Ministerstvo pro místní rozvoj upraví návrh stavebního zákona. Úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13 500 úředníků, nyní to bude asi sedm tisíc. Po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem to oznámila ministryně Klára Dostálová (za ANO). Podle Lukla je ústupek kompromisem, na který budou slyšet i ostatní kritici návrhu. Starostové obcí změnu v návrhu zákona vítají.
Návrh stavebního zákona čeká úprava. Ministerstvo zachová úřady na úrovni obcí
Události: Návrh stavebního zákona čeká úprava (zdroj: ČT24)
Zákon by měl nově zachovat stavební úřady na úrovni obcí. „Pro běžného občana by zůstalo vše tak, jak je, první bod, se kterým by komunikoval, by byl obecní stavební úřad,“ uvedla Dostálová. Dále by ale rozhodovaly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.
Původní návrh zákona kritizovalo ministerstvo vnitra pro vysoké náklady se stěhováním úředníků a archivů. Novou dohodu kvitoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Stavební úřady zůstanou ve spojeném modelu státní a veřejné správy, nová státní stavební správa zajistí integraci razítek. Stavební zákon se pohnul správným směrem,“ uvedl na Twitteru.
Svaz měst a obcí po pondělním jednání už netrvá na tom, aby byl zákon stažen, ale stačí mu jeho dopracování.
Návrh zákona má ale mnoho dalších kritiků, podle kterých je psán na míru pro velké developery a nehájí dostatečně veřejný zájem.
Nový stavební zákon má být účinný od poloviny roku 2023
Babiš podle Dostálové trvá na tom, aby zákon, který má zjednodušit a urychlit povolování staveb, vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Připomínky ke svému návrhu chce ministryně vypořádat do konce března.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které za zákon odpovídá, podle některých analytiků v průběhu přípravy návrhu slučovalo pojmy platnost a účinnost. Proto se často objevovala zpráva, že zákon má být od roku 2021 platný a zároveň účinný.
To však podle odborníků v případě tak složité právní normy není možné. Například u občanského zákoníku to trvalo zhruba dva roky.
Dostálová minulý týden sdělila, že nový stavební zákon má být účinný až od poloviny roku 2023. Přechodná doba bude sloužit k tomu, aby se s ním dotčené subjekty stačily seznámit.
Nebude se rozpojovat institucionální model. To znamená, že by se zachoval společný model státní správy a samosprávy na úrovni obcí. Vedle toho by vznikla státní správa a samospráva, která by řešila veřejně prospěšné stavby nebo liniové stavby.
Podle Lukla obcím zůstanou i archivy obecních stavebních úřadů. Podle kritiky ministerstva vnitra by případným stěhováním vznikly značné dodatečné náklady. „Nikam se stěhovat nebudou,“ uvedl.
Starostové obcí změnu vítají, opozice je skeptická
Starosta Kuřimi na Brněnsku změnu hodnotí pozitivně. „Moje hlavní námitka k návrhu byla, že likviduje fungující model smíšené veřejné správy. Zásadní je, aby pod obcemi zůstalo územní plánování. Vydělení plánování liniových staveb pod speciální úřad je ale podle mě krok správným směrem,“ uvedl Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga).
Kompromis vítá také starosta Hejnic na Liberecku Jaroslav Demčák (Starostové pro Liberecký kraj). Původní návrh považuje za nesmyslný, hrozilo podle něj, že ve stavebním řízení budou rozhodovat lidé neznalí místních poměrů a věc to místo slibovaného zjednodušení zkomplikuje.
Problém ve výlučném centrálním rozhodování viděl i Jan Kuchař (Sdružení PRO), starosta Františkových Lázní. „To, že část zůstane na městě, bych určitě uvítal, protože se ucházíme o zapsání na seznam UNESCO, a to by mohl být pro ně problém,“ řekl Kuchař.
Fakt, že ministerstvo pro místní rozvoj přistupuje k úpravám, vítá také opoziční ODS. Zároveň už teď chystá komplexní pozměňovací návrh. Podle lidovců dvojí organizace stavební správy nemusí znamenat zrychlení řízení. K dalším možnostem úprav jsou skeptičtější.
„Tak, jak je návrh zákona připraven, ani není možné ho předělat na půdě Poslanecké sněmovny, je skutečně třeba připravit nový návrh,“ říká k tomu předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Zaorálek: Mám ujištění, že stanoviska památkářů budou závazná
Památkáři budou mít hlavní slovo v rozhodování o stavebním povolení u národních kulturních památek, rezervací nebo památek pod ochranou UNESCO. „V ochranných zónách, do kterých spadá největší množství projektů, budou památkáři zahrnuti pod nejvyšší stavební úřad. Hlavně kvůli tomu, aby byly dodrženy lhůty a umožněna zastupitelnost úředníků,“ uvedla dále Dostálová.
„Mám ujištění, že stanoviska památkářů budou závazná a že naše připomínky budou zapracovány,“ komentoval dohodu ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V ochranných zónách, které chrání širší okolí rezervací, u rezervace v centru Prahy například na Pankráci, nebude stanovisko památkářů závazné, památkáři budou mít pouze možnost vyjádřit se, uvedl Zaorálek. „To je od nás ústupek,“ konstatoval. Bude podle něj na ministerstvu kultury, aby našlo cestu, jak se s tím vypořádat.