Záchrana nosorožců je o kousek blíž. Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya

Během dvou zákroků mezi říjnem 2021 a únorem 2022 se týmu BioRescue podařilo vytvořit dvě nová embrya severního bílého nosorožce, čímž se jejich celkový počet zvýšil na čtrnáct.

Samičí pohlavní buňky (oocyty) byly v říjnu a v lednu odebrány samici severního bílého nosorožce Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni a embrya poté vytvořena v laboratoři Avantea v Itálii. Obě embrya byla zmrazena a v dohledné době čekají na vložení do náhradních samic nosorožce bílého jižního.

Znovu a lépe

Procedury z října 2021 a ledna 2022 v Ol Pejetě představují už sedmý a osmý úspěšný odběr oocytů. Podařil se mezinárodnímu týmu vědců a ochránců přírody ze Safari Parku Dvůr Králové, Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat, Kenya Wildlife Service, Wildlife Research and Training Institute a Ol Pejety.

Experti při odběru vajíček
Zdroj: „BioRescue / Jan Zwilling

Během osmi zákroků se týmu povedlo získat od Fatu a její matky Nájin celkem 119 oocytů – výsledkem je 14 embryí, první v roce 2019. Vzhledem k tomu, že tato embrya pocházejí výhradně z oocytů od Fatu, se tým BioRescue rozhodl v loňském roce po zvážení všech etických aspektů zcela ukončit jejich odběr od druhé, méně úspěšné nosorožčí samice Nájin.

Po posledních odběrech byly oocyty Fatu letecky přepraveny do laboratoře Avantea v Cremoně v Itálii, kde došlo k jejich dozrání, oplodnění, vytvoření embryí a následné kryoprezervaci.

Obě nejnovější embrya byla vytvořena s použitím spermatu severního bílého nosorožce Angalifu. Celkem je nyní v tekutém dusíku uloženo 14 embryí, 11 z nich je od samice Fatu a samce Suniho a 3 embrya jsou od Fatu a samce Angalifu.

Proč získávat embrya?

Větší počet embryí zvyšuje pravděpodobnost narození mláděte severního bílého nosorožce. Cílem týmu BioRescue je pravidelně opakovat odběr oocytů od Fatu a vytvářet tak nová embrya, dokud to bude možné a zodpovědné s ohledem na zdraví Fatu a šance na úspěch.

Celkový postup v projektu vědci pravidelně konzultují s Laboratoří etiky veterinárního lékařství a ochrany zvířat na Padovské univerzitě, která provádí hodnocení etických rizik každého zákroku týmu.

Proč zachraňovat nosorožce?

Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci současnosti. V přírodě byli naposledy spatřeni v roce 2007 a dnes jsou na světě známy pouze dvě samice. Obě žijí v lidské péči v Ol Pejetě, patří ale dvorskému safari parku. Právě on je tedy jedním z hlavních hybatelů snah o záchranu těchto velkých savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 1 hhodinou

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 4 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 5 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 6 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 7 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 9 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 10 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...