Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
Informaci o loňském příjmu od Agrofertu Babiš uvedl v majetkovém přiznání, které politici musejí každoročně odevzdat do konce června. „Předtím, než jsem vložil firmu do fondu, mi byla vyplacena dividenda ve výši pěti miliard korun. Agrofert z toho zaplatil daň ve výši 750 milionů korun. Kdybych měl sídlo na Kypru, tak z toho stát neuvidí ani korunu,“ řekl premiér.
V majetkovém přiznání Babiš uvedl ještě například další příjem od Agrofertu přes deset milionů korun, zhruba jeden milion od firmy Imoba, která vlastní areál Čapí hnízdo, a 18 milionů přes privátní švýcarskou banku Vontobel.
Premiér už dříve podle serveru sdělil, že banku Vontobel využívá pro soukromé investice. Babiš rovněž pobírá důchod, a to v Česku i na rodném Slovensku. V loňském přiznání také uvedl stejně jako už v dřívějších přiznáních, že má dvě pohledávky v řádu miliard korun – jednu za 1,6 miliardy a druhou za 4,3 miliardy.
Babiš serveru řekl, že s Agrofertem už nemá nic společného. Opozice vložení holdingu do svěřenského fondu považuje za nedostatečný krok pro zabránění střetu zájmů. Zda premiér vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, posuzuje Evropská komise, která kvůli tomu zaslala dopis českým úřadům. Komise uvedla, že české řídicí orgány mají zajistit, aby do žádostí o platby z evropských fondů nebyly zahrnuty výdaje spojené s firmami patřícími premiérovi, jím kontrolovanými nebo s ním propojenými.
Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy korun, oproti předloňskému roku je to o zhruba půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy korun na 2,2 miliardy.
