Prezident Pavel v pátek jmenuje nového předsedu Ústavního soudu. Kdo to bude, se neví

Nahrávám video

Brzy bude jasné, kdo stane v čele Ústavního soudu. Jmenovat nového předsedu chce prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna. Jméno zatím neřekl. Dotyčný či dotyčná vystřídá Pavla Rychetského. Ani on, jak řekl, neví, kdo ze členů instituce se stane jeho nástupcem. Doporučení hlavě státu nedával.

Mandát Pavlu Rychetskému končí v pondělí 7. srpna. Ústavnímu soudu předsedá 20 let. Zkušenost s fungováním této instituce by byla podle něj pro jeho nástupce výhodou. „Aby byl jmenován někdo, kdo se zde ještě ani neohřál, hned předsedou, což se stalo mně, to prostě není jednoduché,“ míní Rychetský.

To ale podle něj neznamená, že by to takový člověk nezvládl. Důležitá je, jak říká, i schopnost naslouchat nebo instituci řídit. „Ve sboru jsou dnes takoví soudci, kteří již předsedali vrcholné soudní instituci. Jeden byl předseda Nejvyššího správní soudu, druhý byl předsedou u Nejvyššího soudu,“ popisuje Rychetský.

Šéfem Nejvyššího správního soudu byl Josef Baxa, který se stal ústavním soudcem v červnu. Nejvyššímu soudu šéfoval Pavel Šámal, který je u Ústavního soudu přes tři roky. Ten na dotaz, jestli nabídku od prezidenta dostal, nereagoval. Ani první zmiňovaný ji nepotvrdil. „Omlouvám se, ale nebudu v tuto chvíli nic komentovat,“ napsal ČT Baxa.

Bývalí předsedové
Zdroj: Ústavní soud

Nového předsedu Ústavního soudu jmenuje prezident Petr Pavel v pátek. O koho konkrétně půjde, ale jeho tým zatím komentovat nechce. „Bude samozřejmě hodně záležet na jeho renomé, zkušenostech a uznání mezi odbornou komunitou,“ míní mluvčí prezidenta Markéta Řeháková.

Ani Rychetský nebyl sdílnější. „Není vhodné, abych já někoho doporučoval nebo se k tomu vyjadřoval. Panu prezidentovi jsem v době, kdy byl zvolen, kdy ještě nedošlo k obměně u Ústavní soudu, dal jakési typy, ne na předsedu, ale na to, jak by se měl Ústavní soud hodnotově obměňovat,“ uvedl.

Senátoři rozhodnou o dalších kandidátech

Vedle Pavla Rychetského končí začátkem srpna mandát také Ludvíku Davidovi. Od června pak je volné místo i po Vladimíru Sládečkovi. O nominaci jejich nástupců budou senátoři rozhodovat ve středu. Trojici svých kandidátů má přijít prezident do horní parlamentní komory představit osobně.

Kandidaturu Roberta Fremra, Veroniky Křesťanové a Kateřiny Ronovské podpořily výbory, které ji v horní komoře projednávaly. Pozvání dostali i na senátorské kluby. „Nezastírám, že jsme se zabývali minulostí kandidátů, protože předpoklady pro to, aby člověk mohl být dobrým ústavním soudcem, jsou dle mého názoru dva. První je profesní zdatnost a druhá je charakter,“ myslí si předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Obměna Ústavního soudu
Zdroj: Ústavní soud

„Příští týden v úterý s nimi budeme jednat na klubu. Každý bude mít dostatečný prostor, aby se představil, je tam dostatečný prostor, aby se senátoři zeptali na nějaké otázky,“ doplňuje předseda senátorského klubu STAN Jan Sobotka.

„Zatím jsem nezaznamenal žádné negativní stanovisko z naší strany klubu,“ dodal předseda senátorského klubu ANO a ČSSD Miroslav Adámek. O kandidátech Petra Pavla senátoři už jednou rozhodovali. Na konci května podpořili všechny tři jeho nominanty.

Co zajišťuje Ústavní soud

Jak už název napovídá, hlavním úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti a základních práv a svobod. Soudci přitom vycházejí z jejich Listiny a právě z ústavy. Pokud další zákony těmto předlohám odporují, můžou je zrušit. Do jejich pravomoci patří také případné žaloby Senátu proti prezidentovi za velezradu. Verdikty jsou konečné a odvolat se proti nim nelze.

Loni Ústavnímu soudu přišlo přes tři tisíce šest set podání. Celkem instance vydala v roce 2022 přes tři a půl tisíce rozhodnutí. Ta se mohou týkat i případů z let předchozích. Předloni soudci například zrušili část volebního zákona, který měl zvýhodňovat úspěšnější strany. Před deseti lety odmítli nadstandardy ve zdravotnictví. V roce 2011 pak kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušili sociální škrty vlády Petra Nečase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Elektrárny, kostel či farmapark. Desítky obcí přidruží k volbám místní referenda

Při komunálních a senátních volbách v pátek a sobotu 9. a 10. října budou lidé moci na řadě míst hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich eviduje 39. Nejčastěji, na jednadvaceti místech, budou lidé rozhodovat o budoucnosti větrných elektráren, ve třech obcích budou tématem spalovny, jinde zase převzetí kostela nebo rozšíření farmaparku.
před 3 hhodinami

Voda v Odoleně Vodě je opět pitná

Voda v lokalitách zásobovaných z vodojemu Odolena Voda je opět pitná, opakované rozbory podle krizového štábu Středočeských vodáren potvrdily její nezávadnost. V případě, že některá část domovních rozvodů nebyla delší dobu využívána, doporučují vodohospodáři před použitím vody k pití a vaření nechat vodu odtékat po dobu pěti až deseti minut.
13:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoOpozice nemá témata, říká k hlasování o nedůvěře Nacher. Hřib zmínil zadlužování

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Rostoucí počet pacientů zatěžuje kardiocentra

V Česku nyní žije přes 642 tisíc lidí s vážně nemocným srdcem, statistici ministerstva však předpokládají, že do poloviny století se počet může přiblížit milionu. Takovou vyhlídku se lékaři pokoušejí zvrátit pomocí prevence a včasného záchytu nemocných. Od ledna už běží screeningový program u praktiků, což ale přivádí do už tak přetížených kardiocenter a ordinací další pacienty. Podle odborné společnosti je bude nutné v systému flexibilněji přesouvat.
před 10 hhodinami

„Spojují se i odvěcí nepřátelé.“ Výzva burcuje ke zlepšení péče o krajinu

Farmáři, lesníci, rybáři, myslivci a ochránci přírody chtějí předvídatelnější podmínky pro hospodaření i ochranu přírody a lepší spolupráci mezi státem, samosprávami a lidmi z praxe. Výzvou S úctou k české krajině reagují také na úsporná opatření ministerstva životního prostředí.
před 12 hhodinami

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla, tendr vyhlásí znovu

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 22 hhodinami

Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.