Cestovatelský semafor je o něco zelenější. Mezi bezpečné země už patří i Belgie

Epidemiologové aktualizovali Mapu cestovatele, která znázorňuje v jednotlivých zemích míru rizika nákazy koronavirem. Ve většině evropských zemí zůstává i nadále nízké a nově se mezi ně zařadila i Belgie. Naopak vysoké riziko zůstává ve Švédsku, Portugalsku a polském regionu Slezské vojvodství, které sousedí s Moravskoslezským krajem. Ve Velké Británii je nadále střední riziko. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se zatím neuvažuje o tom, že se do rizikovější skupiny zařadí Německo.

Při cestě z Belgie do Česka nově odpadne Čechům i cizincům povinnost dokládat negativní test na covid-19 nebo nastoupit do dvoutýdenní karantény. Lidé zároveň mohou mezi zeměmi s nízkým rizikem nákazy cestovat i jako turisté.

Naopak pro občany zemí s vysokým a středním rizikem dál platí, že do České republiky mohou vstupovat jen kvůli práci, rodině, ze zdravotních důvodů nebo v naléhavých mimořádných situacích.

Pro cesty z Portugalska, Švédska a Slezského vojvodství platí i povinnost předkládat negativní test na koronavirus pro cizince i Čechy. „Přestože se situace ve Slezském vojvodství mírně zlepšuje, v Moravskoslezském kraji naopak roste počet nakažených, proto musíme být v rozvolňování opatření na hranicích obezřetní,“ uvedl Vojtěch.

V Německu přibývá nakažených, zůstane však v „zelené zóně“

V Německu v posledních dnech prudce vzrostlo reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Podle nedělní statistiky přibylo za posledních 24 hodin 687 případů nákazy. V posledních týdnech trápí Německo výskyt koronaviru v řadě masokombinátů.

„Situaci sledujeme, zdá se, že je to podobně jako u nás otázka lokálních ohnisek, tam šlo o jatka. Uvidíme, jak si s tím německé úřady poradí. Zatím neuvažujeme, že bychom zařadili Německo do rizikovějších zemí,“ uvedl ministr zdravotnictví. 

Takzvaný semafor, který hodnotí míru rizika nákazy koronavirem v jednotlivých evropských zemích a na základě toho stanovuje pravidla pro cestu z nich do Česka, začala vláda uplatňovat v polovině června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
19:26AktualizovánoPrávě teď

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Dříve se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Pavel i Babiš dorazili na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer dorazili na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
03:23Aktualizovánopřed 28 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 13 hhodinami

Evropský pohled