Hanobit prezidenta se nesmí? Vajíčka i nadávky létaly na Zemana, Klause i Havla

3 minuty
UDÁLOSTI: Podpora návrhu trestat hanobení prezidenta slábne
Zdroj: ČT24

Poslanců, kteří by chtěli do trestního zákoníku vložit paragraf o hanobení hlavy státu, postupně ubývá. Ti, kteří na návrhu trvají, potom dávají najevo, že reagují na kritiku současného prezidenta, kterou považují za bezprecedentní. A to navzdory tomu, že tvrdé výpady vůči sobě zažili jak Václav Havel, tak i Václav Klaus.

  • Česká televize oslovila všechny poslance, kteří se k původnímu návrhu připojili. Bylo jich 64.
  • 36 poslanců na podpisu trvá
  • 15 poslanců podpis odvolalo
  • 13 poslanců neodpovědělo

Od poslaneckého návrhu dala ruce pryč zhruba čtvrtina poslanců, kteří ho původně podepsali. Ne všichni však myšlenku opustili, například členové Úsvitu své podpisy stáhli, jen aby vytvořili konkurenční návrh.

„Nejčelnější představitel státu by nějakou úctu, nějaký respekt určitě měl mít,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Úsvitu se pouze znelíbila myšlenka autora původního návrhu Zdeňka Ondráčka (KSČM), že by za hanobení hrozilo vězení, ve své verzi chtějí tresty omezit na veřejně prospěšné práce.

Přestože ale například předseda KSČM Vojtěch Filip hovoří v souvislosti s návrhem o „zhrubnutí společnosti“ a „vytváření mnohem větších sporů“, útoky a nadávání na prezidenty provázejí českou a československou společnost celou dobu od revoluce. Své zažili všichni tři prezidenti.

Bratislava proti Václavu Havlovi

Když Václav Havel přijel v roce 1991 do Bratislavy oslavit 28. říjen, létala na něj vejce. Žádné ho nezasáhlo, nebyl to ovšem první jeho incident ve slovenské metropoli. Již v březnu toho roku jej ochranka stěží uchránila před rozzuřeným davem, který slavil výročí vzniku Tisova Slovenského štátu.

Václav Havel odjíždí 14. 3. 1991 z Bratislavy pronásledován davem poté, co prošel kolem probíhající manifestace k výročí Slovenského štátu na náměstí SNP
Zdroj: Jaromír Čejka/ČTK

Podobné kritické výstupy vůči sobě Václav Havel přecházel. Když na něj házeli vajíčka, poznamenal, že „lepší jsou vajíčka než kameny“. Nejtvrdším „trestem“ za jeho kritiku tak nejspíše byl proslavený pískot první dámy Dagmar Havlové v roce 1998, kdy tato reagovala na projev republikánského poslance Jana Vika.

Občanskoprávní cestou potom řešili manželé Havlovi svoji nespokojenost s billboardem „Václavka a Dášenka“. Soud však žalobu na ochranu důstojnosti zamítl a prezidentskému páru přiznal pouze desetinu z požadovaného pětimilionového odškodného, neboť podobizna Václava Havla byla na plakátu použita bez jeho souhlasu.

Plakát, který si v roce 1997 utahoval z tehdejšího prezidentského páru, propagoval boty
Zdroj: ČTK/Jiří Nosek

Koš Klausových odpůrců

Heslo „Klausoše do koše“ provázelo prakticky celé desetileté prezidentské období Václava Klause. Pravděpodobně poprvé se objevilo v době jeho první volby, kdy je použila skupinka nespokojenců na Pražském hradě. Později je skandovali účastníci pochodu při 15. výročí sametové revoluce a pravidelně po transparentech s heslem „Klausoše do koše“ sahali účastníci Klausem neoblíbených pochodů hrdosti. Prezidentování Václava Klause provázely i další projevy nelibosti s jeho vystupováním a názory. Například 17. listopadu 2009 mu lidé na Národní třídě provolávali hanbu a pískali.

Když Václav Klaus na Pražském hradě končil, prošel Prahou průvod s jeho figurínou. Nakonec ji zapálili a hodili do Vltavy
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Ani Václav Klaus si však kritiku nenechal přerůst přes hlavu. „Neřekl bych, že to bylo ostré. Čekal jsem to daleko ostřejší,“ řekl po zkušenosti z Národní třídy v roce 2009. Méně smířlivý již byl k muži, který ho v roce 2012 napadl airsoftovou pistolí. Václav Klaus hovořil o „atentátu“. Incident se dostal i před soud, střelec Pavel Vondrouš dostal za útok na veřejnou osobu půlroční podmínku.

Útok na prezidenta Václava Klause
Zdroj: ČT24

I na Václava Klause mířili vrhači vajec. Stalo se tak ale v době, kdy ještě nebyl prezidentem, zásah do hlavy dostal na předvolebním mítinku v Praze v roce 1998.

Vejce a červené karty pro Miloše Zemana

Proti Miloši Zemanovi lidé dosud nejhlasitěji protestovali po prezidentových vulgárních prohlášeních v rozhlase v roce 2014. Tehdy na něj – podobně jako kdysi na Václava Havla, ale i mnoho dalších politiků v čele s Jiřím Paroubkem – létala vajíčka a lidé zvedali červené karty. Hlava státu tehdy vajíčkový útok prohlásila za zbabělost.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vejci, která létala v listopadu 2014 na Albertově, se ovšem na rozdíl od těch, jež mířila na Václava Havla či Václava Klause, začaly zabývat orgány činné v trestním řízení. Případ dosud neskončil, posuzovalo ho několik institucí, v současnosti je opět u soudu žaloba kvůli výtržnictví.

Avšak až dva roky po Albertovu – a po čtvrtstoletí tvrdých a hlasitých protestů proti prezidentům – přišla skupina poslanců s návrhem, aby se hanobení hlavy státu trestalo, a to až rokem ve vězení. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se proti návrhu odradil, předpokládá však, že se k němu sněmovna do konce volebního období již nedostane. Pokud by se přesto dostala, zasáhlo by schvalování paragrafu o hanobení prezidenta přímo do předvolební kampaně – nejenom té stranické před sněmovními volbami, ale i do kampaně před volbami prezidentskými.

Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
Návrh nového ustanovení trestního zákoníku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 32 mminutami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 6 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 10 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 13 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 13 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 14 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 15 hhodinami
Načítání...