Češka, která je kvůli drogám zadržována v Pákistánu, se může vrátit, píše Blesk

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, se může vrátit do České republiky. Nejvyšší soud v Islámábádu vydal písemný příkaz, který jí dovoluje opustit Pákistán, informuje server Blesk.cz. Češka byla v březnu 2019 odsouzena k trestu odnětí svobody v délce osmi let a osmi měsíců a k pokutě 800 dolarů (asi 18 tisíc korun). Proti rozsudku se odvolala, loni na začátku listopadu byla obžaloby zproštěna a 20. listopadu propuštěna z vězení. Celníci ale podali odvolání, Hlůšková proto nemohla vycestovat.

„V pátek 8. dubna rozhodl Nejvyšší soud v pákistánském Islámábádu, že celníci Češku už nadále nemohou zadržovat v zemi. Pětadvacetiletá žena se tak může vrátit domů. Nicméně ani po verdiktu nemohla rodačka z Uherského Hradiště opustit zemi. Musela počkat, až soudce vydá rozkaz, který jí umožní nasednout do letadla,“ píše Blesk. Podle jeho místního zdroje byl vydán tento příkaz v pondělí 11. dubna.

Češka tvrdila, že do Pákistánu přijela jako modelka a někdo jí heroin do kufru podstrčil. Pákistánský zpravodajský portál UrduPoint už dříve uvedl, že drogy, které Češka převážela, by měly na černém trhu hodnotu 150 milionů pákistánských rupií (19,5 milionu korun). 

Podle soudu chyběly důkazy

Hlůšková v odvolání proti rozsudku uvedla, že byl podle ní „v rozporu s fakty“ a nebyl podložen žádnými konkrétními důkazy. Soud jí dal za pravdu. Do případu se ale vložili celníci, kteří nějaký čas zadržovali její osobní věci a cestovní pas. Spor u soudu nyní vyhrála.

„Právní zástupce navrhovatelky mimo jiné tvrdil, že ve světle rozsudku Nejvyššího soudu byla navrhovatelka zproštěna viny a není proti ní vedeno žádné řízení. Bylo předloženo, že je cizí státní příslušnosti a musí se vrátit do své země, že odmítnutí vydat povolení k odjezdu odpůrcem je bez jakéhokoli zdůvodnění nebo podkladu,“ stojí podle Blesku v příkazu s tím, že ačkoliv byla Češka zproštěna obžaloby, celníci se nevzdali a napadli rozhodnutí soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 12 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled