Pobyt na špatném vzduchu může vést ke zhoršení poznávacích schopností, tvrdí vědci

Dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší na počátku života se může ve stáří projevit zhoršenými poznávacími schopnostmi. Naznačila to nová studie, kterou publikoval Journal of Alzheimer's Disease. Podle vědců by zjištění mohlo u budoucích generací pomoct snížit riziko vzniku demence.

Dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší spojují odborníci s celou řadou zdravotních rizik. Například loňská zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 spoluzavinilo jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Některé studie dávají špatný vzduch do souvislosti také s větší smrtností na covid-19.

Nyní se vědci z Edinburské univerzity snažili prozkoumat vliv špatného vzduchu na poznávací schopnosti u lidí. Konkrétně zjišťovali, zda pobyt ve zmíněném prostředí v dětství může mít v tomto ohledu dlouhodobé následky.

Celkem měl výzkumný tým k dispozici více než 500 lidí ve věku kolem 70 let. Těm předložil obecný test inteligence – stejný podstoupili v rámci jiného projektu, když jim bylo 11 let. Testování pak vědci opět zopakovali, když bylo dobrovolníkům 76 a 79 let.

Úroveň znečištění ovzduší, ve kterém účastníci v dětství pobývali, mohli vědci odhadnout  díky transportnímu modelu atmosferické chemie.  

Malá, ale zjistitelná souvislost

Následně tým analyzoval vztah mezi vystavením člověka špatnému vzduchu a jeho kognitivními schopnostmi v pozdějších letech. V potaz přitom vzali i takové faktory, jako je socioekonomický status či například kouření.

Výsledky ukázaly, že pobyt v dětství ve znečištěném ovzduší měl sice malou, ale zjistitelnou souvislost s výraznějším zhoršením kognitivních funkcí v období mezi 11 a 70 roky života. 

„Poprvé se podařilo prokázat efekt, který by vystavení špatnému vzduchu v raném věku mohl mít i o desítky let později,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tom Russ z Edinburské univerzity. „Jedná se o první krok, který by mohl vést k pochopení škodlivých účinků znečištěného ovzduší na mozek a pomoct tak u příštích generací snížit riziko vzniku demence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosatky a delfíni spolupracují. Stopař a lovec dohromady ušetří spoustu energie

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.
3. 1. 2026

Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.
2. 1. 2026

Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.
2. 1. 2026

SpaceX plánuje manévry na orbitu, změní dráhy tisíců družic

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.
2. 1. 2026

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
2. 1. 2026

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
1. 1. 2026

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025
Načítání...