Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu. Po jednání tripartity to řekl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho případné zavedení považuje vláda za jeden z kroků, které mají pomoci udržet sociální smír, který akcentoval premiér Petr Fiala (ODS). Předseda odborů Josef Středula varoval, že lidé nevěří schopnosti vlády vypořádat se s trojicí nynějších krizí. K nim řadí inflaci, uprchlickou vlnu a také doznívající covidovou pandemii.
„Cílem je sociální smír,“ řekl Fiala po jednání tripartity, pomoci má kurzarbeit. Podle Středuly lidé nevěří schopnostem vlády
Události: Odbory žádají zvýšení platů ve veřejné sféře kvůli inflaci (zdroj: ČT24)
Premiér Fiala po jednání tripartity oznámil, že vláda chystá další opatření, „abychom pomohli lidem, na které dopadají bezprostředně zvyšující se ceny“. Vyjmenoval dosavadní kroky, k nimž řadí snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo zvýšení existenčního minima. „Naším cílem nemůže být nic jiného než sociální smír,“ podotkl.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) připravuje vláda konkrétní opatření, jmenoval například kurzarbeit, ale i snahu o přitažení dalších investic. Upřesnil, že do dvou týdnů chce mít podklady od resortů o zasažených oborech pro případné spuštění kurzarbeitu. Kdy by ohrožené firmy mohly na zkrácenou práci se státním příspěvkem přejít, neupřesnil.
Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. „Proces jsme schopni udělat poměrně rychle,“ dodal ministr práce.
Předák odborů kroky vlády vítá
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ocenil, že má vláda takovou ambici. „Vítám, co pan premiér a členové vlády hovoří, že chtějí, aby byl zachován sociální smír. (…) Věřím, že to tak myslí,“ zdůraznil. Společnost podle něj ví, že je situace „špatná, zlá“. Středula však míní, že lidé „nevěří tomu, že je vláda schopna to zvládat“.
Tripartita se věnovala také situaci ohledně uprchlíků, kteří přicházejí do Česka z Ukrajiny, která od 24. února čelí ruské invazi. „Dostáváme se za první náraz. Že jsme ho zvládli, neznamená, že máme zvládnutou celou situaci,“ uvedl Fiala s tím, že vláda představila svým partnerům strategii pro zvládnutí uprchlické vlny, kterou bude schvalovat ve středu.
Předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák sice kroky vlády i celé české společnosti na pomoc uprchlíkům ocenil, míní však, že se kabinet musí věnovat i jiným problémům. „Nemůžeme se věnovat jenom uprchlické krizi, i když je to morálně správně, ale musíme se věnovat i ekonomice. Ekonomika není v dobrém stavu,“ podotkl.
Podle Středuly se nyní prolínají tři krize – uprchlická, ekonomická a covidová. Chce s vládou vyjednávat o zvýšení platů a také o růstu minimální mzdy nejpozději do pololetí. Pokud se příjmy nezvýší, bude podle něj výsledkem, že „jediný, kdo zaplatí inflaci, budou zaměstnanci“. Argumentem pro zvýšení minimální mzdy podle něj je, že je nyní pod hranicí příjmové chodoby. „Je potřeba zvýšit náklady, které dosud rozpočet nepředpokládal, je potřeba podpořit sociální sféru a je potřeba podpořit také zdravotnictví,“ vyzval předák odborů vládu k dalším konkrétním krokům.
Zda porostou platy, jak si odbory přejí, však není zřejmé. Premiér podotkl, že se vláda chce vyhnout plošným krokům. „Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory,“ řekl předseda vlády.
Nižší závislost na ruských energiích
Diskuse se týkala i snížení závislosti Česka na dovozu energií z Ruska. Podle Fialy se kabinet chystá v příštích týdnech představit plán postupu. Součástí má být důraz na jádro a obnovitelné zdroje, ale i zajištění náhradních dodávek plynu.
Kvůli válce a jejím dopadům se tripartita mimořádně sešla už 17. března. Odboráři a zaměstnavatelé požadovali mimo jiné spuštění kurzarbeitu pro zasažené firmy či opatření proti rostoucím cenám energií.