Komunisté a ANO jednali o toleranční smlouvě. Ve hře je prodloužení dovolené na pět týdnů

Komunisté žádají po hnutí ANO podporu pro svůj návrh na prodloužení zákonné dovolené pro zaměstnance o týden nejméně na pět týdnů. Předseda KSČM Vojtěch Filip po odpoledním jednání se zástupci vládního hnutí dále uvedl, že dalším sporným bodem jednání byla možnost vrátit se k otázce banky komerčního typu v rukou státu. Celkově předložili komunisté pět nových požadavků k dosavadním sedmi, které jsou součástí toleranční smlouvy. Dalším požadavkem je podle prvního místopředsedy a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka solární daň.

„My jsme vyslechli tyto požadavky a musíme to probrat v rámci našeho hnutí a poslaneckého klubu. Nějak se k tomu postavíme,“ uvedl Faltýnek. Všechny návrhy jsou podle něj k diskusi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle Filipa slíbil, že možnost podpory pro zákonnou pětitýdenní dovolenou hnutí ANO projedná. „Je to věc, která není v jejich politickém programu, ale my jsme tu argumentaci nezanedbali, protože už 80 procent zaměstnanců, ať už ve státním, nebo soukromém sektoru, pět týdnů dovolené má. Jsme přesvědčeni, že těch zbývajících 20 procent si to zaslouží,“ uvedl Filip.

Novele komunistických poslanců hrozí v souvislosti s dřívějšími postoji sněmovních výborů zamítnutí. Podle původních předpokladů se hlasování pléna mohlo uskutečnit už v dubnu, garanční sociální výbor ale tehdy přerušil projednávání pozměňovacích návrhů k předloze až do listopadu.

„Poslední takový sporný bod byla otázka Poštovní spořitelny a toho, jestli je možné se vrátit k otázce banky komerčního typu v rukou státu,“ řekl k jednání Filip. „Z mého pohledu je to nereálné, ale to je pouze můj osobní názor jako Jaroslava Faltýnka, budeme se o tom určitě bavit,“ poznamenal k tomu šéf poslanců ANO. 

„Kdybychom se neshodli, pořád je před námi dohodovací řízení“

Dosavadní aspekty toleranční smlouvy jsou podle Filipa plněny kromě bodu týkajícího se sloučení zdravotních pojišťoven ministerstev vnitra a obrany. Předseda KSČM uvedl, že Babiš chce věc na ministerstvu zdravotnictví řešit v pátek. „Udělá se nový harmonogram tak, abychom měli v druhém pololetí šanci, aby ten krok byl dokončen,“ poznamenal Filip.

Komunisté předložili také program převodu vodovodů a kanalizací do veřejného sektoru. „Myslím si, že je na to dostatek prostředků tak, aby ten přestup ze soukromého do veřejného sektoru mohl být realizován ještě v tomto roce,“ míní místopředseda sněmovny.

Loni na návrh předsedy komunistických poslanců Pavla Kováčika přesunula sněmovna při schvalování rozpočtu na letošní rok 300 milionů korun v kapitole ministerstva zemědělství na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům. Má to vytvořit prostor pro obce, aby mohly dostat dotace pro výkup akcií vodárenských společností, budou-li to potřebovat.

Filip připomněl, že dolní komora ve středu také na návrh KSČM požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září.

Zda je některý z požadavků pro KSČM tak stěžejní, že bez jeho splnění by nebyla nadále možná tolerance kabinetu, Filip přímo neřekl. „Je to věcí jednání. Mechanismy, které jsou v dohodě o toleranci, znáte. Kdybychom se neshodli, pořád je před námi dohodovací řízení,“ uvedl. Mírou důležitosti jsou ale podle Filipa nové požadavky na úrovni původních sedmi.

Faltýnek to ale nevnímá tak, že by v případě neshody na některém z návrhů nemusela tolerance vlády komunisty pokračovat. Zároveň uvedl, že podpora vládních návrhů ve sněmovně není od KSČM stoprocentní a stálá. Zmínil například středeční hlasování o zrušení daně z nabytí nemovitosti, při kterém dolní komora zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Pro návrh poslance ODS hlasovali i dva sociální demokraté a část poslanců KSČM.

„V tuto chvíli nechci spekulovat. Hledám podporu pro vládní návrhy i jinde než v KSČM a většinou se mi to daří, takže bych to neviděl nějak dramaticky,“ dodal Faltýnek.

Toleranční smlouva, jejíž naplňování komunisté s Babišem hodnotí pravidelně, hovoří například o zavedení ústavní ochrany vod, trvalém zvyšování mezd a důchodů nebo zdanění církevních restitucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Počet případů boreliózy roste. Stojí za tím změna hlášení i delší klíšťová sezona

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.
před 42 mminutami

První z letounů Embraer bude slavnostně předán do výzbroje české armády

Do výzbroje české armády bude ve čtvrtek slavnostně předán první ze dvou transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Smlouvu na nákup dvou středních transportních letounů uzavřelo s brazilským výrobcem ministerstvo obrany v říjnu 2024 pod vedením tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celková cena zakázky činí 11,3 miliardy korun bez DPH a zahrnuje také doplňkové vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných.
před 2 hhodinami

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 9 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 9 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 10 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 13 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.