Brněnští vědci popsali nový minerál. Dobšináit našli na východním Slovensku

Mineralogové z Moravského zemského muzea v Brně se podíleli na objevu a popisu nového minerálu. Dostal název dobšináit podle místa nálezu u Dobšiné v Košickém kraji na Slovensku. Informovala o tom mluvčí muzea Barbora Javorová.

„V rámci zahraniční terénní cesty v září 2019 jsme navštívili revír v okolí Dobšiné, který je známý historickou těžbou kobaltu a niklu,“ popsala pracovnice muzea Eva Velíšková. „Podařilo se nám odebrat zajímavý mineralogický materiál, u kterého jsme se rozhodli, že bude dobré jej blíže prozkoumat,“ doplnil její kolega Jiří Toman.

Při detailním studiu minerálu spolupracovali odborníci z Moravského zemského muzea s kolegy z Národního muzea, Slovenské akademie věd, Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR. Výsledkem spolupráce je rozšíření mineralogického systému o novou položku, což potvrdila na začátku února komise při Mezinárodní mineralogické asociaci.

Nový minerál

Dobšináit je novým členem roselitové skupiny s dominantním zastoupením vápníku. Minerály roselitové skupiny patří k poměrně vzácným arzeničnanům s obsahem vody. Typový vzorek, na kterém byl dobšináit identifikován, bude uložený ve sbírce Mineralogicko-petrografického oddělení Moravského zemského muzea.

V současné době se připravuje odborná publikace, aby byly splněny všechny podmínky pro definitivní uznání nového minerálu, doplnila Javorová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 35 mminutami

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
před 5 hhodinami

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
před 6 hhodinami

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
před 8 hhodinami

V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.
před 9 hhodinami

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
včera v 10:00

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
včera v 07:30

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
včera v 07:00
Načítání...