Družice zachytily největší blesk na světě. Byl delší než Česká republika

Nejdelší zaznamenaný blesk v historii sledování měřil na délku 673 kilometrů. Popsal ho letos americký meteorolog Michael Peterson z Los Alamos National Laboratory díky novým satelitům, které jsou schopné blesky sledovat.

Peterson rekordně velký blesk popsal začátkem srpna v odborném časopise Journal of Geophysical Research Atmospheres. Při svém pozorovnání využil dva nově vynesené satelity GOES-16 a GOES-17, které provozuje americká agentura NOAA. 

Meteorolog díky satelitům zdokumentoval dokonce hned tři rekordní blesky. Jeden z nich vznikl nad Brazílií a měřil 673 kilometrů, pro srovnání Česká republika má na délku 493 kilometrů.

Druhý z rekordních blesků zase vydržel extrémně dlouho: rozzářil nebe nad Spojenými státy na 13,5 sekundy. Věda dosud tak dlouhý ani tak dlouho trvající blesk neznala.

Třetí blesk byl výjimečný svou rozlohou, obsáhl oblast o rozměrech 115 tisíc kilometrů čtverečních a byl tedy velký téměř jako celé Řecko. Oficiální data o rozloze blesků se nevedou, takže není jisté, zda se nejednalo i v tomto případě o rekord.

Podle Petersonova výzkumu nově získané údaje v řadě směrů přepisují, co o blescích víme. Nové poznatky také mohou pomoci s předpovědí, co s blesky udělají klimatické změny.

Letos v létě, které bylo v Arktidě mimořádně teplé, byly totiž blesky pozorovány zřejmě poprvé ve velkém množství také v okolí Severního pólu. Během jediného víkendu jich v okruhu 450 kilometrů od pólu vědci zaznamenali 48.

Co je blesk?

Blesky věda studuje přibližně 250 let. Pro jejich nepředvídatelnost se ale zkoumají jen velmi obtížně, proto jsou stále ještě do značné míry nepochopené.

Meteorologický slovník blesk definuje jako elektrický výboj, který vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí a vzácně mezi oblakem a stratosférou. Objevuje se ale také během sopečných erupcí nebo při explozích jaderných zbraní.

Meteorologie zná mnoho druhů blesků, tím nejznámějším je blesk čárový, který se vyskytuje nejčastěji mezi oblakem a zemí a není rozvětvený. Existují ale také například blesk čočkový neboli perlový, plošný, rozvětvený nebo zatím nejméně probádaný kulový.

Blesky vznikají nejčastěji v bouřkových oblacích neboli cumulonimbech. Jsou hodně vysoké, takže v nich probíhá silné proudění a také dochází k oddělení elektrického náboje – horní část mraku má náboj kladný a dolní část záporný.

Když se pak mrak pohybuje nad zemí, vytvářejí se z něj k zemi kanály záporného náboje, které jsou podobné chapadlům. Když tyto předvýboje narazí na vyvýšenou vodivou oblast (komín, strom, člověk s železným náčiním, něco mokrého), vznikne vodivý kanál, jímž se část napětí z mraku přenese k Zemi. A současně šlehne takzvaný zpětný výboj, který přenese kladný náboj ze země zpět k mraku.

Tento náhlý a bleskový přenos energie ohřeje vzduch v kanálu výboje až na 30 tisíc stupňů Celsia – pro srovnání, na povrchu Slunce je teplota zhruba pětkrát nižší. Vzniklé plazma expanduje do okolí tak rychle, že dojde ke vzniku nadzvukové rázové vlny, kterou známe jako hrom.

10 minut
Události: Při čtvrteční tragické bouři v Tatrách zemřelo pět lidí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...