Nejvyšší správní soud (NSS) i Nejvyšší soud (NS) nedoporučily ministerstvu pro místní rozvoj pokračovat v přípravě návrhu stavebního zákona v jeho současné podobě. Ten má být podle šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) účinný od poloviny roku 2023. Soudy mají připomínky k téměř všem částem návrhu, zákon by podle nich měl být přepracován. Dostálová v reakci uvedla, že jakékoli připomínky, které směřují ke zlepšení návrhu, její úřad vítá. Se soudy plánuje jednat.
Nejvyšší soudy kritizují návrh stavebního zákona. Poukázaly i na gramatické chyby
„S ohledem na rozsah a povahu výše uvedených připomínek nedoporučujeme pokračování v přípravě předloženého návrhu v jeho stávající podobě. Má-li být návrh podkladem pro další přípravu nové právní úpravy stavebního práva, je nezbytné jeho přepracování ve smyslu uplatněných připomínek,“ uvádí ve svém dokumentu Nejvyšší správní soud, s jehož závěrem se ztotožnil i Nejvyšší soud.
„Hlavní podstatu reformy stavebního práva, jíž je princip integrace stavebních úřadů do nové soustavy státní stavební správy, oba soudy nezpochybňují,“ uvedla v reakci Dostálová. Je podle ní zřejmé, že návrh zákona dozná v rámci vypořádání určitých změn.
„Připomínkám obou nejvyšších soudů je přikládána velká váha. A jak už jsem řekla, pokud zákon dozná významných změn, jsme připraveni opakovat meziresortní připomínkové řízení,“ podotkla ministryně. Připomněla, že lhůtu pro vypořádání připomínek prodloužila po dohodě s premiérem na tři měsíce.
NSS: Návrh zpracovala jedna ze zájmových skupin
NSS uvádí, že problematický byl podle něj již věcný záměr zákona. „Ministerstvo pro místní rozvoj tak opět jako svůj vlastní předkládá návrh, zpracovaný jednou ze zájmových skupin v oblasti stavebního práva,“ konstatuje soud.
Návrh vypracovali právníci Hospodářské komory. MMR poslalo paragrafované znění zákona do připomínkového řízení v listopadu, skončilo 23. prosince.
MMR: Norma má urychlit a zjednodušit povolování staveb
Nový stavební zákon má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v pátek uvedla, že má být účinný od poloviny roku 2023. Platit by měl sice již od příštího roku, řídit se jím však budou muset dotčené subjekty až po datu účinnosti.
Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Odborníci však upozorňují, že to jsou termíny pro větší projekty, povolování stavby například rodinných domů je většinou mnohem kratší.
Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení.
Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.
Norma má řadu kritiků, podle nichž například nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní.
„Návrh stavebního zákona chrání veřejné zájmy, zároveň chrání zájmy jednotlivých účastníků řízení, jejich postavení a ochrana není návrhem oproti stávajícímu stavu zmenšena,“ reagovala Dostálová.
Podle informací ČTK přišlo více než pět tisíc připomínek, z toho je kolem 84 procent z nich zásadních, a to jenom ke stavebnímu zákonu. Značné množství připomínek je i u změnového zákona. Vše by mělo MMR vypořádat do konce března.
Návrh podle NSS obsahuje i gramatické a stylistické chyby
NSS konstatuje, že návrh zákona je zaměřen pouze na změny, které mají zásadním způsobem oslabit postavení veřejné správy jako ochránce a prosazovatele veřejných zájmů ve prospěch stavebníků. Oslabuje i ochranu práv osob v procesech územního plánování i stavebního řízení.
Připomíná také to, že programové usnadňování situace stavebníkům se v důsledku může projevit kontraproduktivně pro ně samotné.
„Pokud se problémy stavebních a jiných záměrů v území nevyřeší v řádně vedených procesech před správními orgány, tím častěji jejich rozhodnutí a další opatření neobstojí v soudním přezkumu. Stavebníci se pak, často marně, domáhají práv nabytých v dobré víře,“ konstatuje soud.
Ohrazuje se i proti tomu, že v rozporu s legislativními pravidly byl návrh zákona do připomínkového řízení předložen bez prováděcích předpisů. A poukázal i na špatnou jazykovou úroveň návrhu, jsou v něm chyby v gramatice, stylistice i v interpunkci. Některé z těchto chyb mohou způsobit i interpretační nejasnosti, uvedl.
