Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) po schůzce s Andrejem Babišem (ANO) řekla, že premiér pověřil zástupce neziskových organizací, aby vybrali syrské sirotky z uprchlických táborů, kteří by mohli získat v Česku dočasnou ochranu. Schůzky se zúčastnil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a zástupci neziskových organizací včetně šéfa Člověka v tísni Šimona Pánka.
„Premiér řekl, že když děti najdeme, najdeme rodiny, tak je můžeme přivézt,“ uvedla Šojdrová. Stát při tom prostřednictvím ministerstva vnitra poskytne součinnost. Europoslankyně nedokázala odhadnout, kdy by první děti mohly do Česka přijít: „Nebude to lehký proces, chceme vybrat co nejmladší, nedoprovázené.“ Až se objeví seznam konkrétních jmen, měla by následovat další schůzka s Babišem. Na proces nebudou směřovat české peníze, ale finance Evropské unie.
Babiš: Uvidíme, jestli nějaké děti najdou
Stát podle premiéra předá Šojdrové kontakty na řecké organizace, které pracují v tamních uprchlických táborech. „Projekt neexistuje, děti nejsou. Uvidíme, jestli nějaké děti najdou,“ podotkl Babiš.
Jeho stranická kolegyně a poslankyně Helena Válková, která na schůzce také byla, vyjádřila v pořadu Událsoti, komentáře překvapení, že nápad na přijetí padesáti sirotků vznikl ve chvíli, kdy neexistuje žádný seznam konkrétních dětí. „Třetina času byla vyplýtvána na to, abychom dostali z paní Šojdrové nějaké konkrétní informace,“ řekla Válková o průběhu schůzky. Doplnila, že Babiš nikoho hledáním sirotků nepověřil, ale že Šojdrové řekl: „Pokud chcete, tak si ty děti najděte.“
I vicepremiér Hamáček po schůzce dodal, že se ukázalo, že Šojdrová zatím nemá konkrétní plán. „My za vládu potvrdili, že jsme připraveni předat kontakty. Pokud nějaký konkrétní seznam (dětí) vznikne, budeme to dále diskutovat,“ uvedl. Už před schůzkou ale řekl, že Česká republika je schopna se postarat o padesát dětí, které ztratily v důsledku válečného konfliktu své rodiče.
Senátor František Bublan (nestr. za ČSSD), který se podepsal pod výzvu k přijetí sirotků, si myslí, že najít děti potřebující pomoc nebude složité. „Máme dost informací, že ti sirotci existují nejen v Řecku, ale i v dalších zemích, kam se migranti dostali,“ uvedl v Událostech, komentářích. O tom je přesvědčený i stranický kolega Šojdrové a poslanec Marek Výborný.
Pomáhat jinde
Babiš dál trvá na tom, že dětem je třeba pomoci mimo Česko: „Spíš by bylo lepší pro ty děti postavit školu, byty, ubytování někde v Jordánsku, tam by to bylo pro ně lepší perspektivně.“ Tento postoj sdílí i Válková, která si myslí, že nejvíc můžeme pomoci tím, že zainvestujeme v zemi, která je bezpečná a uprchlíkům kulturně blízká. Tam jim podle ní bude lépe než u nás.
Princip pomoci dětem v prostředí, které je jim blízké, považuje za správný také arabista Petr Pelikán. Ten v Interview 24 naznačil, že by děti po příchodu do Česka mohly trpět ještě víc než v uprchlickém táboře v Řecku. Hlavně proto, že podle něj není jasné, co by se s nimi dělo.
Předseda SPD Tomio Okamura v Událostech, komentářích řekl, že správnou cestou by byla pomoc na území Sýrie. Tamní situace se podle jeho informací stabilizovala natolik, že syrská vláda se o své občany může postarat. Tuto variantu odmítl František Bublan s tím, že řada lidí utekla ze Sýrie právě před tamní vládou.
Děti by nejprve žily v ústavech
Šojdrová před jednáním uvedla, že budou preferovány nejmladší děti nebo děti bez dohledatelných příbuzných. Česko by jim poskytlo dočasnou mezinárodní ochranu, tedy ne trvalý azyl a české občanství. Po schůzce dodala, že by nejprve žily v ústavech, po několika měsících by mohly do rodin, které o ně mají zájem.
O plánu ve středu hovořili i poslanci v rámci diskuse o globálním paktu většiny států OSN o migraci. TOP 09 ale neprosadila usnesení, ve kterém by sněmovna požádala vládu o přijetí nejméně 50 syrských dětí.
Babiše ovšem později vyzvala k přijetí dětí třetina senátorů včetně předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD). Podle skupiny zákonodárců na tyto děti nelze pohlížet jako na běžné imigranty, neboť se ocitly se v tragické situaci bez vlastní vůle.
Za posledních 10 let žádalo v ČR o ochranu 85 dětí bez doprovodu
České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil ani jeden. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra za jednotlivé měsíce a roky.
V roce 2006 žádalo v Česku o ochranu 89 dětí. Od té doby počet ubývá. Poslední žádosti byly podané v roce 2015. Tehdy dorazilo bez doprovodu 14 dětí. Ze Sýrie pocházely tři z nich. V roce 2014 obdržela ČR šest žádostí o mezinárodní ochranu od dětí a mladých do 18 let. Polovinu podali Syřané, polovinu Vietnamci.
Podle odborníků na migraci patří nezletilí uprchlíci k nejzranitelnějším skupinám a je nutné jim věnovat pozornost. Stávají se totiž často obětí obchodu s dětmi. Bývají nuceni ke krádežím, žebrání či prostituci. Experti připomínají, že při práci s dětskými běženci je také nutné brát ohled nejen na to, že pocházejí z jiné kultury, ale hlavně na jejich traumata. Některé děti totiž celý život prožily ve válce.
