Vlaky na Českobrodsku se srazily na trati s nejlepším zabezpečením u nás. Podle odborníka mohl nehodě předejít systém ETCS

Nahrávám video
Události: Vlaky na Českobrodsku se srazily na trati s nejlepším zabezpečením
Zdroj: ČT24

Příčiny týden staré železniční nehody v Perninku na Karlovarsku se stále šetří. Tato i úterní srážka vlaků u Českého Brodu mají několik společných znaků. Obě tratě jsou denně vytížené, spoje využívají stovky až tisíce lidí a v obou případech nejspíš nehody zavinili strojvedoucí. V zabezpečení se ale oba případy liší – zatímco v Perninku není téměř žádné, na trati u Českého Brodu je ten nejkvalitnější systém.

Nádražím Pernink na Karlovarsku denně projede 16 vlakových souprav. Naopak po hlavním koridoru z Prahy na Kolín každý den jezdí až 450 spojů – tedy jeden za tři minuty. I proto je na něm podle ministerstva dopravy jedno z nejkvalitnějších zabezpečení, takzvaný autoblok doplněný o automatické vedení vlaků, které dokáže soupravu v případě zaváhání strojvedoucího zastavit.

Podle Petra Šlégra z Centra pro efektivní dopravu, který byl hostem pořadu 90' ČT24, ale současné zabezpečovače nefungují tak, jak by měly. „Bohužel náš systém říká jenom strojvedoucímu s jistým předstihem, co na návěstidlu bude, ale nezabrání mu jet. To je špatně a dlouhodobě se to neřešilo,“ míní. 

Trať u Českého Brodu na hlavním koridoru mezi Prahou a Kolínem je rozdělena na více částí tak, aby za sebou mohlo jet více vlaků. To, že na návěstidle svítí červená, tak nutně neznamená, že vlak nesmí pokračovat v cestě. Strojvedoucí sice musí zastavit, jet dál ale může podle takzvaných rozhledových poměrů.

„V předpise je definovaná maximální rychlost 100 kilometrů v hodině. Strojvedoucí musí přizpůsobit jízdu, aby byl schopen zastavit před překážkou,“ vysvětlil vedoucí dopravního sálu dopravní fakulty ČVUT Martin Leso.

Dříve byly ale tyto předpisy daleko přísnější – souprava musela u červeného světla tři minuty čekat, pak směla jet maximální rychlostí 30 kilometrů za hodinu. Generální ředitel Českých drah Václav Nebeský uvedl, že se Správou železnic vstoupí do diskuse právě o nové úpravě tohoto předpisu.

Nehodě na Českobrodsku mohlo podle Šlégra předejít zavedení celoevropského systému ETCS. „Na lokomotivu se (v případ ETCS) přenáší z trati informace o tom, že vlak má povolenou jízdu a jak daleko může jet. Počítač ve vlaku kontroluje, zda se rychlost vlaku snižuje tak, aby v daném místě skutečně zastavil,“ vysvětlil.

Naproti tomu v Perninku závisí v podobných situacích kvůli horšímu zabezpečení vše na strojvedoucích. Trať se zjednodušeným řízením drážní dopravy totiž není vybavená proměnnými návěstidly. Při křížení vlaků je strojvedoucí na části podobných tratí povinen požádat o povolení k odjezdu. Od poloviny srpna však bude tato povinnost plošná.

Nově chce ministerstvo dopravy na tratích, kde dochází ke křižování, zavést GPS systém. Ten by vždy strojvedoucímu připomínal povinnost hlásit se dispečerovi.

Podle Hlase by se měly zlepšit pracovní podmínky strojvedoucích

Podle bývalého prezidenta Federace strojvůdců ČR Jindřicha Hlase ale zabezpečení nikdy nemůže fungovat stoprocentně. „To zabezpečení tratí je hrozná pomoc, ale vždy tu lokomotivu řídí člověk. A člověk není stroj. Je omylný. A dokud lokomotivy budou řídit lidé, tak se bohužel takové případy stávat budou,“ řekl v pořadu 90' ČT24. 

„Tyhle situace jsem několikrát zažil v době, kdy jsem dělal prezidenta, že se stala série nehod. A nikdy jsme nenašli nějaký průsečík. Někdy to byl mladý strojvedoucí, jindy starý, před volnem, po volnu, uprostřed směny. To se nedá takhle snadno určit. Pravděpodobně tady selhal lidský faktor,“ doplnil. Kromě lepšího zabezpečení železnic by tak z jeho pohledu pomohlo, kdyby se zlepšily pracovní podmínky strojvedoucích. „Aby nebyly tak na krev a měli si čas mezi vlaky na chvíli odpočinout,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
Právě teď

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 30 mminutami

Některé dodávky budou muset být od července vybaveny tachografy

Od července čeká řadu dopravců zásadní změna. Dodávky nad dvě a půl tuny mířící do zahraničí budou nově muset být vybaveny tachografem. Cílem je zabránit přetěžování řidičů a snížit riziko nehod způsobených únavou.
před 1 hhodinou

Vláda projedná změny v knihovním zákoně nebo povinnosti pro dovozce amalgámu

Povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací, projedná vláda. Zabývat se bude i novelou chemického zákona, která stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.
před 1 hhodinou

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 9 hhodinami

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 10 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...