Poslední snímek Opportunity. Po zachycení údolí Marsu se sonda napořád odmlčela

NASA se v únoru oficiálně rozloučila se sondou Opportunity, která po patnáct let zkoumala povrch Marsu. Po prachové bouři se sonda odmlčela a její mise byla oficiálně ukončena. Než Opportunity „zemřela“, pořídila ještě poslední snímek rudé planety, který NASA zveřejnila až nyní.

Před rokem v květnu zkoumala sonda údolí Perseverance, které se nachází na vnitřní části kráteru Endurance. Je velké několik set metrů a tvoří ho řada mělkých koryt.

Právě toto údolí se stalo místem věčného odpočinku sondy – Opportunity zde zastihla obrovská písečná bouře, která zabránila slunečním paprskům, aby stroj zásobovaly energií. Proto jsou některá místa zachycená jen černobíle; Opportunity už nedokázala nasnímat tato místa přes filtry.

Experti kontakt se sondou ztratili 10. června. Posílali k ní neustále signály a pokoušeli se s ní navázat spojení více než tisíckrát. Po osmi měsících marných pokusů NASA misi 13. února 2019 ukončila.

Poslední snímek sondy Opportunity
Zdroj: NASA

V panoramatické interaktivní podobě si snímek můžete prohlédnout zde.

Před příchodem bouře nicméně Opportunity pilně pracovala, v údolí Perseverance pořídila mezi 13. květnem a 10. červnem 354 snímků, z nichž se dalo vytvořit nádherné panorama místa, které se stalo jejím hrobem.

„Toto poslední panorama symbolizuje, jak významná byla mise Opportunity pro zjevovávání a poznání,“ uvedl projektový manažer její mise John Callas z NASA.

„Napravo od středu na snímku je v dálce vidět okraje kráteru Endeavour. Nalevo od něj začínají na horizontu stopy vozítka, které pak vedou dolů k těm zajímavým geologickým místům, jež naši vědci chtěli zkoumat. A úplně napravo a nalevo je viditelné dno údolí Perseverance a kráteru Endeavour – neprozkoumané a čekající na další návštěvníky,“ dodal Callas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...