Největší tragédii v historii vesmírných letů sledovali diváci v přímém přenosu

Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Stroj se poté před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil. Spolu s nehodou Columbie v roce 2003 jde o nejhoršíneštěstí, které americký program pilotovaných letů potkalo.

Let STS 51-L, jak znělo označení mise, měl startovat už 22. ledna, ale byl několikrát odložen. Ani osudného dne to nevypadalo nadějně, noční mrazy, které pokryly část odpalovací rampy na Mysu Canaveral rampouchy, představovaly nebezpečí. Přesto nakonec posádka - velitel Francis Scobee, pilot Michael Smith, palubní specialisté Judith Resniková, Ronald McNair a Allison Onizuka, expert Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová - do stroje usedla.

V 11:38 místního času se vesmírný kolos konečně odlepil od země. Několik obláčků šedého dýmu, které se objevily u pravého pomocného motoru na tuhé palivo, zaniklo ve víru plamenů šlehajících z trysek startujícího stroje. Manévr proběhl jako obvykle a vše se zdálo být v pořádku. Po 73 vteřinách letu ale mohutná exploze raketoplán roztrhala na kusy. Kabina s posádkou dopadla z výšky asi 14 kilometrů do moře. Ihned po tragédii začalo rozsáhlé vyšetřování.

1 minuta
Exploze Challengeru
Zdroj: ČT24

Posádce se stalo osudným těsnění

Jako možné příčiny odborníci postupně vyloučili sabotáž, závadu na odpalovacím zařízení, hlavní palivové nádrži i raketoplánu samotném. V centru zájmu se ocitla dvojice pomocných raket, takzvaných boosterů, které stroji pomáhají v počáteční fázi letu. Za příčinu neštěstí byla označena netěsnost spoje dvou segmentů pravého boosteru. Analýza trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž a způsobil explozi.

Otázkou však zůstává, proč zodpovědní pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jubilejní desátý let Challengeru vůbec povolili. O ztrátě pružnosti těsnicích kroužků v důsledku nízkých teplot, které při startu tehdy panovaly, se vědělo, a jejich výrobce na tuto skutečnost upozorňoval.

NASA se v té době řídila zásadou, že pokud to nebouchlo doteď, nebouchne to ani příště. Plánovala, že se bude létat do vesmíru každý týden, že bude přes padesát misí za rok. Start Challengeru byl druhý v pořadí, přestože byl teprve konec ledna. A NASA byla tlačena přesným harmonogramem k tomu, aby dodržovala starty.
Milan Halousek
předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti
Christa McAuliffeová byla hrdinkou všední Ameriky. Její výcvik sledovala celá země
Zdroj: ČTK/AP

Ze sedmi obětí tragédie na sebe zvláštní pozornost poutala McAuliffeová. Aby NASA přiblížila svůj vesmírný program veřejnosti, rozhodla se nabídnout cestu do kosmu i jednomu z amerických pedagogů. Do konkurzu se přihlásilo přes 11 000 zájemců, z nichž byla v létě 1984 vybrána právě středoškolská učitelka McAuliffeová. Přítomnost „civilisty“ na palubě raketoplánu se stala senzací. Jeho zkáza pak pro veřejnost představovala o to větší šok.

Challenger původně sloužil jako pokusný objekt, na němž technici ověřovali vliv vibrací na konstrukci strojů. V červenci 1982 byl po nezbytných úpravách zařazen jako druhý stroj do služby. Poprvé vzlétl v dubnu 1983, před havárií absolvoval devět letů, během nichž ve vesmíru strávil více než 69 dní. Na své konto si připsal i řadu prvenství - do kosmu dopravil první astronautku USA a z jeho útrob poprvé vykročil člověk do prostoru bez pevného spojení s lodí.

V roce 2003 skončil tragédií i let Columbie

Zkáza Challengeru není jediným černým zápisem v americkém programu letů raketoplánů. V únoru 2003 ji následovala nehoda Columbie, která se rozpadla při návratu do atmosféry, jen pár minut před přistáním. Na vině byl úlomek izolační pěny z hlavní nádrže, který poškodil tepelný štít. Nikdo ze sedmi členů posádky, jejíž součástí byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, nehodu nepřežil. Raketoplány se pak do vesmíru vrátily až s misí Discovery v roce 2005.

Raketoplán Atlantis jako hlavní exponát výstavy v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě
Zdroj: ČTK/AP/John Raoux

NASA „vesmírné koráby“ využívala od roku 1981. Nejvíc kilometrů nalétal za svoji téměř 27 let dlouhou kariéru raketoplán Discovery, který naposledy odstartoval v únoru 2011. V témže roce na oběžnou dráhu zavítal ještě Endeavour (v květnu) a Atlantis (v červenci). Jeho misí se americký program letů raketoplánů po 30 letech uzavřel. NASA k tomu vedly zejména vysoké finanční náklady. Raketoplány se poté vydaly na svoji poslední misi - do muzejních sbírek.

V předvečer 30. výročí tragédie Challengeru představila NASA pokrok v práci na pilotovaném modulu Orion a zatím nejvýkonnější raketě SLS. Jednou by se spolu měly vydat k asteroidu a později i k Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
před 14 mminutami

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 50 mminutami

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 1 hhodinou

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 5 hhodinami

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 5 hhodinami
Načítání...