Čeští vědci objevili neznámý druh švába. Dostal jméno po předchůdci Zikmunda a Hanzelky

Nahrávám video

V roce 2016 objevili vědci v Indonésii zatím nepopsaného jeskynního švába. Teď zoologové z České zemědělské univerzity potvrdili, že jde skutečně o nový, doposud nepopsaný druh. Pojmenovali jej po zoologovi, který v době první republiky procestoval velkou část světa a ze svých cest přivážel cenné biologické exponáty.

Nový druh švába se jmenuje latinsky Nocticola baumi, české jméno zatím nedostal, nemá ho totiž žádný druh z čeledi Nocticola. Poprvé ho na stěně jeskyně na ostrově Nová Guinea zdokumentovala česká expedice. Jde o endemický druh, což znamená, že se nevyskytuje nikde jinde než právě v této jeskyni.

Jde o tvora, který je svému prostředí dokonale přizpůsoben: „Nevidí a smysly mu nahrazuje hmat. Má velice dlouhá tykadla. Jeho objevem jsme zaplnili mezeru v našich znalostech o rozšíření tohoto rodu,“ uvádí zoolog Jiří Patoka z katedry Zoologie a rybářství ČZU v Praze.

Že jde o samostatný druh, potvrdila genetická analýza a další zkoumání, na kterém se podíleli i odborníci z Filipín a Indonésie.

Zapomenutý hrdina

Vědci se rozhodli pojmenovat nový druh po doktoru Jiřím Baumovi, českém cestovateli a zoologovi, který na začátku 20. století procestoval velkou část světa a výrazně například obohatil zoologické sbírky Národního muzea. „Považujeme za důležité si připomínat osobní odvahu tohoto člověka. Na jeho počest jsme tento nový druh pojmenovali,“ vysvětluje Patoka.

Jiří Baum
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve dvacátých letech procestoval Baum Jižní Ameriku i Brazílii nebo jihovýchodní Asii. Ve třicátých letech pak dlouho před Miroslavem Zikmundem a Jiřím Hanzelkou podnikl vozem Tatra cestu napříč Afrikou. Baum sbíral přírodniny, psal cestopisy a točil i filmy. 

I když byl židovského původu a přestože ho rok 1938 zastihl v jižní Africe, rozhodl se vrátit do vlasti a zapojit se do protinacistického odboje. Zatčen byl v roce 1943. Prošel Terezínem, Osvětimí a zemřel následující rok ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...