Pobyt na špatném vzduchu může vést ke zhoršení poznávacích schopností, tvrdí vědci

Dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší na počátku života se může ve stáří projevit zhoršenými poznávacími schopnostmi. Naznačila to nová studie, kterou publikoval Journal of Alzheimer's Disease. Podle vědců by zjištění mohlo u budoucích generací pomoct snížit riziko vzniku demence.

Dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší spojují odborníci s celou řadou zdravotních rizik. Například loňská zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 spoluzavinilo jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Některé studie dávají špatný vzduch do souvislosti také s větší smrtností na covid-19.

Nyní se vědci z Edinburské univerzity snažili prozkoumat vliv špatného vzduchu na poznávací schopnosti u lidí. Konkrétně zjišťovali, zda pobyt ve zmíněném prostředí v dětství může mít v tomto ohledu dlouhodobé následky.

Celkem měl výzkumný tým k dispozici více než 500 lidí ve věku kolem 70 let. Těm předložil obecný test inteligence – stejný podstoupili v rámci jiného projektu, když jim bylo 11 let. Testování pak vědci opět zopakovali, když bylo dobrovolníkům 76 a 79 let.

Úroveň znečištění ovzduší, ve kterém účastníci v dětství pobývali, mohli vědci odhadnout  díky transportnímu modelu atmosferické chemie.  

Malá, ale zjistitelná souvislost

Následně tým analyzoval vztah mezi vystavením člověka špatnému vzduchu a jeho kognitivními schopnostmi v pozdějších letech. V potaz přitom vzali i takové faktory, jako je socioekonomický status či například kouření.

Výsledky ukázaly, že pobyt v dětství ve znečištěném ovzduší měl sice malou, ale zjistitelnou souvislost s výraznějším zhoršením kognitivních funkcí v období mezi 11 a 70 roky života. 

„Poprvé se podařilo prokázat efekt, který by vystavení špatnému vzduchu v raném věku mohl mít i o desítky let později,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tom Russ z Edinburské univerzity. „Jedná se o první krok, který by mohl vést k pochopení škodlivých účinků znečištěného ovzduší na mozek a pomoct tak u příštích generací snížit riziko vzniku demence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 8 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 12 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 14 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 15 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...