Prodat Agrofert někomu, na koho nemá přímý vliv, úplně přestat brát evropské dotace nebo odejít z politiky. To jsou podle ředitele české pobočky Transparency International (TI) Davida Ondráčky jediné možnosti premiéra a bývalého majitele firmy Agrofert Andreje Babiše (ANO), jak se vyhnout střetu zájmů při přijímání evropských dotací. Uvedl to v pořadu Devadesátka ČT24. Právě podezření na střet zájmů se na podnět české TI věnoval ve čtvrtek Evropský parlament.
Auditoři Bruselu přijedou zkoumat podezření na Babišův střet zájmů při čerpání evropských dotací
44 minut
Devadesátka ČT24: Evropské dotace pro Česko
Europarlament vyzval ve čtvrtek Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro Agrofert. Poslanci tak schválili nejtvrdší ze čtyř variant usnesení k tématu, o kterém diskutovali ve středu. Zabývali se tím, zda Babiš, český premiér a bývalý majitel Agrofertu, není ve střetu zájmů.
V prvním bodě poslanci vzkazují, že je parlament „hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1046, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert“. Jádrem usnesení je pak výzva Evropské komisi, „aby pozastavila veškeré financování EU určené Agrofertu, dokud nebude konflikt zájmů plně prošetřen a vyřešen“.
Zároveň poslanci chtějí, aby komise zkontrolovala všechny dotace, které Agrofert dostal od okamžiku, kdy se Andrej Babiš stal členem vlády, tedy od roku 2014.
Ondráčka v pořadu dále řekl, že ani varianta svěřenských fondů (tu využil Babiš, když do nich převedl svůj Agrofert) ani varianta blind trustů (ty řídí správce, který jednou za rok sdělí, jak se politikova aktiva vyvíjela, tuto formu využívá například i britská premiérka Theresa Mayová) by podle něho střet zájmů nevyřešily.
Argumentoval tím, že za situace, kdy se veřejně probírají například akvizice chystané Agrofertem, nelze „odstínit informace“ o tom, co se uvnitř Agrofertu děje. Babiš tak podle něj může permanentně rozhodovat s ohledem na výhodnost pro Agrofert a střet zájmů u něj zůstává.
Babiš o den později uvedl, že považuje doporučení TI za nesmyslná a organizaci nepokládá za nezávislou. Ondráčka podle něj dostával peníze z ministerstev i státních firem v době, kdy byla ve vládě ODS. Doporučení TI pak považuje premiér za nesmyslná, protože Agrofert nevlastní. „Já postupoval podle lex Babiš (novely zákona o střetu zájmů). Všichni si přáli, aby dal Babiš pryč firmu, to jsem udělal, to si všichni pamatujeme,“ uvedl podle agentury ČTK. Jedinou změnou je nové unijní nařízení o střetu zájmů (odstavec 61), o jehož výkladu podle Babiše nyní debatují česká ministerstva s komisí.
Největší příjemci evropských dotací v zemědělství
Nový prvek do pohledu na střet zájmů vnesl právě již zmíněný článek číslo 61. Ten výrazně zpřísňuje podmínky, kterých osob a jejich politických pozic se konflikt zájmů týká.
Byl přijat letos v srpnu a teprve v těchto dnech byl k němu vydán velmi obecný výklad, uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Martina Dlabajová (nestr. za ANO) v pořadu uvedla, že s novým článkem se sžívají všechny státy a sama komise uznává, že ještě není jeho jasná interpretace.
První místopředseda KDU-ČSL, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka ke zpřísnění podmínek v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že pokud by se braly absolutně, nemohl by být v minulosti ani on ministrem. Dokonce by to nemohl být nikdo z tradičních lékařských či třeba právnických rodin, protože v článku 61 je podle něho nejen odkaz na rodinného příslušníka, ale i na osobu „citově blízkou“. Takový výklad by zasáhl i nejednoho europoslance. „Je to otázka míry a přiměřenosti,“ uvedl Jurečka.
Dodal, že on po nástupu do ministerské funkce ukončil činnost jako OSVČ, svou farmu (22 hektarů) převedl na manželku a bratra. Ti pak už nenárokovali žádné investiční dotace, ani žádný nárok na zelenou naftu. „Jediné, co tato farma dostává, je základní platba na plochu,“ doplnil.
Usnesení Evropského parlamentu není pro komisi závazné. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger však již během středeční debaty uvedl, že do vyřešení celé záležitosti nebude posílat dotace. Andrej Babiš, české ministerstvo financí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO) ujistili, že se zastavení netýká souhrnně všech dotací pro Česko, ale pouze těch určených Agrofertu.
Komise začátkem příštího roku pošle do Prahy auditory, kteří prověří dodržování pravidel programů rozvoje venkova, politiky soudržnosti a sociální politiky od roku 2007 do letošního srpna, než začala platit nová evropská úprava střetu zájmů.
Ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že rozhodlo nezasílat komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem. Týká se to všech výdajů souvisejících s Agrofertem bez ohledu na datum. Zatím jde o jeden projekt spolufinancovaný z EU za zhruba 2,9 milionu korun. Do konce roku by podle ministryně Schillerové mohlo jít odhadem ještě o dalších 30 milionů korun. Rozhodnutí ministerstva zároveň automaticky neznamená, že dotace pro tuto skupinu budou hrazeny ze státního rozpočtu.
Dvě třetiny dotací, které Agrofert dostává od komise, jsou nárokové dotace („na krávu či na hektar“) a jednotně platí pro všechny země v EU. Ondráčka se přesto domnívá, že Babiš je může ovlivnit při jednáních o evropském zemědělském rozpočtu. V tomto uplatňování vlivu vidí ředitel české pobočky Transparency International také střet zájmů.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen, že Agrofert a jeho firmy mají nárok na tyto dotace, pokud splní pravidla stanovená evropskou legislativou. Řekl rovněž, že Babiš v Bruselu nevyjednává tyto dotace pro svou firmu, ale pro české zemědělství. Dodal, že nyní komise navrhuje v sedmiletém finančním rámci EU od roku 2021 největší krácení zemědělského rozpočtu právě u ČR. „Je to spíše kontraproduktivní,“ podotkl k působení Babiše.
Pýcha rovněž poznamenal, že je mylný názor, že „české zemědělství rovná se Agrofert“. Dokládal to na faktu, že z republikových 3,5 milionu hektarů patří Agrofertu zhruba 140 tisíc.
Třetinu dotací pro Agrofert pak tvoří investiční podpora a současný spor o jejich (ne)vyplacení se zřejmě bude týkat právě jich.
Günther Oettinger
Další kolo déletrvajících diskusí o možném střetu zájmu Babiše vyvolal středeční projev evropského komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera. Zazněla od něj slova o pozastavení dotací, která byla nejdříve intepretována, že se týkají celé ČR, později se zpřesnila pouze na Agrofert.
„V době platnosti nového rozpočtového nařízení nebyly proplaceny žádné prostředky z evropských programů dotyčnému státu ani na projekty v tomto členském státu. Jinými slovy od 2. srpna zatím nedošlo k žádnému relevantnímu dění ve vztahu k aktuálnímu rozpočtu,“ řekl Oettinger. Upozornil také na dopisy, které si s českou vládou vyměnil. „V dopisu jsme uvedli, že dokud nebude právní situace z našeho pohledu uspokojivá a nebude odstraněn konflikt zájmů, nemáme v úmyslu další prostředky poukázat,“ dodal.
Bývalý ministr zemědělství Jurečka v pořadu uvedl, že prohlášení eurokomisaře nebylo úplně šťastné. Vysvětlil, že evropské peníze jsou českému Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vypláceny čtvrtletně. Nyní se uzavírá třetí kvartál a peníze by měl fond obdržet. Nejsou žádné signály, že by tyto prostředky pro české zemědělce neměly přijít.
Pozastavil se spíše nad tím, že o zpřísnění v článku 61 věděly státy před jeho srpnovým přijetím a teprve nyní české ministerstvo spravedlnosti řešilo, zda jde u Babiše o střet zájmů či ne.
Ministerstvo spravedlnosti počátkem prosince uvedlo, že obecná analýza nové legislativy EU (pravidlo 61) týkající se evropských dotací ukazuje, že svěřenský fond jako záruka nestrannosti premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše dostačuje a předseda vlády postupoval podle českého práva.
