Soud v Pákistánu poslal Češku zadrženou s heroinem skoro na devět let do vězení

Nahrávám video

Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Češku Terezu Hlůškovou zadrženou loni na letišti v Láhauru s devíti kilogramy heroinu. Uvedla to pákistánská televize Geo, zprávu vzápětí potvrdila i česká diplomacie. Hlůšková dostala také pokutu ve výši 113 tisíc pákistánských rupií (asi 18 200 korun). Žena v minulosti vypověděla, že o předmětech ukrytých ve svém zavazadle věděla, netušila však, že jde o heroin. Podle obhájce se proti rozsudku odvolá.

Verdikt téměř devítiletého odnětí svobody oznámil soud v pákistánském městě Láhaur. „Myslím si, že nakonec je trest na té nejspodnější hranici,“ okomentovala soudní rozhodnutí novinářka Tereza Engelová.

„Odsouzená Češka za něj může být velmi ráda,“ dodala s tím, že trest mohl být i výrazně vyšší. Za pašování drog jsou v Pákistánu obvykle velmi vysoké tresty, výjimkou není ani trest smrti. Ten se ale podle českého ministerstva zahraničí zpravidla neuplatňuje vůči cizincům.

Pákistánská televize Geo ke zprávě o verdiktu připojila videonahrávku, na níž je vidět, jak Češka pláče. Portál Urdu Point uvedl, že „českou modelku“ ve vězení znepokojovalo mimo jiné to, že hodně přibírá na váze. Za uplynulý rok to prý bylo deset kilogramů. Češka údajně prohlásila, že první věcí, kterou udělá po návratu do vlasti, bude návštěva posilovny.

Engelová vysvětlila, že média se o případ odouzené Češky velmi zajímají a že Hlůšková má „celebritózní“ postavení.

Podle Engelové bude odsouzená nyní s největší pravděpodobností odvezena do centrální věznice kousek od Láhauru a její režim se oproti vazbě změní. „Doteď se poměrně pravidelně dostávala ven, minimálně když jela k soudu. To už se teď dít nebude,“ podotkla novinářka a doplnila, že podle jejích informací bude Češka muset nastoupit k pracovnímu výkonu.

Engelová upozornila, že podmínky v pákistánských věznicích neodpovídají evropským standardům. „Pokoje jsou skutečně obrovské. Může tam s ní být deset, patnáct, dvacet spoluvězeňkyň. Nebude mít příliš velké soukromí,“ odhadla a upozornila i na nepříliš dobré hygienické podmínky.

Pákistánští celníci Češku zadrželi loni 10. ledna, údajně poté, co prošla přes dvě kontrolní stanoviště protidrogových jednotek cestou na let do Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Odtud se podle pákistánského tisku chystala pokračovat do Irska. Devět kilogramů drogy našli v jejím kufru.

Nahrávám video

Odpykání trestu v Česku není pravděpodobné

Právní zástupce Češky Čaudhrí Džavád Zafar dříve vyloučil, že by v případě odsouzení žena mohla být vydána do České republiky, protože mezi oběma zeměmi žádná dohoda o vydávání vězňů neexistuje.

Soudního stání se účastnila i zástupkyně velvyslanectví České republiky v Islámábádu. „Pokud odsouzená Češka požádá u pákistánských úřadů o předání k výkonu trestu do České republiky, pak Česká republika učiní všechny nezbytné kroky k tomu, aby mohla být k výkonu trestu do České republiky předána,“ řekl zástupce ředitele tiskového odboru Černínského paláce Robert Řehák.

„Drogový byznys a pašování drog jsou pro Pákistán obrovským problémem. Lidé, kteří se takto provinili, přispívají k ničení životů dalších lidí. Není tendence, aby se jim trest zásadně krátil nebo aby mu dokonce unikli,“ vysvětlila novinářka Engelová.

Češka prý změnila výpověď

Pákistánský server Mera Mirpur v prosinci oznámil, že Češka vypověděla, že přijela do Pákistánu studovat islám. Podle tohoto webu se původně přiznala, že chtěla heroin propašovat do SAE, ale později výpověď změnila. Obléká se prý do místního tradičního oděvu a zahaluje se. Server ale upozornil na to, že v minulosti například tvrdila, že drogy nepašovala a že byla zadržena bezdůvodně.

Češka Tereza H. míří před soud v Láhauru
Zdroj: AP/K.M. Chaudary/ČTK

Pákistánský list Urdu Point napsal, že drogy, které žena převážela, by měly na černém trhu hodnotu 150 milionů pákistánských rupií (24 milionů korun).

Soudní stání bylo od března několikrát odročeno kvůli absenci vyšetřovatele, nepřítomnosti dalších svědků, stávce místních soudců nebo kvůli tomu, že soudce byl delší dobu na náboženské pouti. Dalším důvodem byl například i kriketový turnaj. 

Kromě Hlůškové byl obžalován ještě jeden muž, který není z České republiky, a soud jej nakonec zprostil viny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled