Pelikán: Prezidenta chrání zákon jako každého. Zákon o hanobení je přežitek

3 minuty
Události: Hanobení prezidenta trestným činem?
Zdroj: ČT24

Veřejné nadávání na prezidenta republiky by mohlo být trestným činem. Navrhla to skupina šedesáti poslanců, kterou vede komunistický poslanec Zdeněk Ondráček a kteří reprezentují kromě KSČM také vládní ČSSD a ANO a opoziční Úsvit. Hanobení prezidenta chtějí poslanci trestat pokutou nebo i vězením. Za mřížemi by mohli kverulanti strávit až rok. Pravicová opozice označuje návrh za normalizační či za „návrat ke komunistické ochraně papalášů“.

Skupina poslanců, kteří reprezentují tři největší uskupení Poslanecké sněmovny, chce novelizovat trestní zákoník a současně navrhuje doplnit i přestupkový zákon. „Díky této novele trestního práva a práva přestupkového by v budoucnosti nemělo docházet k excesům na adresu prezidenta republiky, k jeho hrubým veřejným urážkám,“ stojí v důvodové zprávě návrhu poslanců v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM).

Poslanci předpokládají, že trestný čin a přestupek, jež navrhují, budou mít především preventivní účinek. Skutečné tresty, které by lidé za jejich spáchání mohly dostat, by podle navrhovatelů neměly být „drakonické, ale měly by spíše výchovný charakter“.

Návrh kritizovali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Obnovením trestání hanobení prezidenta by se trestní právo začalo užívat v politickém souboji. Poslanci by měli řešit jiné věci,“ řekl Sobotka. Na svém Twitteru premiér napsal, že volí raději svobodu slova.

Ani podle Pelikána není novela zákoníku potřeba. „Fakt, že prezidenta nechrání zvláštní paragrafy, mu zajistí vážnost spíš než hrozba vězením,“ podotkl. „Zvláštní ochrana hlavy státu před verbálními útoky je spíše historický přežitek, který dnes nezavádějí ani jiné země. Když tento paragraf Ústavní soud v roce 1994 rušil, řekl, že prezidenta chrání zákony před urážkou a pomluvou stejně jako jakéhokoliv jiného občana republiky. Nevidím důvod to měnit,“ uvedl ministr.

Podle ministerstva by navíc mohlo být problematickým aspektem to, že v případech hanobení by mohl trestní stíhání udělením milosti zastavit jedině prezident, který by přitom byl sám v roli poškozeného.

Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
Návrh nového ustanovení trestního zákoníku

Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího nebude do projednávání novely vstupovat žádným prohlášením, protože by byl ve střetu zájmů. Posouzení návrhu je prý na zákonodárcích.

Panuje neúcta, tvrdí předkladatelé

Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), jenž se pod návrh také podepsal, je přesvědčen, že je třeba hanobení prezidenta trestat, protože v Česku panuje příliš velká neúcta k hlavě státu. „Člověk může mít různý názor a říkat ho. Ale způsob, jakým se začíná tato věc běžně konat, je za rámec slušného,“ uvedl. Podle poslance Martina Lanka (Úsvit-NK) je třeba považovat hlavu státu za „jeden ze symbolů České republiky“.

Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa novela zaplňuje mezeru v právu. „Vzhledem k tomu, že jsou chráněni nejen soudci, ale i úředníci i před slovními útoky, jeví se zrušení ochrany úřadu a osoby prezidenta za mezeru v právu,“ myslí si Filip.

26 minut
Události, komentáře: Za urážku prezidenta do vězení?
Zdroj: ČT24

Návrh však nemá ve sněmovně bezvýhradnou podporu. Postavila se proti němu pravicová opozice, vládní KDU-ČSL a vyhraněný názor nemají ani zbylá dvě koaliční uskupení. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák se ke kolegům nepřipojil. Na Twitteru uvedl, že by byl raději, kdyby lidé nadále mohli o prezidentovi svobodně mluvit.

Skeptický je k předloze i budoucí ministr pro legislativu, poslanec ČSSD Jan Chvojka. „Myslím, že silné osobnosti, jako je prezident Zeman, se bez ochrany v trestním zákoníku hravě obejdou,“ napsal na Twitteru.

K poslaneckému návrhu se velmi zdrženlivě stavěl i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Jakou formou hanobení? Jestli někdo vykřikne sprosté slovo, tak aby šel to šatlavy, to mi přijde trošku přehnané,“ poznamenal.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek míní, že by navrhované ustanovení mohlo mít nečekané důsledky. „Je ve vlastním zájmu Miloše Zemana, aby to nikdy nebylo schváleno. On sám by byl v konfliktu s takovým paragrafem minimálně jednou týdně,“ varoval.

Velmi podobně se na sociální síti vyjádřil končící ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Připomněl však, že prezidenta před případným postihem za hanobení sama sebe chrání indemnita.

Poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN) uvedl, že předkladatelé si zřejmě myslí, že úctu lze vynutit zákony. „Mýlí se. Prezidentství nejvíce poškozuje sám Miloš Zeman, který lže, zneužívá svoje pravomoci ke mstě a ponižuje český národ před mocnými,“ uvedl. Zeman by podle Farského udělal rozumný státnický krok, kdyby se proti „nesmyslnému normalizačnímu návrhu postavil“.

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil na sociální síti napsal, že nápad poslanců „zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů“.

Ústavní právníci proti

Ostře se proti návrhu vymezila také senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová (nestr. za SZ). Podle ní Ústavní soud už v 90. letech uvedl, že v případě kolize mají práva jednotlivce přednost před právy státní instituce.

„Jsme v demokratickém právním státu, kde všichni jsou si rovni před zákonem a v němž nesmí mít nikdo žádné výsady. Má-li být někdo chráněn víc v nějaké funkci, tak to musí mít nějakou funkčnost. Z toho návrhu, který udělali poslanci, nevidím, jakou funkci to má sledovat. Kromě toho, že snad chtějí vychovávat občany. Trestním právem vychovávat ke slušnějšímu chování, to se snad děje v Číně, ale nedělo se to dosud u nás a doufám, že se ani dít nebude,“ řekla Wagnerová.

8 minut
Eliška Wagnerová (nestr. za SZ), senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu
Zdroj: ČT24

Podle ústavního právníka Jana Kysely poslanecký návrh nejen omezuje svobodu slova, ale je navíc i protiústavní. Česko by se jím podle něj vrátilo o 26 let zpátky. „Výrazným způsobem to snižuje svobodu projevu a podvazuje to politickou soutěž. Ve chvíli, kdy máte v zákoníku skutkovou podstatu jako pomluva, nebo když máte k dispozici prostředky soukromého práva, tedy civilní žalobu za zásah do osobnostních práv, nezdá se mi úplně důvodné o něčem takovém uvažovat. A myslím si, že je to přinejmenším v rozporu se směry judikatury Ústavního soudu, které v posledních 20 letech padly,“ míní Kysela.

Podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka by neměly právní předpisy vznikat na základě konkrétních případů. „Je zřejmě pocit, že si praxe nevystačí s ustanoveními, která jsou obecného rázu. Já si myslím, že zcela evidentně by se jednalo o speciální případ výtržnictví a je zbytečné přijímat takové ustanovení, když lze vystačit s tím, co už v trestním zákoně je, pokud by se stávaly skutky, které by výtržnictvím skutečně byly. Je to ustanovení, které se přímo nabízí k tomu, aby bylo zneužito, aby byla pošlapána svoboda projevu a někdo byl kriminalizován.“ 

Nic nového

Trestní postih za hanobení hlavy státu byl v právním systému téměř celou dobu existence Československa. Od roku 1923 hrozilo za urážku hlavy státu až půl roku vězení, třetí odstavec příslušného paragrafu dokonce stanovil, že je urážka prezidenta trestná, i když jde o pravdivý výrok.

V případě Tomáše Garrigua Masaryka trestaly soudy například za kritiku politiky Československa vůči Němcům nebo Moravanům vztaženou k osobě prezidenta či za karikatury v humoristických časopisech. Soud potrestal například i ošetřovatelku, která od podobizny hlavy státu odnesla květiny s tím, že „jsou pro něj škoda“.

Trestným bylo hanobení i po válce, nejprve hrozil až tříletý trest, v 60. letech až dvouletý trest. Tehdy však již hrozilo vězení i za hanobení dalších představitelů státu. V 90. letech ale byly tyto skutky z trestního řádu vypuštěny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 43 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 48 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...