Někteří známí čeští vědci a lékaři, ale třeba i zdravotníci v očkovacích centrech, čelí pronásledování a urážkám organizované skupiny agresivních odpůrců očkování. Ta si své konání natáčí a videa zveřejňuje na internetu. Lidé z této skupiny to ovšem nedělají vysloveně z přesvědčení. Čelí exekucím a od fanoušků si nechávají posílat peníze. O činnosti antivaxerů natáčel pro 168 hodin Martin Mikule.
Skupina pronásleduje a uráží známé vědce a lékaře. Její členové čelí exekucím, od fanoušků žádají peníze
168 hodin: Antivaxíků sledka (zdroj: ČT24)
Skupina antivaxerů na internet umístila videa, na nichž pronásleduje a uráží prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, bývalého ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího nebo biologa Jaroslava Flegra i pracovníky a klienty očkovacích center.
„Byli tady asi třikrát. V podstatě jim šlo o to, aby měli co nejvíce natočených záběrů, které potom pouštějí na internetu,“ popsal Flegr. Hořejší uvedl, že jeho soused na pokřikující skupinku zavolal policii, což pomohlo. Skupina se nicméně po takovém neúspěchu zkrátka přesouvá k jinému svému cíli.
Známou postavou této skupinky je Patrik Tušl. Devětadvacetiletý invalidní důchodce čelí podle serveru Aktuálně.cz patnácti exekucím. A nájezdy na očkovací centra a pronásledování zdravotníků si začal vydělávat. Na sociálních sítích zveřejnil číslo účtu s žádostí, aby mu na něj jeho sympatizanti posílali peníze.
České televizi Tušl na zavolání neodpověděl, respektive ten, kdo zvedl jeho telefon, o sobě tvrdil, že se jmenuje Miroslav Kalousek, a telefon položil s tím, že se jedná o omyl. Dříve však Tušl hovořil s redaktorem Aktuálně.cz Lukášem Valáškem. Uvedl, že vybrané osobnosti pronásleduje proto, „aby lidé viděli pravdu“. Sdílný ovšem byl pouze potud, kdy přišla řada na financování.
„Pana Tušla jsem se ptal, jestli účet, který zveřejňuje na sociální sítích s tím, aby mu na něj lidé posílali peníze, je jeho. On mi na to neodpověděl, odpovědi se vyhnul. Nicméně poté, co jsme napsali text, který se tomu věnoval, mu ten účet banka zablokovala. S největší pravděpodobností nejde o jeho účet, protože kdyby to byl jeho účet, tak by mu ho exekutor obstavil,“ poznamenal Valášek. Následně antivaxeři pronásledovali na ulici i jeho.
Podobně jako Tušl si nechávají peníze posílat i další členové zmíněné skupiny. „Jsou osoby, u kterých můžeme vidět společné právě to, že vybírají příspěvky od svých fanoušků. Je tam třeba Pavel Zítko. Ten se dříve živil tím, že lákal veřejnost na podvodné kryptoměny, a také Pavel Zítko má milionové exekuce,“ poukázal analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.
Nejen peníze, ale i potřeba vybít si frustraci
Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity si však nemyslí, že mají všichni členové skupiny hlavně finanční motivaci ke svým činům. „Vidíme tam lidi, kteří potřebují vybít svoji frustraci. Mají pocit, že se stali důležití, že najednou jsou někdo, mají pocit, že mají nějakou moc, mají pocit, že mohou něco ovlivňovat,“ shrnul.
Odbornice na extrémismus Barbora Vegrichtová z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se domnívá, že by mohli být i inspirací. „Přesahuje to určité společensky akceptovatelné meze a má to do jisté míry rizikový potenciál. Takovéto chování a takovéto projevy mohou strhnout další jednotlivce nebo další skupiny,“ míní.
Ostatně Jaroslav Flegr se v létě stal terčem fyzického útoku. „Asi o hlavu vyšší než já se na mě vrhl a srazil mě k zemi. Útok by pokračoval, naštěstí okolo byli další lidi,“ popsal. Zdůraznil, že doufá, „že epidemie skončí dřív, než dojde k opravdové tragédii“.
Policie konkrétní případy komentovat nechce. Podle mluvčí ale útoky radikálů v souvislosti s covidem řeší. „V současné chvíli se zabýváme trestným činem vyhrožování a šíření poplašných zpráv – ne jedním případem, jsou jich desítky,“ uvedla policejní mluvčí Violeta Siřišťová.