Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun, na propojování vodárenských soustav půjde dalších 875 milionů korun. Po jednání meziresortní komise Voda-Sucho o tom informovali ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Na využití dešťové vody, vytváření tůní či podporu šetrného hospodaření půjde přes deset miliard korun
Česko se podle Nekuly bude muset i letos potýkat se suchem, napovídá tomu aktuální hydrologická situace. Ministerstvo zemědělství chce dát více peněz na rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací.
„Počítáme s částkou 1,75 miliardy korun. Důležité je propojování vodárenských soustav, sem chceme nasměrovat výrazně více prostředků. V loňském roce šlo na propojování soustav 333 milionů korun, pro letošek počítáme s 875 miliony,“ uvedl Nekula.
Resort zemědělství kvůli dlouhodobému suchu a nedostatku vody podporuje opatření, která povedou k zadržování vody v krajině – jsou to například pozemkové úpravy, revitalizované toky nebo odbahněné či nově vybudované rybníky. V letech 2019 až 2021 na to ministerstvo vynaložilo téměř 26 miliard korun, sdělil Nekula.
Na adaptační opatření související se změnou klimatu v aktuálně připravovaném programovém období 2021 až 2027 Operačního programu Životní prostředí ministerstvo podle Hubáčkové vyčlenilo přes deset miliard korun.
Opatření zahrnují využití srážkové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. „Na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích,“ doplnila Hubáčková.
Sucho v Česku
Extrémnímu suchu Česko čelilo v letech 2014 až 2020. Od roku 2015 se komplexním dopadům sucha a řešením nedostatku vody kvůli změně klimatu věnuje meziresortní komise Voda-Sucho, která byla založena po dohodě ministrů zemědělství a životního prostředí. Hubáčková v úterý uvedla, že komise se zhruba dva roky nesešla a nebyla schválena každoroční poziční zpráva. Koncepční zpráva komise má být podle ministryně předložena na vládu do konce roku.
Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. V současné době je podle údajů na webu Intersucho třemi nejhoršími stupni sucha zasažena zhruba pětina republiky. Sucho je mimo jiné v jižních Čechách s výjimkou Šumavy nebo ve středním Polabí.