra Nečase Radce. Soud dospěl k závěru, že Nagyová tlačila na rozvod Nečase a snažila se tak získat informace o Radce Nečasové.
„Ona neměla důvod se k ní chovat nějak nenávistně,“ ohradil se advokát Jany Nečasové Bruna. „Tlačila na svědka Nečase, aby se urychleně rozvedl, aby s tímto rozhodnutím již neotálel a aby ho sdělil své tehdejší manželce. Toto jednoznačně vyplynulo z odposlechů,“ zdůraznila soudkyně. „Je zřejmé, že se Nečas zprvu k rozvodu neměl a že ho obžalovaná Nečasová chtěla k urychlení rozvodu přimět,“ dodala.
Nakonec soud připomněl také poznámky jednoho z obžalovaných, někdejšího zpravodajce Jana Pohůnka, které vydal policii. List s nápisem Akce Darwin podle soudu svědčí o tom, že si byl Pohůnek vědom protiprávnosti akce. „Zejména v akci Darwin je zcela nežádoucí a bylo by zcela zničující, pokud by vyšlo najevo, kdo kým a koho nechává sledovat,“ citovala soudkyně z poznámek.
Obhajoba tvrdila, že dokument má ještě další stránky, které by změnily význam, to ale soud odmítl. „Dozvěděl jsem se věci, o kterých jsem doteďka ani netušil,“ komentoval jednání u soudu obžalovaný bývalý zpravodajec Jan Pohůnek.
I bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník s názorem soudu nesouhlasí. „Nebyla nám prokázána žádná trestná činnost. Rozkaz ke sledování Radky Nečasové jsem nevydal. To se nezměnilo,“ uvedl Páleník. A dodal, že bude chtít, aby se odtajnily celé výslechy z této kauzy. „Je tam vytažená konstrukce tak, aby se to hodilo a někdo nás mohl potrestat,“ tvrdí Páleník. Rozhodnutí soudu ještě není pravomocné, někteří obžalovaní se proti rozsudku odvolávají.
