Získat stavební povolení je v Česku proces, který trvá měsíce. Situaci měla zlepšit novela zákona, v praxi se toho ale moc nezměnilo. Od začátku po definitivní tečku se čeká v průměru osm měsíců. Úřady totiž nejsou schopné zvládnout kratší lhůty a většinou marně shánějí nové zaměstnance.
Plány na stavbu v Přibicích v okrese Brno-venkov zůstaly na papíře. V rámci sběrného místa objemného odpadu tam chtěli zpevnit plochu a vytvořit betonové oplocení a přístřešky pro kontejnery. Vyřízení stavebního povolení ale trvalo přes půl roku. Tedy tak dlouho, že obec přišla o příspěvek státu, z kterého by zaplatila 90 procent z investice za 3,5 milionu.
„Stavební povolení jsme dostali až dva týdny po tom, co jsme mohli požádat o dotaci,“ přiblížil starosta obce Miroslav Effenberger (nez.).
Teď sice stavební povolení mají, ale peníze ne. V jihomoravské obci to přitom není zdaleka jediný případ. Počkat museli i s přestavbou místní knihovny. V tomto případě trvalo víc než půl roku zahájit stavební řízení. Přitom na vydání rozhodnutí platí zákonná lhůta 30 dnů.
Podobně musela plány měnit Gabriela Zalubil, která chtěla nechat udělat novou střechu. Stavět měla už v dubnu, objednanou stavební firmu musela ale zrušit. „Bylo nám řečeno, že se čeká na vyjádření z magistrátu. Dali nám původní odhad tři měsíce,“ uvedla.
Lhůty české stavební úřady nestíhají. Vyřídit stavební povolení trvá v Česku v průměru 247 dní. To nás řadí až na 165. místo. Ze sousedních států je na tom hůř jenom Slovensko. Třeba v Dánsku pak povolení v průměru vydají už za 64 dní.
Přitom novela stavebního zákona, která vstoupila v platnost letos v lednu, měla řízení urychlit. Například tím, že na stavební ohlášení, které má úřad v zásadě posoudit za třicet dnů, je teď možné postavit i rodinné domy nebo rekreační chaty s dvěma patry a podkrovím bez omezení stavební plochy.
Úplně bez ohlášení mohou majitelé rodinných domů postavit na svém pozemku skleník nebo například bazén. Také umožňuje sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
„Novela stavebního zákona přidala našemu odboru územního rozvoje další agendu. Musíme přiznat, že na začátku roku vznikl časový skluz,“ podotkl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. I když mají možnost si lhůty při složitějším řízení prodloužit na dvojnásobek, stejně nestíhají.
V Přibicích chtěli situaci řešit tak, že by si zřídili svůj vlastní stavební úřad. Krajský úřad ale tuto variantu nepodpořil.
Novelu stavebního zákona kritizovali ekologové
Nová legislativa zároveň vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) v minulosti podotkla, že na vstupu takzvané dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí, je podle ní účast dotčené veřejnosti zaručena.
Další změny ve stavebnictví v budoucnu může přinést návrh, který projednává Poslanecká sněmovna a který má zrychlit výstavbu některých dopravních staveb. Zákon u 17 vyjmenovaných dálnic a dvou silnic první třídy, které na dálniční tahy navazují, stejně tak 15 železničních tratí a plánovaných vysokorychlostních tratí předpokládá zavedení předběžné držby pozemků a také jejich zpřístupnění pro přípravné práce. Měla by se také zjednodušit výplata náhrad za věcná břemena.
Sněmovní ústavně-právní výbor by chtěl ještě prosadit, aby úřady dostaly dvouměsíční lhůtu pro vydávání závazných stanovisek v rámci povolovacího stavebního řízení u staveb, na které se vztahuje zákon o urychlení výstavby dopravní a energetické infrastruktury. Pokud by je v termínu nevydaly, mělo by se za to, že nemají námitky.
