Expedice objevila u Antarktidy obří kolonii ryb. Má 60 milionů hnízd a je větší než Brno

Němečtí polárníci při průzkumu jižní části Weddellova moře objevili obří kolonii ryb, které jsou schopné přežívat v tomto extrémních prostředí. Kolonie zaujímá plochu nejméně 240 kilometrů čtverečních a zahrnuje nejméně 60 milionů aktivních hnízd ryb, které se česky jmenují ledovky. Velikost kolonie i počet jejích obyvatel vědce překvapil - je to podle nich důkaz toho, jak málo ještě lidstvo zná tyto oblasti.

„Už v minulosti jsme pozorovali několik desítek kolonií těchto ryb v Antarktidě - ale tahle je jednoznačně největší,“ uvedl Autun Purser z Institutu Alfreda Wegenera v německém Bremerhavenu.

Purser a jeho kolegové narazili na gigantickou kolonii, kde se líhnou mladé ryby, při průzkumu Filchnerova ledového šelfu pomocí systému OFOBS. „V podstatě se jedná o velké tažené zařízení o hmotnosti jedné tuny, které vlečeme za ledoborcem RV Polarstern rychlostí jeden až čtyři kilometry za hodinu,“ vysvětluje vědec. „Vlečeme ho ve výšce asi 1,5 až 2,5 metru nad mořským dnem a zaznamenáváme videa i akustické údaje.“

Výzkumníky tato oblast mořského dna obzvláště zajímala, protože věděli, že se v ní nachází teplý pramen, díky kterému má okolní voda teplotu asi o dva stupně Celsia vyšší než okolí. Doufali, že tam narazí na něco zajímavého, ale pohled, který se jim otevřel, byl zcela nečekaný.

Většina hnízd, která odhalili, byla obsazena jedinou dospělou rybou, která hlídala více než 1 700 jiker. V hnízdní kolonii a její blízkosti také vědci pozorovali spousty uhynulých ryb, což naznačuje, že ryby hrají důležitou roli v potravním řetězci celé oblasti. I když je třeba provést další studie, předpokládají, že kolonie je hojně využívána predátory, jako jsou například tuleni.

„Spousta tuleňů Weddellových tráví většinu času v těsné blízkosti rybích hnízd,“ vysvětluje Purser. „Víme to z historických záznamů i z čerstvých údajů o sledování z naší plavby. Hnízda se nacházejí přesně v místech, kde dochází k přílivu teplejší vody. Může to samozřejmě být jenom náhoda, takže musíme provést další výzkumy. Zatím ale pozorované údaje o tuleních ukazují, že se opravdu potápějí do hloubek, v jakých jsme našli rybí hnízda, takže z nich opravdu mohou získávat potravu.“

Ledoborec Polarstern
Zdroj: Reuters

Hnízda sledují kamery

Podle vědců tento objev odhalil celosvětově unikátní ekosystém. Rádi by celou oblast nechali vyhlásit jako regionální chráněnou mořskou oblast v Jižním oceánu pod hlavičkou Úmluvy o ochraně živých mořských zdrojů v Antarktidě.

Tým na místě rozmístil dva kamerové systémy, které budou hnízda ledovek sledovat až do návratu výzkumné lodi. Doufají, že fotografie pořízené několikrát denně přinesou nové poznatky o fungování tohoto nově objeveného ekosystému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 21 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.