Trosky nekontrolovatelné čínské rakety dopadly do oceánu poblíž Malediv, uvádí Peking

Trosky nekontrolovaně sestupující čínské rakety Dlouhý pochod 5B dopadly v neděli ve 4:24 SELČ do Indického oceánu západně od souostroví Maledivy. Podle agentury Reuters to oznámila čínská státní média, podle nichž většina stroje shořela při vstupu do atmosféry. Zatím nejsou zprávy o tom, že by trosky rakety dopadly do obydlených oblastí.

Start rakety Dlouhý pochod 5B na konci dubna 2021
Zdroj: ČTK/imago stock&people/ Autor: Zhou Jiayi

Čínská jednostupňová raketa patřila k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí.

K incidentu podobných rozměrů přitom došlo naposledy před rokem, jednalo se rovněž o část rakety Dlouhý pochod 5B. Některé její části tehdy dopadly do Pobřeží slonoviny, kde podle médií poničily několik domů. Nikdo však nepřišel k újmě.

Raketa tvořená základním stupněm a čtyřmi přídavnými posilujícími motory (boostery), jejíž zbytky nyní dopadly na Zem, měla podle serveru Space.com hmotnost 23 tun.

Z čínského kosmického střediska Wen-čchang odstartovala na konci dubna a do vesmíru vynesla základní modul budoucí čínské orbitální stanice. Namísto sestupu do atmosféry však základ rakety zůstal na oběžné dráze a oblétal zemi rychlostí téměř 7,7 kilometru za vteřinu. Postupně přitom ztrácel výšku.

Západní experti mluví o nezodpovědnosti, čínská média o humbuku

Vědci po celém světě se pak snažili předpovědět, kdy raketa vstoupí do atmosféry a kam asi dopadne. Kvůli velkému množství různých proměnných však i nejlepší odhady počítaly s odchylkou až několik dní, predikce se začaly zpřesňovat až několik hodin před předpokládaným pádem. Reuters poznamenává, že rozdíl jedné minuty při vstupu do atmosféry ovlivnil místo dopadu trosek o stovky kilometrů.

Vzhledem k tomu, že sedmdesát procent povrchu Země tvoří oceány, byla největší pravděpodobnost, že raketa dopadne do vody. Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvardovy univerzity mohly trosky spadnout od New Yorku, Madridu a Pekingu na severní polokouli až po jižní Chile a novozélandskou metropoli Wellington na jižní polokouli.

Experti ze západních zemí kvůli nekontrolovatelnému sestupu rakety Čínu kritizovali za nezodpovědný přístup. Čínský státní bulvární list The Global Times však tvrzení o tom, že se raketa vymkla kontrole a mohla by způsobit škody, označil za „západní (mediální) humbuk“.

Další případy: Skylab, Saturn V a Saljut 7 

Podle McDowella se doposud na Zemi nekontrolovaně zřítily jen tři lidmi vyrobené objekty s větší hmotností, než měl nyní padající Dlouhý pochod 5B. V červenci 1979 to byla 83tunová americká stanice Skylab, jejíž trosky částečně skončily v Indickém oceánu a částečně na území Západní Austrálie.

Předtím, v lednu 1975, spadly do Atlantského oceánu zbytky padesátitunového horního stupně mohutné rakety Saturn V, která vynesla Skylab na oběžnou dráhu.

Třetím případem byl zánik sovětské orbitální stanice Saljut 7 s připojeným modulem Kosmos-1686, které měly společnou hmotnost přibližně 43 tun a jejichž pozůstatky, které neshořely při žhavém průletu atmosférou, dopadly v Argentině.

Podle Space.com lze k tomuto seznamu připsat i smutný konec amerického raketoplánu Columbia. Tento vesmírný stroj o hmotnosti 117 tun se při návratu na Zemi v dubnu 2003 rozpadl, přičemž přišlo o život všech sedm členů posádky.