Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Přesně před rokem byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku České republiky.
Schodek státního rozpočtu vzrostl na 270,9 miliardy korun. Stoupl také vládní dluh
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně vzrostly o 8,2 procenta na 1,168 bilionu korun. Výdaje meziročně vzrostly o 2,4 procenta na 1,439 bilionu korun. Příjmové straně podle resortu financí pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 15,1 procenta.
Výdaje pak prohloubily mimořádné valorizace důchodů, příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie, zvýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.
V březnu schválila Poslanecká sněmovna letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Vláda v létě navrhla jeho novelu, která počítá s deficitem 330 miliard při příjmech 1,678 bilionu korun a výdajích 2,008 bilionu korun. Při projednávání ve sněmovně ale vládní poslanci navrhli další zvýšení schodku o pětačtyřicet miliard korun, hlasování o novele se čeká tento měsíc.
„Schodek rozpočtu se v září prohloubil na téměř 271 miliard korun a přiblížil se tak původně navrženému schodku. A byť máme aktuálně o pětapadesát miliard lepší výsledek než loni, je to stále schodek na míle vzdálený od mé představy ze začátku roku,“ okomentoval vývoj hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj se nyní v rozpočtu naplno projevují dodatečné výdaje spojené s válkou na Ukrajině a s rostoucími cenami energií.
Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září meziročně vzrostlo o 18,3 procenta na 247 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob se zvýšil o 16,4 procenta na 120,1 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 14,2 procenta na 86,7 miliardy korun a na spotřební dani stát vybral 115 miliard korun, meziročně o 8,5 procenta víc.
Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje zvýšily o 1,6 procenta na 1,326 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně rostly o 13,2 procenta na 112,8 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil do konce září 571,2 miliardy korun, meziročně o 9,6 procenta víc. Z toho na důchody šlo 436 miliard korun.
Vládní dluh vzrostl na 2,828 bilionu korun
Dluh vládních institucí České republiky stoupl v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 310,2 miliardy na 2,828 bilionu korun. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Na výsledku hospodaření se podepsalo především zvýšení příjmů z daní,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Míra zadlužení stoupla ze 42,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44 procent. Ve srovnání s prvním kvartálem se dluh zvýšil o 143,6 miliardy korun, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,2 procentního bodu.
Hospodaření vládních institucí ve druhém čtvrtletí skončilo přebytkem půl miliardy korun. V meziročním srovnání to byl výsledek lepší o 40,8 miliardy korun. Hospodaření ústředních vládních institucí nadále zůstalo ve schodku 69,8 miliardy korun, ale meziročně se zlepšilo o 19,5 miliardy. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 62,9 miliardy korun, které odpovídá meziročnímu zlepšení o 23,1 miliardy korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 7,3 miliardy.
Kromě údajů o vývoji dluhu vládních institucí za letošní druhé čtvrtletí ČSÚ zveřejnil i zpřesněný údaj o hospodaření vládních institucí za rok 2021. Podle aktuálních údajů skončil schodkem ve výši 5,1 procenta HDP. „Oproti jarním notifikacím se liší o minus 0,8 procentního bodu z důvodu aktualizovaných informací o dani z příjmu právnických a fyzických osob,“ uvedla Houžvičková.
