Premiér Andrej Babiš (ANO) má podle pořadatelů sobotní demonstrace na Letné odstoupit do 31. prosince, pokud neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO) a nezbaví se Agrofertu. Jinak Milion chvilek v lednu svolá nové protesty, uvedl na shromáždění předseda spolku Mikuláš Minář. Opoziční strany pak Milion chvilek vyzval, aby se více otevřely veřejnosti, přišly s uskutečnitelnou vizí a posílily své volební šance koalicemi. Hymnou v podání Dana Bárty pak po 16. hodině akce skončila. Podle policie se na Letné sešlo 250 tisíc demonstrujících.
„Pokud se politici pokusí ovládnout justici, například odvoláním nejvyššího státního zástupce, půjdeme do ulic. Pokud se politici pokusí ovládnout veřejnoprávní média, půjdeme do ulic. Pokud by premiérův střet zájmů vážně poškodil Česko, například bychom přišli o velké peníze z EU, půjdeme do ulic. A pokud by prezident republiky zneužil svoji pravomoc a například by udělil premiérovi prezidentskou milost jenom proto, že je to jeho spojenec, tak půjdeme do ulic,“ prohlásil Minář.
Představil novou podpisovou výzvu, která mimo jiné požaduje takové politiky, kteří respektují demokratická pravidla a instituce, nelžou, nekradou, nestraší a nejsou ve střetu zájmů. Ve výzvě je také uvedeno, že občanům by mělo záležet na druhých lidech a měli by převzít díl odpovědnosti za stav společnosti.
Ultimátum pak Milion chvilek směřoval premiérovi – Babiš má podle pořadatelů protestu do 31. prosince odstoupit, pokud neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a nezbaví se Agrofertu, který vložil do svěřenského fondu.
„Máme svobodu a demokracii a to jsme přesně před 30 lety chtěli. Je skvělé, že lidi můžou vyjádřit svůj názor a nikdo je při tom neperzekvuje a nenapadá“ uvedl Andrej Babiš v reakci na demonstraci. Vyjádřit se k Milionu chvilek chystá v neděli v Národním muzeu. Už dříve také uvedl, že neuvažuje o tom, že by ultimátu vyhověl, důvody demonstrace nechápe. Babiš předloni převedl akcie svých firem kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
Vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček nevidí důvod k odchodu Marie Benešové z křesla ministryně spravedlnosti. O majetkových poměrech premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše zase voliči věděli, reagoval Hamáček na požadavky demonstrace.
Tak, jak je demonstrace pojatá, těžko může být efektivnější, říká publicista Dudek
Sociolog Jan Herzmann míní, že body v představené podpisové petici jsou hodně slabé. „Skoro bych řekl, že je může podepsat i Andrej Babiš,“ podotkl. Vychází se podle něj ze základních představ o fungování státu, ale neříká se, jak toho dosáhnout. „Podepsat petici jistě může být podstatné pro dojem toho, jak je silný Milion chvilek, ale těžko to může být podstatné pro nějakou podstatnou změnu politické reality,“ dodal.
Publicista Českého rozhlasu Petr Dudek souhlasí, že požadavky v petici jsou obecné a „nejspíš by je podepsal jakýkoli politik, protože co jiného by mu zbývalo“. „Na druhé straně celá demonstrace se mi jeví jako něžná, sametová. Kdyby se organizátoři podívali na to, jak vypadají demonstrace proti vládě třeba ve Francii, viděli by něco úplně jiného,“ nastínil.
Milion chvilek se ani nechtěl přiblížit stylu hnutí žlutých vest, ale když chcete dělat demonstraci proti vládě, musíte podle Dudka zvážit určitou taktiku. „Tahle je neagresivní. Možná je to dobře. Ale bavíme se, jestli ta demonstrace je k něčemu, nebo ne. Já si myslím, že tak, jak je pojatá, těžko může být efektivnější, ostřejší, těžko mohou být ta prohlášení bojovnější,“ doplnil.
Tři výzvy opozici
Spolek Milion chvilek se na Letné také obrátil na opoziční strany se třemi výzvami. Zaprvé se strany mají otevřít lidem a říct jasně, koho hledají a jak se k nim lidé mohou přidat. Zároveň se totiž spolek obrátil na lidi, aby zvážili, že se politicky zapojí.
Za druhé mají strany přijít s uskutečnitelnou a uvěřitelnou vizí, která bude srozumitelná každému člověku. „Do roka, do dne, do 17. listopadu 2020, zformulujte hlavní problémy země, jak je budete řešit, jaké jsou největší příležitosti a výzvy a kam by vaše strana chtěla zem vést,“ doplnil Minář.
Za nejvážnější pak Minář považuje třetí výzvu - aby strany vyřešily problém oslabených voličských hlasů v důsledku roztříštěnosti opozice. „V roce 2017 ANO, SPD a KSČM získalo dohromady 2,4 milionu hlasů. Všechny ostatní strany v parlamentu 2,3 milionu. To je skoro padesát na padesát. Ale jak je to na mandáty – to už je 115 na 85,“ upozornil s tím, že ANO potřebovalo na mandát pouhých 19 tisíc hlasů, naopak hnutí STAN 43 tisíc.
Takový je volební systém, znevýhodňuje malé strany a je třeba se s tím vyrovnat, podotkl Minář. „To, co se stalo v roce 2017, by se už nemělo opakovat. Jak toho docílit? Jednou z cest je snaha změnit volební zákon. Je ale otázka, jestli je něco takového pravděpodobné. Druhou cestou, kterou pokládáme za důležitější, je vzájemná spolupráce demokratických stran tak, aby ti, kdo půjdou do voleb, mohli udělat dobrý výsledek a naše hlasy pro ně nebyly oslabené,“ řekl.
„Nemyslíme si, že cestou je vytvářet jeden velký demokratický blok, něco takového by nefungovalo, a tak nevyzýváme k žádnému velkému sjednocení, ale vyzýváme ke spolupráci a uvažování nad volebními koalicemi. Takových je možných několik,“ dodal Minář.
Najde opozice shodu? Někteří komentátoři jsou skeptičtí
Pro komentátora a publicistu Jefima Fištejna nebyl nejdůležitější bod programu apel na politiky, ale vyhřeznutí čisté energie. „Energie, proti které lze postavit jenom zapšklost, lež, snahu uzmout si a uzurpovat ideály sametové revoluce,“ podotkl.
Herzmann pak dodává, že v druhé části demonstrace byly výzvy konkrétnější. „Šlo o souběh étosu, energie, která byla přítomna a konkrétních politických plánů. Současně s tím je potřeba říct, že Milion chvilek touhle polohou trochu ztratil univerzalitu. Protože už bylo zřejmé, ke které části politického spektra se obrací,“ poznamenal.
Je asi zákonité, že když je to protivládní demonstrace, že se obrací na opoziční strany, oponuje Dudek. „Nemyslím si ale, že by tam byli demonstranti a organizátoři příliš úspěšní. Nemyslím si totiž o těch stranách, které oslovili, že by dokázaly zareagovat kladně a dokázaly by překonat rozpory a věčné hádky,“ míní.
„Nejsem si jist, jestli političtí vůdci opozice budou schopni domácí úkol splnit,“ souhlasí šéfkomentátor Deníku a bývalý poslanec za ANO Martin Komárek. „Lidé jako Mikuláš Minář a Benjamin Roll jsou budoucími politickými vůdci, ačkoliv dnes tvrdí, že je to příliš netáhne. Jsou to lidé, kteří umí mluvit s veřejností, kteří mají vizi, kteří mají úspěch,“ řekl. „Lidé, kteří tohle umí zorganizovat, jsou přirozenými vůdci toho, co si říká demokratická opozice“ doplnil.
Komárek ale vytýká, že nedokázali dobře zformulovat, proč chtějí, aby odešel Andrej Babiš. „Ale myslím, že jsem pochopil, co jim a i lidem vadí – neautentičnost, manipulace, cynismus, čistá mocenská hra, snaha převést vše na peníze. To jsou věci, které jim vadí, ale problém je, že to není jenom otázka Babiš a současné vlády, je to problém i opozice,“ dodal.
„Demokracie není příběh jednoty, to snad jedině, že by bylo ohrožení zvenku,“ upozorňuje Fištejn. „Demokracie je příběh nejednoty, ale dostatečně plodné, protože je tam otevřená možnost vydiskutovat svou dílčí pravdu. Máme devět stran ve sněmovně, fakt je, že se to rozpadá na pravý střed a neurčitý levý střed. Pořadatelé byli donuceni se obracet jen na pravý střed, protože zbytek je soustředěn kolem vlády. Ale demonstrace se obrací ve prospěch demokracie s mylnou představou, že je možná pravostředová jednota stran. Ze zásady není,“ doplnil.
Boj za svobodu nikdy nekončí, zaznělo na úvod
Před zahájením demonstrace organizátoři pouštěli zvukové záznamy a videozáznamy ze sametové revoluce, jejíž odkaz chtěla aktuální akce připomenout. Pustili i záznam hlasu tehdejšího disidenta a budoucího prezidenta Václava Havla. Shromáždění zahájili organizátoři českou hymnou. Znělo také skandování „Už jsme tady“ známé z doby před třiceti lety.
V úvodní řeči mluvčí spolku Benjamin Roll prohlásil: „Někteří naši politici prý nechápou, proč tu jsme. Jiní si zase nechtějí kazit svátky. Tím dokazují, že nevědí, o čem je zítřejší svátek.“ Na neděli připadá den boje za svobodu a demokracii. „17. listopad 1939 a 17. listopad 1989 nám ukazují, že boj za svobodu a demokracii nesmíme vzdát ani ve chvíli, kdy jsou zdánlivě definitivně zničeny, ani ve chvíli, kdy jsou zdánlivě definitivně navráceny. Boj za svobodu a demokracii nekončí nikdy,“ upozornil.
Poznamenal také, že protest nesměřuje proti výsledkům voleb, ale proti zneužívání moci politiky, kteří vyhráli volby.
Místo setkání demonstrantů lemovaly české i evropské vlajky, další visely z oken přilehlých domů. Řada lidí přišla s transparenty s názvy měst, odkud přijeli. V rukou protestujících byly transparenty vyzývající k odchodu premiéra i prezidenta Miloše Zemana. Na pódium na místě protestu pověsili organizátoři vlajku a také nápis „Chceme zdravou demokracii!“.
„Nejsme děti, aby nás někdo vodil za ručičku, nejsme stádovité ovce, aby nás někdo posouval jenom tam, kde jsou jeho zájmy, ale jsme tady jako vzpřímení občané, kteří mají hlavu vzhůru a o to se nadále snažme,“ uvedl před shromážděním jeden z vystupujících, biskup Václav Malý.
Podle něj není účelem demonstrace hanobit nebo špinit, ale podpořit úsilí o právní stát, aby byla respektována rovnost před zákonem, a to pro mocné i bezmocné.
Upozornil také, že ekonomická změna automaticky neznamená, že se stáváme lepšími, převažuje pragmatismus. „Nechceme prožívat takto zúžený život, abychom se vždy ptali: co za to,“ dodal.
Před demonstranty také promluvily signatářka Charty 77 Dana Němcová či Jana Filipová, která Babiše žalovala kvůli výroku o demonstrantech. Vystoupil i písničkář Jaroslav Hutka. Místo jedné písně zahrál na přání účastníků dvě.
Účast sedláků
Na pražskou Letenskou pláň také přijelo několik traktorů členů Asociace soukromého zemědělství, která demonstraci proti premiérovi podporuje. Předseda asociace Jaroslav Šebek na místě řekl, že sedláci chtějí oslavit svátek pádu bývalého režimu v roce 1989, ale že také na předchozí demonstraci v červnu dali slib, že se vrátí, pokud se v zemi nic nezmění.
Na Letenskou pláň zamířila zhruba desítka jejich strojů. „Museli jsme se přizpůsobit žádosti spolku Milion chvilek pro demokracii – aby jich nebylo tolik, aby nezabíraly místa pro demonstrující,“ dodal. Zájemci se podle něj našli i na Moravě, v jižních Čechách nebo na Vysočině. Kvůli tomu, že by se ale všichni na místo nevešli, využila asociace nabídku z bližších lokalit.
Spolek popírá rozhodnutí státních zástupců, kritizuje Zeman
Prezident Miloš Zeman označil před demonstrací spolek Milion chvilek za nedemokratický. V pátečním rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že spolek v Babišově dotační kauze Čapí hnízdo popírá rozhodnutí státních zástupců a v jeho případě popírá rozhodnutí sněmovny ve věci ústavní žaloby. Zemanovi se také nelíbí, že svolavatelé akce odmítají prezidentovo ústavní právo abolice, o které mluvil v souvislosti s případným posunem v Babišově kauze.
„Andrej Babiš měl ve volbách 1,5 milionu hlasů a já jsem měl 2,85 milionu hlasů. Proti tomu je účast na Letné nepatrný zlomek,“ uvedl k více než 250 tisícům lidí, kteří Milion chvilek podpořili během červnové demonstrace na Letné.
