Na nejméně zabezpečených tratích budou strojvedoucí hlásit každý odjezd. Správa železnic věří, že to pomůže proti nehodám

Na všech tratích se zjednodušeným řízením dopravy nově budou muset strojvedoucí ohlašovat odjezd dispečerovi. Správa železnic tak rozhodla týden po tragické nehodě, která se stala na takové trati v Krušných horách. Od opatření si slibuje zvýšení bezpečnosti. Ministerstvo dopravy totiž nepočítá s tím, že by tratě lépe zabezpečilo dříve, než na nich bude možné začít používat levnější verzi evropského systému ETCS.

V Česku je osm desítek tratí zabezpečených podle předpisu D3, což znamená, že jediné, co zaručuje bezpečnost provozu, je komunikace mezi strojvedoucími a dispečery a důsledné dodržování jízdního řádu respektive příkazů, které upozorňují na mimořádnosti.

Jen na části těchto tratí platí ohlašovací povinnost. Od poloviny srpna bude však plošná. Strojvedoucí na tratích D3 budou muset dispečerům vždy ohlásit jízdu. Správa železnic proto také pozmění jízdní řády na těchto tratích.

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl v úterní 90' ČT24, že za rizikové považuje asi tři čtvrtiny tratí se zjednodušeným řízením dopravy. „Na dvaceti jezdí samotný vlak, nemá se s čím střetnout,“ poukázal.

O situaci na tratích D3 jednalo ve středu vedení Správy železnic. O zabepečení lokálek se v Česku diskutuje od nehody, která se stala 7. července u Perninku v Krušných horách. Čelně se srazily dva motorové osobní vlaky, zahynuli dva lidé.

Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že strojvedoucí jednoho z nich na perninském nádraží nepočkal na křižování s protijedoucím spojem. Situaci měl komplikovanou tím, že v předchozích třech dnech – kdy byl víkend a státní svátek – se vlaky křižovaly jinde. Strojvedoucího po nehodě zadržela policie.

Čekání na ETCS

Drážní inspekce ale již po předchozí takové nehodě, která se stala loni u Ronova nad Doubravou, vyzvala k lepšímu zabezpečení tratí, kde bezpečnost závisí pouze na strojvedoucích a jejich porozumění s dispečerem.

Ministerstvo dopravy přitom nechce svolit k tomu, aby se na lokálky instalovalo cokoli jiného než odlehčená verze celoevropského systému ETCS, což je ale ještě otázka nejméně pěti let. Možnost, že by se urychleně ve velkém rozšířil systém nekompatibilní se sousedními státy, považuje Karel Havlíček za nesmysl. Například systém Radioblok, který se dnes testuje na volarské lokálce, podle něj lze v budoucnu používat, žádá však jeho kompatibilitu s ETCS.

„Když už budeme něco investovat a bude nás to stát miliardy korun, tak to musí být něco, co zde vydrží delší dobu a co bude kompatibilní s řešením, co nás bude čekat v nejbližších letech,“ řekl. Se společností AŽD, která Radioblok vyvinula, podle něj ministerstvo jedná o potřebných úpravách.

Havlíček se v tom shodne i s částí odborů. Podle místopředsedy Odborového sdružení železničářů Radka Nekoly by nemělo být nic dočasného mezi zjednodušeným řízením a ETCS. „Mezistupňů už jsme měli na železnici dost. Souhlasím s panem ministrem,“ uvedl.

Podle místopředsedy sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřeje Polanského přišel tlak na zavedení ETCS pozdě. „O tom zavedení ETCS se rozhodlo někdy koncem 90. let a termín jeho zavedení měl být v roce 2010. A momentálně jsem ve fázi, kdy jen na některých částech trati je zaveden ve cvičném režimu a jeho úplné nasazení se očekává v roce 2025, a to ještě kdo ví jestli,“ řekl ve středečním vysílání pořadu Události, komentáře.

„ETCS se začalo zavádět přibližně před dvěma lety s tím, že bude všude v Evropě do roku 2025. A to je ta doba, kdy se do toho začaly investovat ty miliardy korun,“ ohradil se vůči jeho výroku Havlíček. 

Nekola vyzývá k posílení vlakového personálu 

Nekola také vyzývá, aby se do vlaků alespoň na dobu, než bude nový zabezpečovací systém, vrátil další personál.

„Vlakový personál není jenom od toho, aby kontroloval jízdní doklady. Například při nehodě v Perninku se ukázalo, že kdyby vlakový personál byl dostatečný, tak jsme měli včas informaci o nehodě, nemuseli jsme zjišťovat, že pomoc volal cestující,“ dodal odborář.

Naopak Federace strojvůdců je přesvědčena, že již nelze zachovávat současnou situaci. Vyzvala k urychlenému zavedení nějakého dodatečného systému. „Drážní inspekce už při šetření mimořádných událostí několikrát vydávala bezpečnostní opatření, že ty tratě je potřeba zabezpečit nějakým technickým řešením,“ poukázal člen jejího prezidia David Votroubek. 

České dráhy nicméně avizovaly přípravu systému, který by měl strojvedoucím na nejhůře zabezpečených tratích pomoci. „Zahájili jsme přípravu systému na bázi GPS, který by strojvedoucí během jízdy upozorňoval na nutnost hlásit se dispečerovi v místech křížení vlaků a v případě pochybení by upozornil na blížící se vozidlo v protisměru. Dokud nebudou tyto tratě zabezpečeny, může takové zařízení pomoci předejít fatálním událostem,“ uvedl generální ředitel drah Václav Nebeský.

Ředitel Správy železnic vyzval dopravce k důkladným školením a kontrolám 

Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda kromě zavedení ohlašovací povinnosti na všech tratích D3 také písemně vyzval dopravce k větší důslednosti, školení a kontrolám zaměstnanců.

„Výzvou dopravcům nehledám ani neukazuji na viníky. Probíhají nezávislá šetření, která vyhodnotí příčiny, případná rizika a potřebná nápravná opatření. Při současném zabezpečení české železnice, a to i v případě koridorových tratí, sehrává a bude i nadále v budoucnu sehrávat lidský faktor v celém procesu velmi významnou roli,“ podotkl Svoboda.

„Já si myslím, že oni (strojvedoucí) potřebují odbourat administrativu, zlepšit pracovní podmínky, zlepšit platové ohodnocení. Ale rozhodně nepotřebují více kontrolovat,“ oponoval v pořadu Události, komentáře Polanský. 

Kdo porušuje předpisy, ať ztratí licenci, navrhuje úřad 

Současnou situací na železnici se zabýval také Drážní úřad. Podle jeho ředitele Jiřího Koláře bude strojvedoucím, kteří opakovaně projíždějí návěstidla a nerespektují další bezpečnostní pravidla, hrozit ztráta licence. Úřad také plánuje zavést železniční obdobu kotoučů tachografů, kterými se kontroluje dodržování odpočinku u profesionálních řidičů.

Systém by měl zamezit případům, kdy strojvedoucí místo odpočinku jezdí u konkurenčních dopravců, což vede k jejich únavě. Strojvedoucí smějí podle zákona pracovat maximálně 13 hodin, poté musí následovat minimálně jedenáctihodinový odpočinek.

Oba návrhy jsou nyní v legislativním procesu. 

V posledním týdnu se stalo na českých tratích několik nehod. Čelní srážka u Perninku měla nejtragičtější následky – dva lidé zemřeli a dalších 24 utrpělo zranění. Ještě více zraněných zůstalo po úterní srážce osobního a poštovního vlaku v Českém Brodě. Nehoda měla jednu oběť – strojvedoucího osobního vlaku. Dva vlaky se střetly minulý pátek také v pražských Běchovicích, tato nehoda se však obešla bez zranění. Došlo i k několika dalším mimořádným událostem, především několika projetím návěsti Stůj, kdy ale nedošlo k nehodě.

Železniční komise chce zvýšit investice do lokálních tratí

Kvůli aktuálním nehodám vlaků zřídil ministr dopravy nově stálou komisi pro bezpečnost na železnici. Poprvé se sešla ve středu. 

Podle Havlíčka bylo hlavním tématem „jak vytyčit jízdní řád investic do bezpečnosti železničního provozu“, a to zejména zavedení zabezpečovacího systému ETCS, zabezpečení přejezdů a zajištění lokálních tratí. Nejvážnější diskuse byla podle ministra právě kolem lokálních tratí. „Tam jsme vytyčili ten postup tak, že bude ad jedna ohlašovací povinnost, ad dva se budou instalovat na vybraných tratích opětovně návěstidla a za další, a to je asi to nejdůležitější, jsme připraveni okamžitě zahájit investice a zavádění zjednodušeného ETCS,“ řekl. Dodal, že investice plánované pro železnici půjdou ve zvýšené míře do zajištění bezpečnosti. „Zvýšíme zdroje právě pro ty lokální tratě,“ dodal.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Mimořádná série vlakových nehod

Havlíček řekl, že do roku 2022 by mělo být zabezpečeno 500 přejezdů, což bude stát přibližně čtyři miliardy korun. Kompletní zavedení systému ETCS bude stát několik miliard korun, investice do návěstidel se budou pohybovat v řádu stovek milionů korun.

Ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář připomněl, že zajištěním bezpečnosti se zabývá i novela zákona o drahách, která je nyní ve sněmovně. Po jejím schválení bude například Drážní úřad monitorovat pracovní dobu strojvedoucích, aby po jejím skončení nešli jezdit ke konkurenci.

Komisi v pořadu Události, komentáře kritizoval bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS). „Komise se sešla v šest a v sedm už pan ministr hlásil výsledky, to vypovídá o mnohém,“ řekl. „Já nevím, co pan ministr očekává od komise, protože je to ad hoc komise, neznám její statut, neznám ty, kteří v ní zasedají, ale nechci to zlehčovat dopředu. Myslím, že musíme řešit ty systémové problémy. Musíme zrychlit nasazení ETCS, musíme zlepšit pracovní podmínky pro strojvůdce a řešit přetíženost tratí.“