Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc. V případě vícerčat se zvýší ze současných 330 tisíc korun na 450 tisíc. Sněmovna ve středu vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Vyšší rodičovský příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka závisí v těchto případech na předchozím příjmu a na věku potomka, tedy na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte. Navýšení rodičovského příspěvku prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.
Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Tedy i ty, které už příspěvek vyčerpaly. Jejich autoři Jan Bauer (ODS) s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL) označovali vládní návrh za diskriminační a neobhajitelný.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak „ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje“. Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý. „Ale pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká,“ řekla.
Skupina opozičních poslanců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) neprosadila pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů. Neuspěla ani poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s návrhem, podle kterého by mohli příspěvek pobírat i prarodiče.
Dolní komora vložila do novely opatření Jany Pastuchové (ANO) proti zneužívání příspěvku na bydlení. Nárok by se měl posuzovat podle příjmů lidí, kteří v bytě skutečně bydlí, nikoli těch, kteří v něm mají trvalé bydliště. V některých případech se totiž lidé z bytu účelově odhlašují. V případě studentů bydlících samostatně by se posuzovaly také příjmy rodičů.
Maláčová záměr Pastuchové ocenila, k úpravě se ale postavila záporně kvůli legislativním nedostatkům. Umožní podle ní legálně vyplatit jedné osobě více příspěvků na bydlení a paradoxně posílí obchod s chudobou.
Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání – a nepřijít přitom o rodičovskou – by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.
Sněmovna změnila program
Poslanecká sněmovna se ve středu odpoledne neočekávaně vrátila ke schvalování daňového balíčku a právě zvýšení rodičovského příspěvku. Část opozice se před hlasováním o programu přela s vládní koalicí o to, kdo jednání dolní komory blokuje.
Debata se rozpoutala poté, co šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura navrhl, aby sněmovna mohla hlasovat o zákonech i ve středu odpoledne do 19 hodin a pokračovala ve schvalování vyšší rodičovské. Poslanec Roman Kubíček podal za klub ANO protinávrh, aby dolní komora nejprve rozhodla o takzvaném daňovém balíčku a teprve potom o rodičovské.
Stanjura k tomu podotkl, že v hlasování o těchto návrzích se jasně ukáže, zda je pro vládu a zejména ČSSD prioritou zvýšení daní, nebo rodičovská. Varoval, že pokud dá sněmovna přednost změnám v daních, postaví se k mikrofonu šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a rodičovský příspěvek se ve středu schvalovat nebude.
Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl Stanjurovi, že ČSSD berličku od ODS nepotřebuje. „Pro ČSSD je prioritou navýšení rodičovského příspěvku. Jenom na to potřebujeme vzít někde peníze,“ řekl. Označil to za rozumný a odpovědný přístup. Stanjura a Kalousek ale tvrdili, že zvýšení rodičovského příspěvku není zvýšením daní podmíněno. „Jde o to, co je důležitější, zda zvýšení rodičovského příspěvku, nebo zvýšení daní,“ řekl Kalousek.
Místopředsedkyně klubu ČSSD Kateřina Valachová je nařkla, že útočí na soudržnost vládní koalice. „Váš cíl je jediný. Protože nevládnete, tak poškodit občany České republiky. Je mi z vás opravdu špatně,“ vzkázal zástupcům ODS a TOP 09 předseda komunistů Vojtěch Filip.
Sněmovna potom podpořila Stanjurův návrh na možnost schvalovat zákony i nyní. Ohledně jejich řazení ale dala přednost Kubíčkově požadavku.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v debatě uvedla, že dostala od ODS a TOP 09 návrh, který by podle ní znamenal konec obstrukcí daňového balíčku. Jednalo se podle ní o schválení poslaneckých úprav, podle nichž by nebyly zdaněny rezervy pojišťoven u životního pojištění, u hazardu by se zvýšila daň jen u výherních automatů a nezvýšil by se poplatek za vklad do katastru nemovitostí. Kalousek mluvil o takové nabídce již dříve, nyní uvedl, že byla férová a byla odmítnuta.
