Závod o Měsíc pokračuje. V neděli se tam vydá japonská mise, pokusí se přistát

Japonská vesmírná agentura JAXA se chystá v neděli vypustit raketu H-2A, jejíž malý modul SLIM se pokusí přistát na Měsíci. Agentura to oznámila na svých webových stránkách. Podle serveru Space.com bude cílem mise mimo jiné otestovat přesnost přistání. V oblasti jižního pólu Měsíce tento týden úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak manévr nezdařil. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie už dříve Spojené státy, Sovětský svaz a Čína.

Start japonské mise z vesmírného střediska Tanegašima byl sice původně plánovaný na sobotu, ale kvůli předpovídanému špatnému počasí byl přesunutý na nedělních 9:30 místního času (2:30 SELČ). Živě ho bude možné sledovat zde:

Modul SLIM se bude snažit dosednout na povrch nejdále 100 metrů od zvoleného místa přistání. To je důležité, protože cílem přistání je kráter Shioli o šířce pouhých 300 metrů, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně, píše Space.com. Měsíční moře jsou opticky tmavší oblasti na povrchu, které vznikly nejspíše vlivem dopadů obřích těles.

Místo přistání bylo vybráno na základě dat z japonské sondy SELENE, která byla vypuštěna v roce 2007. Její mise skončila v roce 2009 kontrolovaným nárazem do Měsíce.

Japonské ambice

Podle agentury JAXA budou přesná přistání v budoucnu pro lunární mise klíčová. Umožní totiž přístup na specifická, vysoce zajímavá místa na přirozené družici Země.

Japonská mise má rovněž ukázat možnosti průzkumu naší sluneční soustavy s využitím lehčích aparátů. Modul SLIM má mít při dosednutí na měsíční povrch kolem 200 kilogramů, píše americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Společně s modulem SLIM k Měsíci zamíří také družice XRISM.

Mise SLIM bude prvním pokusem japonské vesmírné agentury JAXA o přistání na Měsíci. Přistát se tam ale letos pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R. Ten sice dosáhl oběžné dráhy kolem Měsíce, měkce dosednout na povrch se mu však nepovedlo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.