Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) rozhodla o kontrole dodržování pracovní doby na dráze. Reagovala tak na sérii nehod na železnici. Prověrka by měla zjistit, jestli zaměstnanci nejsou přetěžováni. Ministerstvo dopravy chce zase víc kontrolovat strojvedoucí.
Pár hodin spánku, příliš rychlé obraty. Série nehod upozornila na podmínky strojvedoucích
Události: Série nehod upozornila na podmínky strojvedoucích (zdroj: ČT24)
K chybám strojvedoucích mohou podle expertů přispívat nepravidelné směny, častější jízdy v noci nebo práce pro více dopravců. Zda tomu tak bylo i ve středu v Medlešicích na Chrudimsku, kde vykolejila souprava, se šetří. Ve vlaku byli dva cestující, nikdo nebyl zraněn. Při tragických nehodách v Perninku na Karlovarsku a u Českého Brodu na Kolínsku ale podle dosavadních zjištění nejspíš mohli chybovat ti, kdo vlaky řídili.
Vliv na tyto nehody může mít i nadměrné zatěžování strojvedoucích. Problém někteří vidí například ve dvoudenních směnách. Na kameru o tom kvůli obavám ze ztráty práce nikdo mluvit nechce. Strojvedoucí tak o směnách vypovídají pouze anonymně.
„Začneme v 9:39 první část směny, kterou skončíme ve 20:09. Pak máme 6 hodin papírového času přerušení, tedy provedeme hygienu a dostaneme se do postele. Máme sotva 5 hodin spánku, ale v cizí posteli na nocležně. Pak pokračujeme druhou část směny. Začíná ve 2:12 ráno a končí v 10:24 dopoledne,“ popsal praxi současný strojvedoucí.
Další velkou zátěží jsou takzvané rychlé obraty. „Když přijedu do stanice, musím se ohlásit dispečerovi, zažádat o odjezd, přejít na druhé stanoviště a přichystat si vlak na zpáteční cestu. A na to vše mám zpravidla tři minuty,“ upozornil dále strojvedoucí.
Rychlé obraty mohou být problém, připouští ředitel Českých drah
V podobném vytížení pracoval i strojvedoucí, který v úterý večer zahynul v havarovaném vlaku u Českého Brodu. Dokládá to jeho rozpis směny. V práci byl od 11 hodin dopoledne a od 13 hodin prakticky bez přestání pendloval mezi Prahou a Kolínem. Na jedné straně měl pauzu 25 minut, na druhé straně pouhých šest minut.
Ani v jednom z popisovaných případů ale dopravce zákon neporušil. I přesto plánují České dráhy takzvané rychlé obraty nově řešit. „To potvrzuji, že to může být problém. Může to vyvolávat na strojvedoucí nějaký časový tlak a z tohoto důvodu my vstoupíme v jednání s našimi objednateli, tedy s kraji a ministerstvem dopravy,“ uvedl generální ředitel Českých drah Václav Nebeský.
Otázku pracovní doby chce řešit ministryně práce Jana Maláčová. Nařídila proto kontroly. „My bychom se chtěli zaměřit na to, zda je dodržována pracovní doba u strojvůdců, nebo do jaké míry mají souběh pracovních úvazků a jestli tam nedochází k porušování zákoníku práce,“ nastínila. Zaměstnanci nemohou být přetěžováni, doplnila.
Nově by pak strojvedoucí měli vyplňovat i takzvaný elektronický výkaz práce, aby bylo pod kontrolou, kolik hodin skutečně odjezdili. Jedná se o obdobu tachografu u řidičů kamionů. „Může nastat situace, protože je konkurence na trhu, že strojvůdce přejde z té privátní společnosti z nějaké směny na druhou směnu k někomu dalšímu ve snaze vydělat,“ popisuje ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Takových případů je ale podle strojvůdců velmi málo. Elektronický výkaz práce upravuje novela zákona o drahách, která je už v Poslanecké sněmovně.
Strojvedoucích je v Česku přes 10 tisíc
V Česku je v současnosti nejvíce strojvůdců od vzniku České republiky. Licenci k řízení vlaků na drahách od Drážního úřadu má 10 264 lidí. Kromě toho je dalších 6452 strojvedoucích, kteří mohou obsluhovat vlaky na vlečkách. Rekordní je i počet licencovaných dopravců, informuje Drážní úřad.
„Poptávka po této profesi dlouhodobě roste, zvýšený zájem v posledních letech evidujeme také u žen. Na železnici dnes můžete potkat 68 strojvůdkyň,“ říká ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář. Navyšování počtu strojvůdců je navíc pravidelné, ještě na začátku roku 2015 jich bylo téměř o tři tisíce méně.
Růstem počtu strojvedoucích se tak mírně snížil jejich dlouhodobý nedostatek v tuzemsku, připustil předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý. Například Českým drahám v současnosti k ideálnímu stavu schází několik desítek strojvedoucích, v minulosti se přitom hovořilo o stovkách. Malý připomněl, že ke zmírnění nedostatku těchto lidí mohla přispět i koronavirová krize, na železnici se totiž na rozdíl od mnoha jiných oborů nepropouštělo.