Do Česka přijíždí kontroloři z Evropské unie. Zkoumat budou možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Tedy to, zda on a holding Agrofert neporušují nedávno zpřísněná pravidla pro rozdělování eurodotací. Výsledky zveřejní Evropská komise nejpozději v dubnu.
Kontroloři Evropské komise zamíří například na ministerstvo práce a sociálních věcí. Zkoumat tam budou v první fázi celé mise dotace z Evropského sociálního fondu přidělené firmám spadajícím pod Agrofert.
„Ministerstvo je momentálně s auditory z komise v kontaktu a jejich návštěva se uskuteční koncem tohoto týdne,“ uvedla v úterý mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová.
Příští týden se kontroloři zaměří na rozdělování zemědělských a regionálních dotací. Například od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) si vyžádali údaje o dotacích pro rozvoj venkova, které získal Agrofert za posledních sedm let. Od srpna, kdy začalo platit nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, nicméně SZIF Agrofertu žádný nový projekt z evropského programu pro rozvoj venkova neproplatil.
Všechny podklady mají mít bruselští emisaři shromážděné na začátku února; závěry auditu chce Evropská komise zveřejnit nejpozději v dubnu.
Holding Agrofert ani premiéra Babiše ale auditoři dosud nekontaktovali. „Samozřejmě jsme připraveni k dialogu s úřady, pokud se na nás obrátí. Věříme však, že se celá věc kolem dotací vyjasní a bude potvrzeno, že postupujeme správně a zcela podle zákona,“ vzkázal mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
- Agrofert vznikl v lednu 1993 jako společnost s ručením omezeným, v následujícím roce se transformoval na akciovou společnost. Zpočátku byla firma zaměřena na obchod s hnojivy na českém trhu, časem rozšířila záběr o zemědělské komodity, potraviny, pesticidy, chemikálie, suroviny a pohonné hmoty. V roce 2011 vstoupila do oblasti lesnictví a zpracování dřeva, angažuje se i v oblasti obnovitelných zdrojů energie a biopaliv a v médiích.
- Agrofert je jedničkou tuzemského zemědělsko-potravinářského sektoru, zabývá se kompletní výrobu potravin v oblasti pekárenství a zpracování masa, je i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Je také jednou z největších firem v postkomunistické Evropě, celkem sdružuje více než 250 společností. Do skupiny mimo jiné patří chemičky Precolor, Precheza, Deza, Fatra, Synthesia, Lovochemie, Duslo (Slovensko), SKW Piesteritz (Německo), či vydavatelství Mafra.
- V roce 2017 převedl Andrej Babiš Agrofert a společnost SynBiol do svěřenských fondů. Reagoval tak na přijatou novelu zákona o střetu zájmů, která mimo jiné omezuje firmám členů vlády přístup ke státním zakázkám a k dotacím. Podle Babiše stát zákonem porušuje evropské právo, protože omezuje jeho vlastnická práva. Babiš je dlouhodobě řazen mezi nejbohatší Čechy s majetkem odhadovaným na 70 až 120 miliard korun.
- Zdroj: ČTK
Babiš tvrdí, že ve střetu zájmů není
Premiér Babiš odmítl audit oficiálně komentovat s tím, že jde mimo něj. Už dřív ale jakýkoliv konflikt v oblasti dotací odmítl. „Nebyla žádná příležitost, kdy bych se teoreticky mohl do střetu zájmů dostat,“ zdůraznil v polovině prosince.
Jenže tak jednoznačně to Evropská komise nevidí. Koncem minulého roku si nechala vypracovat právní posudek, který tvrdí, že premiér ve střetu zájmů podle nařízení z loňského srpna být může. Podle zprávy, která v listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených Agrofertu v roce 2018; jde o 2,1 miliardy korun. V prosinci přijal Evropský parlament rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků v této věci a k pozastavení proplácení dotací Agrofertu.
Celé šetření je pro bruselské instituce poměrně citlivé. Týká se premiéra členského státu, ale hlavně je první svého druhu. Tak, jak se úřady rozhodnou v případě premiéra Babiše, budou muset postupovat i v dalších podobných kauzách.
Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger před Vánocemi doporučil Babišovi tři způsoby, jak by se mohl střetu zájmů zbavit. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se následně vzdal předsednictví ve vládní radě pro evropské strukturální a investiční fondy.
Hospodářské noviny (HN) v červenci uvedly, že Agrofert předloni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun. Firmy spadající pod Agrofert získaly 1,35 miliardy na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře. Dalších 607 milionů tvořily podle HN investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.
