Median: V říjnu by sněmovní volby vyhrálo ANO, SPD by předstihlo Piráty

Volby do sněmovny by v říjnu vyhrálo ANO se ziskem 35 procent hlasů. Proti zářijovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. Druhá ODS by získala 13,5 procenta a třetí by skončilo SPD s 10,5 procenta. ODS si polepšila o půl procentního bodu a SPD o procentní bod. SPD oproti září předstihlo Piráty, kteří 2,5 procentního bodu ztratili, v říjnu by získali devět procent hlasů. Do sněmovny by se dostaly ještě STAN a TOP 09 se šesti procenty. Vyplývá to z říjnového volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.

Median uvedl, že strany sněmovní opozice (ANO, SPD) nadále posilují. Zároveň podotkl, že zatímco v září ztrácely především strany, které kandidovaly v koalici SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), v říjnu si pohoršili mimo jiné Piráti a STAN. 

Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny zůstali v říjnu sociální demokraté (SOCDEM, dříve ČSSD) i lidovci, obě uskupení by získala 3,5 procenta hlasů. Agentura ale upozorňuje, že u stran, které se pohybují kolem pětiprocentní hranice, tedy u STAN, TOP 09, SOCDEM a KDU-ČSL, je její překonání nejisté. Statistická odchylka činí půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u těch největších.

Volební účast

Ochota zúčastnit se sněmovních voleb se oproti září nezměnila. Voleb by se v říjnu určitě zúčastnilo 55,5 procenta respondentů, dalších 10,5 procenta dotázaných účast zvažuje. Naopak k volbám by určitě nešlo 28,5 procenta lidí, 5,5 procenta uvedlo, že by spíše nešlo. Účast ve volbách v říjnu 2021 byla 65,43 procenta.

Jistých svou účastí i volenou stranou si bylo v říjnu 54 dotázaných, třicet procent si je jisto svou účastí, ale zatím tito lidé nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili. Účastí ani volenou stranou si není jistých třináct procent respondentů. „S ohledem na nezakotvenost poloviny voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny,“ upozornil Median.

Autory výzkumu zajímal i voličský potenciál a volební jádro jednotlivých politických subjektů. Pokud by ANO získalo hlasy od všech voličů, kteří ho plánují volit a nevylučují účast ve volbách, získalo by čtyřicet procent hlasů. Volební jádro ANO, tedy těch, kteří si jsou jistí účastí i výběrem dané strany, je na úrovni 26 procent. Volební jádro ODS bylo v říjnu na úrovni 8,5 procenta a potenciál na 21 procentech. Třetí nejvyšší potenciál, 17,5 procenta, mají Piráti, jádrových voličů zaznamenali 5,5 procenta. U SPD je volební jádro 6,5 procenta a potenciál 13,5 procenta.

Průzkum se uskutečnil od 3. října do 31. října a zúčastnilo se ho 1016 lidí starších osmnácti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 18 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled