Skupina šesti desítek poslanců navrhla vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta republiky. Za jeho spáchání by lidem hrozilo až roční vězení. Podle předkladatele návrhu Zdeňka Ondráčka (KSČM) tím reagují na údajné urážky hlavy státu, které podle něj v poslední době sílí.
Navrhl zákon proti hanobení prezidenta. Češi ještě nedozráli, tvrdí komunista Ondráček
Zdeněk Ondráček (KSČM), předkladatel návrhu (zdroj: ČT24)
Kde se návrh zrodil, na co přesně reagujete?
Návrh vychází z toho, jaký je vývoj v Česku a to, co se v posledních měsících a letech děje. Je to reakce na to, že jsme zřejmě nedozráli do stavu, kdy bychom nemuseli některé projevy upravovat veřejným trestním právem.
Na co konkrétně reagujete? V důvodové zprávě se píše, že jsme stále častěji svědky urážek hlavy státu, státních symbolů. Co bylo tím motivem, na který se skupina 60 poslanců rozhodla takto reagovat?
To nemusí být jedna konkrétní věc ani jedna kauza, ale je to vývoj. Česká republika prochází nějakým vývojem a v minulosti jsme některé zákony rušili s tím, abychom po pěti šesti sedmi letech zjistili, že to nebylo správně, a do práva jsme je zase zavedli. Něco podobného vidíme teď při ochraně úředních osob.
V roce 1997 skončilo ustanovení o hanobení prezidenta. Zákonodárci ho tehdy vypustili s argumentem, že přijetí novely vyplynulo z přesvědčení, že zvýšená trestněprávní ochrana není prostředkem, kterým by si prezident měl zajistit vážnost a úctu u spoluobčanů.
Tenkrát byl na to takový názor. My v současné době jsme dospěli k závěru, že nějaká ochrana prezidenta republiky by měla být. A navrhli jsme tento pozměňovací návrh. Je legitimní, aby se Poslanecká sněmovna tímto názorem, který podpořilo šest desítek poslanců, zabývala. Rozhodneme v rámci demokratického hlasování.
Za co konkrétně chcete, aby občané byli trestáni? Pokud je tam škála od peněžních sankcí po rok vězení, jaké konání tím chcete postihovat.
Pokud se podíváte do ustálených judikátů v českém právu, tak si přečtete, co je hanobení… Každý musí mít v sobě, jestli chce s někým diskutovat, polemizovat o nějaké věci, nebo chce daného člověka pouze urážet. Pokud má být smyslem komunikace pouze osobní útok, verbální urážky toho nejhrubšího kalibru, tak si myslím, že se Česko neubírá tím správným směrem. Dospěli jsme k tomu u úředních osob a myslím, že je načase, abychom k tomu dospěli i u ústavních osob, v našem případě u prezidenta republiky.
V důvodové zprávě například zmiňujete, že v červenci letošního roku nizozemský soud poslal do vězení na 30 dní pisatele hanobícího článku na Facebooku na adresu královské rodiny. Znamená to, že toto by bylo něco, co byste chtěli zákonem postihnout?
Každé jednání, kterého se občan dopustí, je potřeba posuzovat individuálně. Od toho máme orgány činné v trestním řízení, aby posoudily, zda dané jednání vykazuje znaky trestného činu. Jsou-li naplněny znaky trestného činu, zda takové jednání je i společensky škodlivé, aby byla naplněna podstata trestného činu hanobení prezidenta republiky. Pokud ne, tak se jedná o přestupkové jednání podle paragrafu 5 nového zákona o přestupcích.
Celý rozhovor s předkladatelem návrhu Zdeňkem Ondráčkem ve videu.
- Hned po vojně v roce 1988 začal Zdeněk Ondráček pracovat u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1989 při tzv. Palachově týdnu se podílel na tvrdém zásahu proti demonstrujícím studentům. Pro časopis Mladý svět tehdy přiznal, že mlátil lidi a obuškem dvakrát uhodil dívku, když na něj plivla a dala mu facku.
- V rozhovoru pro tehdejší Československou televizi Ondráček jako tzv. agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Do KSČ vstoupil v srpnu 1989, tři měsíce před pádem režimu. Hned v únoru následujícího roku ze strany vystoupil.
- Později Ondráček pracoval u policie a byl vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Od policie odešel v říjnu 2011.
- Do KSČM vstoupil v roce 2012, o rok později se stal poslancem. Ve sněmovně vede podvýbor pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby a je členem ústavně právního výboru. Po jeho zvolení do sněmovny vznikla petice, která ho vyzývala k rezignaci. Ondráček se dostal do sporu i s Miroslavem Kalouskem, který ho ve sněmovně vzhledem k jeho minulosti označil za „komunistickou mlátičku“ a „komunistického fízla“. Mandátový a imunitní výbor Kalouskovi přikázal se Ondráčkovi omluvit, ten to odmítl.