Japonsko

Některým asijským zemím se podařilo dojednat se Spojenými státy zhruba poloviční cla oproti těm, které americký prezident Donald Trump vyhlásil v dubnu. Čína ovšem není jednou z nich a její obchodní příměří s USA vyprší 12. srpna. Delegace obou stran jednají o jeho prodloužení. Tchaj-wan s dovozními cly ve výši 20 procent věří, že jde o dočasné tarify, která se mu podaří ještě snížit. Nejvyšší cla v Asii dopadla na Myanmar a Laos zejména z politických a bezpečnostních důvodů.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Ohrožené země postupně mírní nebo odvolávají varování před tsunami po silném zemětřesení, které zasáhlo mořskou oblast východně od poloostrova Kamčatka na ruském Dálném východě. Vlny udeřily zejména v Japonsku, které podle BBC vyzvalo k evakuaci téměř dva miliony lidí, později ale varování zrušilo. Tsunami se objevila také v americkém státě Havaj nebo u severního pobřeží Kalifornie, varování dříve vydaly také novozélandské, indonéské či ekvádorské úřady.

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Japonská politika ani týden po volbách nenachází klid. Premiér Šigeru Išiba navzdory debaklu odmítá výzvy k rezignaci. Otazníky navíc vyvolává úspěch krajně pravicové strany Sanseitó. Ta zkopírovala část kampaně amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle mnohých uspěla i díky sázce na sociální sítě.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.

Japonský císař Naruhito v císařském paláci v Tokiu přijal v pátek českého prezidenta Petra Pavla. Návštěva byla vyvrcholením jeho cesty do Japonska. Setkání trvalo zhruba půl hodiny. Prezident později schůzku označil za velice vstřícnou s tím, že spolu hovořili třeba o světové výstavě Expo či o tom, jak Česko pomáhá Ukrajině. Císař také vyjádřil vůči Pavlovi podle japonských médií vděčnost za jeho návštěvu Hirošimy. Pavel se později setkal také s premiérem Šigeruem Išibou a měl přednášku na Tokijské univerzitě.

Světová výstava Expo v Ósace ve čtvrtek hostila Český národní den, zahájily ho česká a japonská hymna v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Národního dne se účastnil prezident Petr Pavel i japonská princezna Takamado. Expo je podle Pavla přehlídkou špičkových technologií, výjimečné architektury a národních identit. Především je ale prostorem, kde se potkávají různé kultury a společně hledají odpověď na otázku, jak by měla vypadat budoucnost, prohlásil.

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Americký prezident Donald Trump v úterý večer (v noci na středu SELČ) oznámil obchodní dohodu s Japonskem. Na jejím základě podle něj asijská země investuje ve Spojených státech 550 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 11,5 bilionu korun) a bude platit takzvané reciproční clo ve výši patnácti procent.

Obchod a situace v rusko-ukrajinské válce budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla ekonomické zájmy obou subjektů zatím sblížit nedokázala. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání.

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.

Prezident Petr Pavel před odletem představil program své oficiální návštěvy Japonska. Setká se s japonským císařem Naruhitem i premiérem Šigeruem Išibou a zúčastní se Českého národního dne na světové výstavě Expo 2025. Ekonomické vztahy Česka a Japonska mají velký potenciál rozvoje v ekonomické oblasti, řekl před zahájením cesty prezident. Proto ho doprovází podnikatelská delegace, soustředit se má zejména na obranu, technologie, kybernetický prostor a vesmír.

Japonská vládní koalice ztratí po nedělních volbách většinu ve Sněmovně poradců, tedy horní komoře parlamentu. Premiér Šigeru Išiba však oznámil, že zůstane ve funkci navzdory další porážce jeho Liberálnědemokratické strany (LDP), informovala agentura Kjódó.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.

Každý řidič, který vjede na dálnici vedoucí do města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech, může zahrát Beethovenovu Devátou symfonii. Umožňuje to nově tamní vodorovné dopravní značení. Akustický efekt vyluzuje jinde ve světě i úryvky z Mozarta, anime seriálu i ruskou zlidovělou písničku.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.

Americký prezident Donald Trump podepsal pro dvanáct zemí dopisy, ve kterých jim nastínil různé úrovně cel na jejich zboží dovážené do Spojených států. Dopisy budou rozeslány v pondělí, řekl Trump na palubě letadla Air Force One.