Závod o Měsíc pokračuje. V neděli se tam vydá japonská mise, pokusí se přistát

Japonská vesmírná agentura JAXA se chystá v neděli vypustit raketu H-2A, jejíž malý modul SLIM se pokusí přistát na Měsíci. Agentura to oznámila na svých webových stránkách. Podle serveru Space.com bude cílem mise mimo jiné otestovat přesnost přistání. V oblasti jižního pólu Měsíce tento týden úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak manévr nezdařil. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie už dříve Spojené státy, Sovětský svaz a Čína.

Start japonské mise z vesmírného střediska Tanegašima byl sice původně plánovaný na sobotu, ale kvůli předpovídanému špatnému počasí byl přesunutý na nedělních 9:30 místního času (2:30 SELČ). Živě ho bude možné sledovat zde:

Modul SLIM se bude snažit dosednout na povrch nejdále 100 metrů od zvoleného místa přistání. To je důležité, protože cílem přistání je kráter Shioli o šířce pouhých 300 metrů, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně, píše Space.com. Měsíční moře jsou opticky tmavší oblasti na povrchu, které vznikly nejspíše vlivem dopadů obřích těles.

Místo přistání bylo vybráno na základě dat z japonské sondy SELENE, která byla vypuštěna v roce 2007. Její mise skončila v roce 2009 kontrolovaným nárazem do Měsíce.

Japonské ambice

Podle agentury JAXA budou přesná přistání v budoucnu pro lunární mise klíčová. Umožní totiž přístup na specifická, vysoce zajímavá místa na přirozené družici Země.

Japonská mise má rovněž ukázat možnosti průzkumu naší sluneční soustavy s využitím lehčích aparátů. Modul SLIM má mít při dosednutí na měsíční povrch kolem 200 kilogramů, píše americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Společně s modulem SLIM k Měsíci zamíří také družice XRISM.

Mise SLIM bude prvním pokusem japonské vesmírné agentury JAXA o přistání na Měsíci. Přistát se tam ale letos pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R. Ten sice dosáhl oběžné dráhy kolem Měsíce, měkce dosednout na povrch se mu však nepovedlo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...