Návrh paragrafu, podle kterého by za hanobení prezidenta hrozil až rok vězení, vláda ve středu odmítla. Ministři považují tento návrh za zbytečný a překonaný. Podle vládních legislativců stačí současná praxe, kdy se může prezident proti slovním útokům chránit žalobou na ochranu osobnosti nebo trestním oznámením pro pomluvu.
Ačkoli se k návrhu na obnovení trestného činu hanobení prezidenta republiky připojili i poslanci vládních stran ČSSD a ANO, ministři s ním nesouhlasí. „Vláda přijala nesouhlasné stanovisko,“ oznámil mluvčí kabinetu Martin Ayrer.
Podle předsedy Legislativní rady vlády Jana Chvojky (ČSSD) nikdo z ministrů nehlasoval pro návrh. Například ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) takový výsledek považoval za automatický. „Vláda byla v této věci jednotná a znepokojilo by mě, kdyby to bylo jinak. Jsem stoupenec toho, aby v této zemi platila svoboda slova. Pokud jsme svobodná společnost, musíme respektovat svobodu názoru,“ řekl.
Ministři se shodli, že je zbytečné zavádět nový trestný čin. „Pokud tady bude v budoucnu prezident s přirozenou autoritou a důstojností, nemusíme vymýšlet takovéto legislativní úpravy, nad kterými se pozastavují politici i veřejnost,“ poznamenal již před jednáním kabientu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ondráček trvá na nutnosti trestat hanobení
Návrh, který připravil komunistický poslanec Zdeněk Ondráček a původně k němu své podpisy připojilo 60 poslanců – z nichž někteří později podporu stáhli – počítá s tím, že by za hanobení prezidenta nebo snižování jeho vážnosti hrozilo vězení nebo pokuta. Zdeněk Ondráček zdůraznil, že svůj názor nezměnil. „Takováto ochrana hlavy státu platí ve většině takzvaných demokratických zemí západní Evropy. Je to návrat do roku 1997. Tato skutková podstata platila do roku 1997,“ podotkl.
Poslanec odmítl, že by pokuta či vězení hrozilo každému, kdo by prezidenta veřejně kritizoval. „Pokud někoho kritizuji, nemusím se dopouštět toho, že ho budu vulgárně urážet. Kritika je něco jiného než urážlivý projev. (…) Hanobení je součástí výkladu trestního práva,“ řekl.
Podle vlády návrh omezuje svobodu projevu
Vládní legislativci však míní, že je Ondráčkův návrh v rozporu s Listinou základních práv a svobod, protože omezuje svobodu projevu. „Je to zásadní omezení svobody projevu a je potřeba být obezřetný, tendence je spíše upřednostňovat ve větší míře svobodu projevu před trestněprávním postihem za podobné skutkové podstaty,“ podotkl také ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Grinc.
Podle vlády je prezident navíc veřejně činnou osobou, u níž je hranice přípustné kritiky širší než u soukromé osoby. Jan Chvojka upozornil, že prezidenta – stejně jako každého občana – chrání jiné paragrafy trestního zákoníku. „Je zde skutková podstata pomluvy nebo výtržnictví. Nevracejme se do dob komunismu,“ uvedl Chvojka.
Od návrhu se postupně distancovala řada poslanců, která jej původně podepsala. Ne všichni z nich však považují myšlenku za špatnou, například členové Úsvitu své podpisy stáhli, jen aby vytvořili konkurenční návrh. Vadilo jim totiž, že Vondráček chce za nadávání na prezidenta posílat do vězení. „Umíme si představit veřejně prospěšné práce nebo srovnání sankcí tak, aby za úmyslný čin byla vyšší sankce než za to, že někdo omylem vyvěsí vlajku,“ vysvětlil předseda poslaneckého domu Úsvitu Marek Černoch.
Samotný prezident Miloš Zeman má k zákonu neutrální postoj a očekává, že Sněmovna návrh do konce volebního období ani neprojedná.
