Pavoukům se možná zdají divoké sny jako lidem, naznačil výzkum

Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny.

Přestože spánek je společným znakem pozorovaným u tvorů napříč živočišnou říši, podle vědců není jasné, zda jsou různé fáze spánku univerzální. Zejména výzkum REM fáze spánku se stále koncentruje převážně na suchozemské obratlovce, zejména savce a ptáky. 

Podle vědců je navíc mezidruhové porovnání této spánkové fáze obzvlášť obtížné, protože pouze omezený počet živočichů má pohyblivé oči. Například většina hmyzu a někteří korýši mají složené oči.

Pavouci z čeledi skákavkovitých však pro studium nabízejí možnost; tito tvorové o velikosti nehtu mají pohyblivé sítnice, které umožňují přesměrování pohledu. U mláďat lze podle vědců tyto pohyby pozorovat ještě lépe díky jejich dočasně průsvitné vnější kostře.

Autoři studie pomocí kamer vycvičených k nočnímu pozorování u těchto pavouků pozorovali periodické pohyby sítnice spolu se záškuby končetin. Zaznamenali také „typické kroucení končetin“, které zahrnovalo široké kontrakce nožiček směrem k hrudi.

Pozorování podle nich nabízí paralely s REM fází spánku u suchozemských obratlovců, jako jsou lidé a další savci.

O čem sní pavouci?

„Pohyby sítnice byly konzistentní, včetně pravidelného trvání a intervalů, přičemž obojí se v průběhu noci zvyšovalo,“ napsali autoři ve studii, kterou publikoval odborný časopis PNAS. „Vzhledem k pravidelnosti záškubů, kroucení nohou a jejich společnému výskytu s pohyby sítnice se oba typy činnosti jevily jako různé projevy téže aktivní fáze podobné spánku,“ uvedli.

„Předpokládá se, že vzorce pohybů očí během spánku REM přímo souvisejí s vizuální scénou prožívanou během snění, což vyvolává hlubší otázku, zda skákavkovití pavouci mohou prožívat vizuální sny,“ uvedli na závěr studie její autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 11 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 15 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.