Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.

„Je to fantastické, protože les je odolný. Tyto druhy mu dávají novou šanci,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Fernando Elias z muzea Emília Goeldiho ve státě Pará. Výzkum zveřejnil minulý měsíc odborný časopis Global Change Biology.

Takzvané pionýrské druhy dokážou růst i v půdě ochuzené po zemědělském využívání, snášejí silné sluneční záření a rychle se rozrůstají. Jejich husté koruny vytvářejí stín, který může teplotu pod nimi snížit až o šest stupňů Celsia. Zároveň produkují velké množství listů, které po opadání obohacují půdu o organickou hmotu a připravují ji na návrat náročnějších druhů typických pro původní prales.

Vědci při výzkumu analyzovali více než pětadvacet tisíc stromů a palem v několika oblastech východní Amazonie. Zkoumali lesy, které se obnovovaly od jednoho roku až po šest desetiletí. Mezi nejvýznamnější druhy patřily například Cecropia palmata s velkými listy připomínajícími dlaň nebo Inga alba, jejíž dlouhé lusky obsahují sladkou bílou dužinu. Významnou roli sehrály také palmy, z jejichž ořechů místní obyvatelé získávají olej.

Les reguluje klima

Podle Eliase by přesnější znalost druhů, které jsou při obnově lesa nejdůležitější, mohla pomoci výrazně urychlit rekultivaci odlesněných území. „Pokud víme, které druhy dominují v zásobách uhlíku a ovlivňují fungování těchto ekosystémů, můžeme na ně při obnově cílit,“ uvedl.

Obnova amazonských lesů má přitom význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro klima. Stromy v Amazonii ukládají obrovské množství uhlíku a pomáhají regulovat globální oteplování. „Když odstraníte les, neodstraňujete jen biodiverzitu. Odstraňujete také schopnost lesa regulovat klima,“ upozornil Elias.

Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) byla v Brazílii za posledních čtyřicet let odlesněna plocha přibližně o velikosti Španělska.

V posledních letech se tempo odlesňování v Brazílii snížilo. Za vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy loni kleslo na nejnižší úroveň za deset let. Brazilská vláda chce ztrátu lesů do roku 2030 zcela zastavit a v rámci svých závazků vyplývajících z pařížské klimatické dohody se zavázala obnovit dvanáct milionů hektarů půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 10 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 20 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
před 23 hhodinami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.