Nejvyšší správní soud (NSS) začal ve středu projednávat kárné žaloby na soudce Městského soudu v Praze Alexandra Sotoláře, který se zabýval kauzou Opencard. Sotolář údajně manipuloval s výpověďmi, v krajním případě mu hrozí ztráta taláru. Uznal, že existují rozdíly mezi zvukovým záznamem a protokolem, vyloučil ale, že by byly pouze v neprospěch obžalovaných.
Sotolář dvakrát uznal bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) a další někdejší radní vinnými z porušování povinností při správě cizího majetku. V roce 2012 podle obžaloby neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k Opencard. Magistrát firmu oslovil jako jedinou v jednacím řízení bez uveřejnění.
Vrchní soud oba Sotolářovy rozsudky zrušil. Případ dostala na starost nová soudkyně. Hudeček je už pravomocně osvobozen. Podle verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.
Sotolář uznal, že přepisy výpovědí jsou nepřesné
Podle Sotoláře objektivně existují rozdíly mezi zvukovým záznamem a textem přepsaným do protokolu. Vyloučil ale, že by úpravy prováděné v protokolu byly jen v neprospěch obžalovaných. Smyslem protokolace je podle něj zachytit v nich to podstatné, co vypověděli slyšení. Doslovná protokolace je podle něj jen výjimkou, a to, pokud si ji strany vyžádají. „Úpravy nebyly dělané cíleně v neprospěch obžalovaných,“ uvedl Sotolář.
Jeho obhájce Bohuslav Horký uvedl, že k posunům ve výpovědích došlo, ale že to nebylo činěno se zlým úmyslem. Uvedl, že Městský soud v Praze je nejvytíženější soud vyřizující nejobtížnější hospodářské věci a mnohasetstránkové nejsou výjimkou. Protokolace od Sotoláře tak byly jen zestručněny.
Horký připomněl, že tehdy ani nikdo nevznesl námitky vůči nesprávné protokolaci, soudce tak neměl šanci chyby napravit. Odvolací soud navíc řešil námitky na podjatost soudce a podjatost neshledal. „Proč by doktor Sotolář upravoval protokoly v neprospěch obžalovaných? Snad proto, aby vyhověl státnímu zástupci, že by ho uplácel? Tomu snad nikdo nevěří,“ řekl Horký.
Kárný senát vyslechl i čtyři úřednice soudu, které s protokoly pracovaly, vedoucí kanceláře, dvě protokolující úřednice a dozorčí úřednici. Vyjadřovaly se především k protokolování, lhůtám odevzdávání materiálů, ale i ke stylu Sotolářovy práce. Zatímco jedna z protokolujících úřednic si stěžovala na chaotičnost v jednáních a kritizovala spolupráci se soudcem, druhá uvedla, že byl při kontrolách protokolů pečlivý a důsledný, zatímco jiní soudci takto nepostupovali.
Ministryně spravedlnosti chce Sotoláře nadobro vykázat z justice
Kárnou žalobu podali Sotolářův nadřízený Libor Vávra a ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která také dočasně zprostila Sotoláře funkce. Kárný senát může soudci uložit důtku, snížit plat, zbavit jej funkce předsedy senátu, což navrhl Vávra, nebo trvale vykázat z justice, jak požaduje Benešová.
Benešová se jednání neúčastní. Podle zástupce ministerstva Jana Převrátila úpravy protokolu od Sotoláře se týkaly zásadních otázek ve věci a rozsudky z nich přímo nebo nepřímo vycházejí. Soudce tak podle něj mimořádně závažným způsobem porušil své povinnosti, narušil důvěru v nestrannost soudu a ve spravedlivé rozhodování.
Nadační fond proti korupci na Sotoláře podal trestní oznámení. Tvrdí, že soudce padělal veřejnou listinu a zneužil svou pravomoc, když manipuloval s protokoly z hlavního líčení. Z protokolů a nahrávek líčení podle protikorupčního fondu plyne, že někdo záměrně zkresloval záznamy z výslechů v neprospěch stíhaných politiků.
