Expedice objevila u Antarktidy obří kolonii ryb. Má 60 milionů hnízd a je větší než Brno

Němečtí polárníci při průzkumu jižní části Weddellova moře objevili obří kolonii ryb, které jsou schopné přežívat v tomto extrémních prostředí. Kolonie zaujímá plochu nejméně 240 kilometrů čtverečních a zahrnuje nejméně 60 milionů aktivních hnízd ryb, které se česky jmenují ledovky. Velikost kolonie i počet jejích obyvatel vědce překvapil - je to podle nich důkaz toho, jak málo ještě lidstvo zná tyto oblasti.

„Už v minulosti jsme pozorovali několik desítek kolonií těchto ryb v Antarktidě - ale tahle je jednoznačně největší,“ uvedl Autun Purser z Institutu Alfreda Wegenera v německém Bremerhavenu.

Purser a jeho kolegové narazili na gigantickou kolonii, kde se líhnou mladé ryby, při průzkumu Filchnerova ledového šelfu pomocí systému OFOBS. „V podstatě se jedná o velké tažené zařízení o hmotnosti jedné tuny, které vlečeme za ledoborcem RV Polarstern rychlostí jeden až čtyři kilometry za hodinu,“ vysvětluje vědec. „Vlečeme ho ve výšce asi 1,5 až 2,5 metru nad mořským dnem a zaznamenáváme videa i akustické údaje.“

Výzkumníky tato oblast mořského dna obzvláště zajímala, protože věděli, že se v ní nachází teplý pramen, díky kterému má okolní voda teplotu asi o dva stupně Celsia vyšší než okolí. Doufali, že tam narazí na něco zajímavého, ale pohled, který se jim otevřel, byl zcela nečekaný.

Většina hnízd, která odhalili, byla obsazena jedinou dospělou rybou, která hlídala více než 1 700 jiker. V hnízdní kolonii a její blízkosti také vědci pozorovali spousty uhynulých ryb, což naznačuje, že ryby hrají důležitou roli v potravním řetězci celé oblasti. I když je třeba provést další studie, předpokládají, že kolonie je hojně využívána predátory, jako jsou například tuleni.

„Spousta tuleňů Weddellových tráví většinu času v těsné blízkosti rybích hnízd,“ vysvětluje Purser. „Víme to z historických záznamů i z čerstvých údajů o sledování z naší plavby. Hnízda se nacházejí přesně v místech, kde dochází k přílivu teplejší vody. Může to samozřejmě být jenom náhoda, takže musíme provést další výzkumy. Zatím ale pozorované údaje o tuleních ukazují, že se opravdu potápějí do hloubek, v jakých jsme našli rybí hnízda, takže z nich opravdu mohou získávat potravu.“

Ledoborec Polarstern
Zdroj: Reuters

Hnízda sledují kamery

Podle vědců tento objev odhalil celosvětově unikátní ekosystém. Rádi by celou oblast nechali vyhlásit jako regionální chráněnou mořskou oblast v Jižním oceánu pod hlavičkou Úmluvy o ochraně živých mořských zdrojů v Antarktidě.

Tým na místě rozmístil dva kamerové systémy, které budou hnízda ledovek sledovat až do návratu výzkumné lodi. Doufají, že fotografie pořízené několikrát denně přinesou nové poznatky o fungování tohoto nově objeveného ekosystému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 20 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...