Atmosférický tlak se ve větší nadmořské výšce snižuje – a to má vliv na lidské dýchání, jak ví dobře třeba horolezci. Tyto parametry se vůbec neřeší při konstrukci ani testování plicních ventilátorů. Podle skupiny vědců a lékařů by to mohlo mít v době koronavirové pandemie dopad na obyvatele vysokohorských oblastí.
Koronavirus může být nebezpečnější ve vyšších nadmořských výškách, varují vědci
Lidé jsou evolucí nejlépe adaptovaní na život na nižších nadmořských výškách. Nad 2500 metrů nad hladinou moře žijí pouhá dvě procenta světové populace – většina v chudých zemích (Etiopie, Ekvádor, Bolívie). A to vede ke špatné dostupnosti speciálně upraveného lékařského vybavení, jako jsou právě plicní ventilátory.
Kvůli pandemii covidu-19 je po celém světě nedostatek jednotek intenzivní péče, ventilátorů i nejkvalitnějších respirátorů, upozorňuje skupina expertů v odborném časopisu Nature. Chudší země se proto k takovému vybavení v konkurenci bohatších není schopná dostat.
Plíce, covid, vzduch
Většina infekcí novým koronavirem se projevuje jako plicní onemocnění. Tento virus sice napadá i jiné orgány, ale právě plíce jsou jeho nejčastějším cílem. Kritické případy se proto léčí napojením pacienta na ventilaci – tedy přístroj, který nemocnému pomáhá s dýcháním.
Je jich tedy nyní zapotřebí víc než kdy dříve, ale současně 54 zemí celého světa zakazuje nebo nějak omezuje jejich vývoz, protože je potřebují pro vlastní občany. Dokonce se objevily případy, kdy státy zabavily ventilátory, které byly jen převáženy přes jejich území.
I kdyby měly chudé země s nadprůměrnou nadmořskou výškou ventilátorů dostatek, je tu další problém. Tyto přístroje jsou totiž vyrobeny i testovány v „běžné“ nadmořské výšce, tedy nejčastěji maximálně stovky metrů nad mořskou hladinou. Jenže lidé žijící výše, ve vysokohorském prostředí, mají plíce odlišné. Přístroje to nereflektují.
Výzkumů na toto téma je sice málo, ale některé studie prokazují, že v testech provedených ve velehorách ventilátory dodávaly pacientům nevhodné množství vzduchu – lišilo se od ideálního až o 40 procent. Navíc trpěly v těchto podmínkách výrazně větší poruchovostí. Experti varují, že pro 140 milionů lidí, kteří v takovém prostředí na Zemi žijí, to může znamenat velký problém.
Vědci doporučují, aby se toto téma začalo rychle studovat; v případě druhé vlny pandemie, která by podle mnohých mohla být podobně jako u španělské chřipky roku 1918 silnější než ta první, by se tyto poznatky hodily.
