Nové léky dávají naději, jejich cena méně. Nevyléčitelní pacienti bojují s nemocí i systémem

Nahrávám video

Bývalá zdravotní sestra z jižní Moravy, budoucí vysokoškolák z Brna i student ze Vsetínska bojují nejen s nevyléčitelnou vzácnou nemocí, ale taky se svou zdravotní pojišťovnou – o novou drahou léčbu, kterou stát běžně nehradí. Pro pořad Reportéři ČT se tématu věnovala Silvie Kleková. Podobné příběhy pacientů mapovali Reportéři ČT už loni.

Problémy s inovativními přípravky a jejich dostupností pro české pacienty trvají. „Přibývá nových léků pro nádorová onemocnění, takže se setkáváme i s dalšími případy, kdy pacienti nedostanou žádanou léčbu,“ uvedla onkoložka a členka evropského výboru pro léky pro vzácná onemocnění Kateřina Kopečková.

Například Naděžda Nováková bojuje od roku 2003 se vzácnou rakovinou krve neboli mnohočetným myelomem, který rozežírá strukturu kostí a nedá se úplně vyléčit. „Léčba myelomu zažívá opravdu velkou revoluci. Nových léků je celá řada, bohužel jejich úhrada je velmi komplikovaná,“ přiblížil hematoonkolog Luděk Pour z brněnské fakultní nemocnice.

Paragraf vymezující možnost léčby neschváleným lékem
Zdroj: ČT24

„Muselo se žádat pojišťovnu o léky podle paragrafu 16. Pojišťovna to musela schvalovat, a to schvalování bylo čím těžší a horší,“ popsal manžel pacientky František Novák.

Když se objevil nový lék, který by podle hematoonkologa byl pro Naděždu Novákovou nejvhodnější, pojišťovna ho přes jejich žádost neschválila. „Ten lék není úplně levný, dokonce bych řekl, že je velmi drahý,“ zmínil Pour. 

Naděžda Nováková
Zdroj: ČT

Mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková ovšem zamítnutí žádosti nedává do souvislosti s cenou léku, ale nedostatkem informací: „Chyběly celkové podklady, nebylo kde dohledat to, že je léčba efektivní a bezpečná.“

Advokát: Pojišťovna chtěla informace, které si svede opatřit sama

Právní zástupce pacientů Ondřej Dostál je však přesvědčen, že zdravotní pojišťovna by neměla chtít po pacientech, kteří žádají o úhradu léků, informace o jejich účinnosti. „To si může zdravotní pojišťovna velmi snadno opatřit sama od výrobce léčiva,“ uvedl.

Manžel Naděždy Novákové přirovnává podávání žádostí k boji s větrnými mlýny. Jeho žena namísto nadějné léčby, která řádově vychází na stovky tisíc korun měsíčně, tehdy podstoupila účinnou, ale náročnou a v pořadí třetí a poslední možnost transplantace kostní dřeně.

Loni však nemoc udeřila znovu a nebýt náhody, musela by znovu žádat o lék, který jí pojišťovna už jednou zamítla. „Měli jsme to štěstí, že jsme využili takzvaný specifický léčebný program, kdy firma dává lék vlastně zadarmo,“ přiblížil hematoonkolog Pour.

Podle Novákové jsou v léčbě na prvním místě peníze. Právě pacienti se vzácnými nemocemi, kterých jsou jen desítky či stovky, musí často o léčbu bojovat. Nezbývá jim totiž než žádat o nehrazené léky, které se leckdy mezi běžně hrazené nemají šanci dostat.

„Schvalování s paragrafem 16 je dnes přísně individuální. Každá pojišťovna ho schvaluje svými revizními lékaři a i kritéria jsou individuální,“ uvedl Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku. Podle něj by se dalo říct, že je přístup k pacientům nerovný.

Když věk rozhoduje. První lék na spinální svalovou atrofii je i v Česku, ale ne pro všechny

Naděje i nejistota teď zavládla také mezi pacienty s dosud neléčitelnou spinální svalovou atrofií. Vůbec první existující lék se totiž i zásluhou houževnatých rodičů podařilo dostat k tuzemským pacientům. „Je to choroba, která je těžce invalidizující a smrtící, takže opravdu je to velký převrat. Celé roky jsme na to čekali,“ podotkla přednostka brněnské Kliniky dětské neurologie Hana Ošlejšková.

Přínos léku už vidí matka jednoho pacienta Jana Štefková. „Po první aplikaci udělal pár dalších pokroků. Začal se přetáčet zpátky na bříško, což byla motorická funkce, o kterou přišel. Snášíme diagnózu lépe, když víme, že tady je léčba a že mu tím můžeme pomoct,“ sdělila.

Jenže pozitivní výhled na udržení nebo dokonce zlepšení stavu se netýká všech. Může to být případ i šestnáctiletého Karla, který nechodí od dvou let. Lék zatím nemá úhradu, proto jeho rodiče v listopadu požádali VZP, aby jim ho zaplatila podle paragrafu 16, protože je to jediná možná léčba. Přišlo jim rozhodnutí, že se aktuálně jedná o péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. „Počítali jsme s tím, že je to hotová věc, že se už jenom domluvíme na termínu, kdy se to bude podávat,“ dodal Karel.

Karel
Zdroj: ČT

Spolu s dalším ale záhy zjistili, že léčbu zatím nedostanou. VZP se sice dohodla s nemocnicemi v Praze a Brně, že jim poskytne desítky milionů korun na uhrazení této léčby, avšak při dodržení stanovených kritérií. „Je tam třeba i věkové hledisko - do dvanácti let. Protože všechny studie, ze kterých vychází indikační kritéria, byly dělány jenom u pacientů mladších dvanácti let,“ vysvětlila neuroložka Zdenka Bálintová.

Podle Bálintové ale nelze tvrdit, že by lék u starších pacientů nefungoval, protože zkušenosti ze zahraničních pracovišť v případě starších pacientů jsou. „Avšak nejsou podpořené třeba velkou multicentrickou studií,“ doplnila. Podle Karlova otce jde ovšem v první řadě o peníze – a pojišťovna hledala a našla důvod lék nějaké části dětí nezaplatit.

Neurologická společnost stanovila kritéria, jinak by lék nebyl pro nikoho

Mluvčí VZP Oldřich Tichý uvedl, že pojišťovna dotyčný léčivý přípravek Spinraza uhradí klientům, u nichž bude jeho použití odpovídat indikačním kritérií, která stanovila Společnost dětské neurologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Předseda této společnosti Pavel Kršek přiblížil, že původně byla kritéria pro indikace více benevolentní, a k jejích zpřísnění došlo na základě diskuzí… i požadavků ze strany pojišťoven. „Stanovení toho doporučení byla v praxi jediná cesta, jak lék přivést k českým pacientům,“ tvrdí. „Jinak situace vypadala patově,“ dodal.

Helena Kočová, matka nemocné Anny, si myslí, že „lékaři dostali nůž na krk“, aby přístup omezili. „Jsme ve facebookové skupině, kde je sedm a půl tisíce pacientů z celého světa, kteří mají Spinrazu. Spinrazu má osmadvacetiletý, třicetiletý, čtyřicetiletý, patnáctiletý,“ upozornila Helena Kočová.

Vůbec ji nenapadlo, že by z léčby mohli být vyřazeni, přitom právě Anna je věkově na hraně. „Měla dvanáct v červnu, to znamená, že jí za chvíli bude třináct let,“ uvedla matka. O léčbu usiluje i kamarád Anny, třináctiletý Jirka. „My pořád doufáme, že to vyjde, ale čas se strašně krátí. Třeba na podzim si Jirka ve výtahu zvedl ruku sám a zmáčkl si tlačítko. Teď mu ruku přidržuju,“ řekla jeho matka Marta Ferdanová.

Léčba vyjde zhruba na deset milionů korun pro pacienta jen v prvním roce. I proto je pro rodiny s dětmi nereálné si ji zaplatit. Anna u ČPZP léčbu získala podle paragrafu o mimořádné úhradě.

Třináctiletý Jirka i šestnáctiletý Karel, kteří jsou klienty VZP, v nemocnicích podstoupí opakované testy. „Pokud bude hrozit riziko zásadního zhoršení hybnosti, třeba ztráty chůze, tak můžu individuálně zažádat pojišťovnu o zvážení úhrady. I v tomto případě. Toto mi kritéria umožňují,“ podotkla dětská neuroložka z Fakultní nemocnice Motol v Praze Jana Haberlová.

„Kdybych připustil, že odborná společnost dá určité doporučení a všichni se jím budeme řídit, tak bychom nepotřebovali zákon, který stanoví nároky z veřejného zdravotního pojištění,“ řekl prezident Svazu Zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Nicméně jednání pokračují, léčba se vyhodnocuje a doporučení se ještě mohou měnit.

Filip
Zdroj: ČT

Boj o lék nevzdává ani osmnáctiletý Filip, kterého nedávno přijali na vysokou školu. „Na druhé mi byly kvůli studijním výsledkům odpuštěny přijímací zkoušky. Jsem rozhodnutý za každou cenu o tu léčbu bojovat,“ prohlásil.

„Chceme ho ještě předtestovat, co se týče dechových funkcí, protože pokud stav bude pokračovat, tak je možné, že Filip bude potřebovat dechovou podporu přístrojem, a to byl i důvod, proč bychom chtěli, aby se Filip léčil,“ přiblížila neuroložka Bálintová.

Stát nyní může kvůli přístupu pojišťoven čekat žaloby – a díky medicínskému vývoji současně další nové, drahé léky. Pacienti ale bojují hlavně s časem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.