Skupina pronásleduje a uráží známé vědce a lékaře. Její členové čelí exekucím, od fanoušků žádají peníze

Nahrávám video

Někteří známí čeští vědci a lékaři, ale třeba i zdravotníci v očkovacích centrech, čelí pronásledování a urážkám organizované skupiny agresivních odpůrců očkování. Ta si své konání natáčí a videa zveřejňuje na internetu. Lidé z této skupiny to ovšem nedělají vysloveně z přesvědčení. Čelí exekucím a od fanoušků si nechávají posílat peníze. O činnosti antivaxerů natáčel pro 168 hodin Martin Mikule.

Skupina antivaxerů na internet umístila videa, na nichž pronásleduje a uráží prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, bývalého ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího nebo biologa Jaroslava Flegra i pracovníky a klienty očkovacích center.

„Byli tady asi třikrát. V podstatě jim šlo o to, aby měli co nejvíce natočených záběrů, které potom pouštějí na internetu,“ popsal Flegr. Hořejší uvedl, že jeho soused na pokřikující skupinku zavolal policii, což pomohlo. Skupina se nicméně po takovém neúspěchu zkrátka přesouvá k jinému svému cíli.

Známou postavou této skupinky je Patrik Tušl. Devětadvacetiletý invalidní důchodce čelí podle serveru Aktuálně.cz patnácti exekucím. A nájezdy na očkovací centra a pronásledování zdravotníků si začal vydělávat. Na sociálních sítích zveřejnil číslo účtu s žádostí, aby mu na něj jeho sympatizanti posílali peníze.

České televizi Tušl na zavolání neodpověděl, respektive ten, kdo zvedl jeho telefon, o sobě tvrdil, že se jmenuje Miroslav Kalousek, a telefon položil s tím, že se jedná o omyl. Dříve však Tušl hovořil s redaktorem Aktuálně.cz Lukášem Valáškem. Uvedl, že vybrané osobnosti pronásleduje proto, „aby lidé viděli pravdu“. Sdílný ovšem byl pouze potud, kdy přišla řada na financování.

„Pana Tušla jsem se ptal, jestli účet, který zveřejňuje na sociální sítích s tím, aby mu na něj lidé posílali peníze, je jeho. On mi na to neodpověděl, odpovědi se vyhnul. Nicméně poté, co jsme napsali text, který se tomu věnoval, mu ten účet banka zablokovala. S největší pravděpodobností nejde o jeho účet, protože kdyby to byl jeho účet, tak by mu ho exekutor obstavil,“ poznamenal Valášek. Následně antivaxeři pronásledovali na ulici i jeho.

Podobně jako Tušl si nechávají peníze posílat i další členové zmíněné skupiny. „Jsou osoby, u kterých můžeme vidět společné právě to, že vybírají příspěvky od svých fanoušků. Je tam třeba Pavel Zítko. Ten se dříve živil tím, že lákal veřejnost na podvodné kryptoměny, a také Pavel Zítko má milionové exekuce,“ poukázal analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.

Nejen peníze, ale i potřeba vybít si frustraci

Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity si však nemyslí, že mají všichni členové skupiny hlavně finanční motivaci ke svým činům. „Vidíme tam lidi, kteří potřebují vybít svoji frustraci. Mají pocit, že se stali důležití, že najednou jsou někdo, mají pocit, že mají nějakou moc, mají pocit, že mohou něco ovlivňovat,“ shrnul.

Odbornice na extrémismus Barbora Vegrichtová z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se domnívá, že by mohli být i inspirací. „Přesahuje to určité společensky akceptovatelné meze a má to do jisté míry rizikový potenciál. Takovéto chování a takovéto projevy mohou strhnout další jednotlivce nebo další skupiny,“ míní.

Ostatně Jaroslav Flegr se v létě stal terčem fyzického útoku. „Asi o hlavu vyšší než já se na mě vrhl a srazil mě k zemi. Útok by pokračoval, naštěstí okolo byli další lidi,“ popsal. Zdůraznil, že doufá, „že epidemie skončí dřív, než dojde k opravdové tragédii“.

Policie konkrétní případy komentovat nechce. Podle mluvčí ale útoky radikálů v souvislosti s covidem řeší. „V současné chvíli se zabýváme trestným činem vyhrožování a šíření poplašných zpráv – ne jedním případem, jsou jich desítky,“ uvedla policejní mluvčí Violeta Siřišťová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
před 19 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 26 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.