Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) má jedinou legitimitu, a to je svítit a topit. V úvodu sněmovní schůze, která se zabývala personálními změnami prováděnými menšinovým kabinetem, to prohlásil předseda občanských demokratů Petr Fiala. Předseda vlády naopak prohlásil, že kabinet hodlá pracovat naplno, a odmítl, že by se vláda personálních čistek dopouštěla.
Mimořádné zasedání sněmovny svolala část opozičních stran a schůzí chce dát najevo, že vláda bez důvěry nemá dělat zásadní změny v obsazení klíčových postů ve státní správě. Ke změnám totiž už došlo v řadě případů.
Formace bez důvěry sněmovny provedla změny na náměstkovských křeslech jednotlivých resortů, a to za pomoci služebního zákona, který umožňuje tzv. systematizaci, čili úpravu resortních pořádků podle aktuálních potřeb. Kabinet k ní smí přistoupit jednou do roka k prvnímu lednu. Náměstci navázaní na Sobotkův kabinet tak skončili například na ministerstvech vnitra, financí, školství nebo práce.
Personální změny navíc kabinet provádí také v navázaných institucích. O místo přišli například generální ředitel České pošty Martin Elkán, šéf agentury CzechInvest Karel Kučera či ředitelé fakultních nemocnic Na Bulovce a v Ostravě Andrea Vrbovská a Svatopluk Němeček.
Aktuálně nejvýraznější spor se pak vede mezi Babišem a ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem. Šéfa orgánu, který kontroluje činnost obranných složek, měl ministerský předseda vyzvat v únoru k odchodu. Murín odmítl. Babiš uvádí, že v Murína ztratil důvěru a pochyby má také o hospodaření GIBS.
Fiala: Máte jedinou legitimitu – svítit a topit
Podle opozice ovšem vláda nemá na podobné změny dostatečnou legitimitu, a jak na plénu dolní komory prohlásil předseda ODS Petr Fiala, zásahy Babišovy formace jsou nejen „proti tradici a dobrým mravům“, ale také „na hraně legitimity a ducha ústavnosti“.
Stávající kabinet totiž podle Fialy není běžnou vládou v demisi, které se přes úsilí o sněmovní podporu nepodařilo získat dostatek hlasů ve sněmovně – ale přesně naopak. Šéf ODS upozornil, že se vláda o získání podpory ani nesnažila, protože „vznikla především na základě ústavní svévole prezidenta Zemana“ a od počátku bylo jasné, že důvěru nedostane.
„Legitimitu má v jedné jediné podstatné věci. A to je svítit a topit. K ničemu jinému legitimitu nemá,“ konstatoval předseda občanské demokracie. „Tato vláda by měla projevit zdrženlivost a zastavit všechny personální obměny až do období, kdy získá mandát a důvěru podle Ústavy České republiky. “
ODS chce také ve spolupráci s dalšími stranami připravit usnesení, které by vyzvalo vládu v demisi ke zdrženlivosti. Nemělo by se týkat pouze personálních kroků, ale i postupu vlády v ekonomické oblasti a v zahraničněpolitických otázkách. Usnesení se pokusí zařadit na nejbližší řádné jednání dolní komory, a pokud se to nepodaří, budou chtít svolat další mimořádnou schůzi.
Babiš: Státní správa je totálně uzavřená, politické čistky neděláme
Samotný Babiš přitom před poslanci odmítl, že by kroky jeho kabinetu byly nestandardní - a ohradil se proti slovnímu spojení personální čistky. „Neděláme politické čistky, chováme se s péčí řádného hospodáře,“ prohlásil s tím, že jen v rámci systematizace míst zrušili jedenáct pozic politických náměstků (o něž údajně v předchozí koaliční vládě ani nestáli) a dalších čtrnáct náměstkovských pozic.
Služební zákon, který rušení těchto pozic umožnil, ale ministerský předseda současně kritizoval: „Náměstek ministra vnitra pan Postránecký (hlava českého úřednictva – pozn. red.) je téměř víc než vláda. Státní správa je totálně uzavřená, nejsou kvalitní lidi a my to potřebujeme otevřít a potřebujeme změnu zákona o státní službě.“
Že vládní zásahy nejsou motivované politicky, se snažil Babiš doložit tím, že náměstkem ministra spravedlnosti se stal někdejší člen ČSSD Jeroným Tejc, že jemu samému dělá poradce lidovec Cyril Svoboda a že se ve Strakově akademii nezbavil ani státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře, kterého do funkce instaloval už jeho předchůdce Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Nepřistupujeme k tomu politicky, ale podle kvality lidí,“ doplnil a na adresu změn ve vedení státních institucí dodal: „Personální změny děláme na základě manažerských selhání nebo porušení zákona. Máme čisté svědomí.“ Babiš současně uvedl, že stav vládnutí v demisi považuje za nevyhovující a usiluje o získání sněmovní důvěry: „Ale i když získáme důvěru Poslanecké sněmovny, budeme pracovat úplně stejně, jako pracujeme dnes. Já v tom nevidím rozdíl.“
V průběhu diskuse také obvinil opozici, že o podpoře jeho vlády nechce jednat. Za pokrytecké označil to, že si pravice přeje vládu bez Babiše, když ANO na jeho účasti ve vládě trvá. „Všechno jste zbourali. Dejte mi kuchařku, jak mám s vámi jednat. Představte si, že jsem robot,“ uvedl premiér.
Ministři masivní výměny dementují
Rozsáhlé čistky dementovali i Babišovi vládní kolegové. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) uvedla, že odvolání čtyř náměstků nebylo čistkou, ale snahou zefektivnit činnost ministerstva. Podobně svůj postup hájili ministryně financí Alena Schillerová nebo ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Ministr zahraničí Martin Stropnický odmítl, že by odvolání jeho dvou náměstků bylo nějakou masivní výměnou.
Ministr kultury Ilja Šmíd zdůraznil, že každý ministr, i ten v demisi, má svou odpovědnost. „Pobírám plat a mám za ten plat sedět ve své kanceláři a mávat na své příspěvkové organizace? A mám mávat na své podřízené, dělejte si vlastně, co chcete?,“ tázal se. Své kroky hájili i další ministři.
Bělobrádek: Vláda si vyhazovy vyřizuje účty
Kritiku přitom Babiš neslyšel jen od občanských demokratů. „Vláda bez důvěry odvolává někoho pro ztrátu důvěry. Vždyť je to protimluv,“ uvedl předseda starostenských poslanců Jan Farský k tomu, jak někteří členové kabinetu zdůvodňovali personální změny na svých úřadech.
Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka by vláda měla přistoupit k politickým čistkám až poté, co dostane důvěru sněmovny - a lidovecký šéf očekává, že se tak stane díky hlasům radikální levice a extremistů, tedy KSČM a SPD.
„Chápu, že jste nedočkaví,“ uvedl a shodně s Fialou zdůraznil, že se od vlády bez důvěry očekává jiný přístup než od té s důvěrou a že by Babišův kabinet měl podle lidovců dodržovat i nepsané zvyklosti podobné těm, že se „nesmrká do rukávu a nechodí na záchod na veřejných místech“. Vládě vytkl, že systemizaci využívá k tomu, aby vyhodila lidi pro osobní spory nebo pro jejich kontakt s nějakou politickou stranou.
Schillerová: Podnět na kontrolu GIBS nedal jen Babiš
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že premiér pravicové opozici vyčetl její kritiku personálních opatření v podstatě slovy: „Proč nám vyčítáte naše exkrementy, když už bylo nakaděno před námi.“
Pozastavil se nad snahou Babiše odstavit šéfa GIBS Murína; důvodem je prý snaha dostat inspekci pod vliv ANO, protože inspekcí dohlížená policie šetří Babišovu kauzu Čapí hnízdo. S tématem se obrátil i na ministryni financí Alenu Schillerovou, která do GIBS poslala finanční kontrolu.
Ministryni řekl, že když obdržela podnět (ke kontrole), muselo jí být jasné, že existuje obrovské podezření z konfliktu zájmů. Vysvětlil to tak, že podnět jí podal trestně stíhaný předseda vlády, který podle něj může mít zájem na tom, aby vyměnil ředitele GIBS.
Schillerová kontrovala, že resort zahájil kontrolu na základě řady podnětů, nejen na základě podnětu od premiéra. Zaměstnanci ministerského odboru kontrolují hospodaření inspekce na základě manuálu. Výsledky pak představí výhradně kontrolované osobě a nikomu jinému, popsala ministryně. Pokud se inspekce domnívá, že je vše v pořádku, nemá se čeho bát, dodala.
Babiš: Měníme hospodyně, které špatně uklízely
Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka avizoval, že sociální demokraté předloží novelu služebního zákona, která by podle něho zabránila účelovým změnám systemizace služebních míst na základě politického trička. Šéf Pirátů Ivan Bartoš zase zpochybnil výběrová řízení na vedoucí pozice, která jednobarevná vláda vypsala. Neexistuje podle něho záruka správného výběru kandidátů.
„Uznávám, že vláda bez důvěry nemá dělat nevratné kroky, ale my neděláme nevratné kroky. Ty kroky, které my děláme, jsou všechny vratné,“ reagoval na sněmovní kroky Babiš. Premiér odmítl tvrzení Jana Bartoška (KDU-ČSL), že by se kabinet choval jako dočasný nájemník bytu, který v něm vybourá příčky a rozbije kuchyňskou linku.
„My jenom měníme hospodyně, které špatně řídily domácnosti a špatně uklízely. Nic nebouráme. Takže jsme vyměnili nějaké hospodyně. Byli jsme přesvědčeni, že ti lidi tam nemají co hledat, už předtím, než jsme byli ve vládě,“ řekl předseda vlády.
Čtyři hodiny diskusí. A program schůze neprošel
Celá diskuse o personáliích se přitom odehrála jen mezi řečníky s přednostním právem a před schválením vládních kroků coby vlastního programu schůze. A třebaže debata trvala čtyři hodiny, program mimořádné schůze dolní komora nepodpořila – a o návrhu části opozice, aby vláda bez důvěry nečinila nevynucené personální změny, se tak nakonec vůbec nehlasovalo.
Opakuje se tím scénář, který poslanci tento týden už jednou zažili. Kvůli neschválení programu nekonala jiná mimořádná schůze k návrhu na odvolání místopředsedy sněmovny a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury. O Okamurův konec usiloval pravý střed kvůli jeho zpochybňování povahy koncentračního tábora v Letech na Písecku. Hlasování o šéfovi SPD ale odmítla aliance komunistů, ANO a jeho domovské strany.
Aktuální stanovisko sněmovny vzbudilo u opozice negativní odezvu. Podle Pirátů negativní hlasování o programu vyřadilo z diskuse ty poslance bez přednostních práv, kteří se chtěli zeptat na otázky z oblasti své odbornosti. Šéf strany Ivan Bartoš řekl, že vláda při personálních změnách hledá důvody až zpětně a často jsou velice vágní.
Na opačné straně pole stáli komunisté. Svolavatelé mimořádné schůze podle nich jen zablokovali projednávání návrhů zákonů, šéf KSČM Vojtěch Filip navíc prohlásil, že se nemohou vyrovnat s tím, že opakovaně prohráli volby. „Jediná odpověď je nepracovat, zdržovat, udržovat právní řád ve stavu, který vedl k totální destrukci a ekonomické krizi,“ uvedl na adresu ODS.
