Dokud bude ruská armáda na Ukrajině, neexistuje, aby jel jediný ruský sportovec na Hry, říká Hašek

Nahrávám video

Sportovci reprezentují svoji zem a vlády využívají jejich úspěchů ve svém zájmu, ruští sportovci tak nyní propagují ruskou válku, zločiny na Ukrajině a imperialistické zájmy Moskvy, uvedl v pořadu Interview ČT24 bývalý hokejový reprezentant Dominik Hašek. Je tedy proti účasti Rusů na letních olympijských hrách v Paříži v příštím roce. Nesouhlasí ani s jejich případnou účastí pod neutrální vlajkou, jak se o tom nyní vede nejen v olympijském prostoru diskuse.

Kdekoliv by ruští sportovci nastoupili, znamenalo by to propagaci ruské války na Ukrajině, zabíjení, zločiny, které se tam dějí, soudí Hašek. „Za současných podmínek, kdy je ruská armáda na Ukrajině, vůbec neexistuje se bavit o tom, že by jediný ruský sportovec mohl reprezentovat na olympiádě. A nejde vůbec o to, že by na dresu neměl ruský znak nebo že by tam nebyla ruská hymna, každý přece ví, odkud ten sportovec je a jakou zemi reprezentuje.“

Bývalý brankář kritizuje Mezinárodní olympijský výbor (MOV), že nejedná s jednotlivými ruskými sportovci, například formou „linek důvěry“, a nevzdělává je v tom, k čemu nyní na Ukrajině dochází.

Pokud by ruští sportovci odsoudili válku na Ukrajině a zločiny, k nimž tam dochází, a hrozil jim postih, měl by jim a jejich rodinám podle Haška MOV nabídnout – s demokratickými státy předjednaný – uprchlický azyl. Jako uprchlíkům by jim umožnil na olympiádě startovat, dodal. 

Postoj vedení Mezinárodního olympijského výboru

Předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach vyzval ve čtvrtek Ukrajinu, aby upustila od hrozeb bojkotu olympiády v roce 2024 kvůli účasti ruských a běloruských sportovců. Kyjev tím reagoval na oznámení MOV z minulého měsíce, že sportovcům z obou zemí by mohlo být umožněno získat místo na olympiádě prostřednictvím asijské kvalifikace a soutěžit jako neutrálové, bez vlajek a hymen.

Sportovci z Ruska a Běloruska byli po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu 24. února loňského roku vyloučeni z mnoha mezinárodních soutěží. 

V dopise vedení ukrajinského Národního olympijského výboru Bach podle Reuters označil za „pomlouvačná“ ukrajinská tvrzení, že vpuštění ruských a běloruských sportovců zpět na Hry by podpořilo invazi. Doplnil, že celá záležitost ani nebyla konkrétně projednána a tlak Ukrajiny na národní olympijské výbory a mezinárodní federace označil za krajně politováníhodný. Bojkot by podle něho porušoval olympijskou chartu. 

Pořadatelé pařížských olympijských her uvedli, že se budou řídit rozhodnutím MOV v této otázce.

Český olympijský výbor tento týden zdůraznil, že s účastí Rusů a Bělorusů pod pěti kruhy nesouhlasí. Také Česká unie sportu je proti startu sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách v Paříži.

Na možný bojkot olympiády Českem nemá nyní Hašek jednoznačnou odpověď

Pro Haška je zklamáním, že i Spojené státy připouštějí start ruských sportovců. Vysvětluje si to například tím, že Amerika je daleko, není válkou na Ukrajině ohrožena, možná jsou v tom i ekonomické důvody. 

Na možnost bojkotu účasti na olympiádě, kterou v případě startu Rusů a Bělorusů zmínila například Ukrajina či pobaltské země, nemá Hašek za Česko jednoznačnou odpověď. Jako funkcionář by pravděpodobně neměl srdce jít a říct sportovcům, že z tohoto důvodu na Hry jet nesmějí. 

Bojkot považuje Hašek za až poslední věc, o níž by se rozhodovalo těsně před olympiádou. Navíc se podle něj do startu Her v červenci 2024 ještě může mnoho věcí stát a rozhodnutí by záviselo na situaci v čase rozhodování. „Počkejme, kam až to dojde,“ řekl s tím, že by pak bylo důležité, aby v tom bylo více demokratických zemí zajedno.

Bývalý hokejista bude chtít, aby NHL zaplatila Ukrajině miliardy

Hašek také kritizoval vedení hokejové NHL, že umožňuje start ruských sportovců v soutěži. „Tím, že nastupují na ledě, tak to stojí ukrajinské životy,“ domnívá se Hašek. 

Osobně bude usilovat o to, aby NHL kvůli tomu v budoucnu zaplatila Ukrajině miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 16 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 10 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...