Ukrajina

Kyjevané se chystají na další těžkou zimu. Elektřina, vytápění, plyn a voda: ve většině domácností hlavního města Ukrajiny alespoň něco z toho nefunguje. Někteří lidé si tak na noc oblékají čepice a bundy. Jiní kupují to, co je v chladném bytě zahřeje. Může to být například malý ohřívač s kartuší, která se vloží dovnitř. Příprava na zimu začala již v srpnu. Kupovaly se nabíjecí stanice, přenosné vařiče, turistické vybavení či baterky. Úřady nyní již ve městě omezily pouliční osvětlení. Vybídly také soukromníky, aby začali šetřit s provozem světelných reklam. Lidé si také obstarávají lahve naplněné pitnou a technickou vodou. A smiřují se s dlouhými kolonami, když se vracejí domů po devíti mostech přes Dněpr. Rusové mosty už několikrát zasáhli a opravy jsou náročné.

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly zástupců vlády v Kyjevě, zda by byli ochotní vzdát se Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci (NATO), uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

V ukrajinské Chersonské, Doněcké a Záporožské oblasti zahynuli po ruských útocích a ostřelování čtyři lidé a další byli zraněni. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu desítky dronů. Úřady v západoruské Bělgorodské oblasti hlásí nejméně tři mrtvé po ukrajinských dronových útocích.

Evropu budou na jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Velká Británie a zástupci unijních institucí, oznámil podle agentury Reuters na závěr neformálního summitu v Dublinu předseda Evropské rady António Costa. Podle zdroje agentury AFP se k pětici států připojí zástupci Evropské komise a Evropské rady. Podle zpravodajského webu Politico budou země reprezentovány na úrovni národních bezpečnostních poradců.

Úřady v ruské Volgogradské oblasti tvrdí, že při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu. Podle informací zpravodajského telegramového kanálu Exilenova+ byla cílem útoku tamní rafinerie. Na jihu Moskvy podle TASS explodovalo auto, které řídil bývalý mluvčí ukrajinského expremiéra Sergej Zavorotnyj. Naopak ukrajinské úřady hlásí po ruských úderech dva mrtvé v Sumské oblasti, dva v Oděse, dva v Záporoží a dohromady desítky zraněných v Oděské, Záporožské, Vinnycké a Rovenské oblasti. V Kyjevě poškodily padající trosky dronu nemocnici.

Rozhovory o cestě k ukončení ruské války na Ukrajině získaly tento týden nový rozměr. USA přistoupily na ruský požadavek, že se jejich součástí stane širší debata o úpravách evropské bezpečnostní architektury. Právě o takové změny Moskvě dlouhodobě jde, protože chce jejich prostřednictvím dosáhnout svého hlavního cíle – získat sféru vlivu ve střední a východní Evropě, jejíž součástí by bylo i Česko. USA sice tvrdí, že bez souhlasu Evropy a Ukrajiny k žádným změnám nedojde, Evropu ale posun znervóznil.

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.

Ruští sportovci se nebudou moci účastnit akcí ve Finsku a v Norsku, dokud neskončí válka na Ukrajině. Rozhodly o tom ve čtvrtek vlády obou zemí.

Ruský dronový útok na Kyjev zabil ženu a několik dalších lidí zranil, informovaly ve čtvrtek tamní úřady. Moskva na Kyjev udeřila také balistickými raketami. Na zranění utrpěná při ruském dronovém útoku zemřela také žena v Chersonu. V Záporožské oblasti zabily letecké pumy KAB ženu a zranily dítě. Rusko tvrdí, že sestřelilo několik dronů mířících na Moskvu. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou rafinerii v sibiřském Omsku.

Česká republika si o tři příčky pohoršila v každoročním indexu klimatických změn CCPI. Umístila se na 45. místě, čímž spadá do kategorie států s nízkým hodnocením.

Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým omezováním satelitního systému Starshield, upozornil ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásadně to komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, zdůraznil. Starshield je vojenskou verzí satelitního systému Starlink. Oba provozuje společnost SpaceX miliardáře Elona Muska.

Od přelomových voleb, ve kterých studentské hnutí převálcovalo autoritářského hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, uplynuly už více než dva týdny. Hnutí sice zveřejňuje různá prohlášení ohledně směřování domácí či zahraniční politiky, stále však neoznámilo, kdo bude zasedat v nové vládě.

Několik neznámých dronů v noci narušilo vzdušný prostor hned tří zemí NATO – Litvy, Lotyšska a Estonska. NATO kvůli jednomu z nich vyslalo do vzduchu stíhačky. Ukrajinské i ruské drony narušují vzdušný prostor tří pobaltských států dlouhodobě. Rusové navíc překračují hranice NATO i svými vojenskými letadly. Loni kvůli tomu Estonsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy a spolu s Litvou posílilo od října své hranice s Ruskem za pomoci protitankových zábran. V Lotyšsku začala na začátku listopadu cvičit dosud nejpočetnější mnohonárodní brigáda NATO.

Francii na jaře čekají klíčové volby. Druhá největší ekonomika Evropské unie a zároveň její zakládající člen hledá nástupce nepopulárního prezidenta Emmanuela Macrona, jemuž končí druhý pětiletý mandát a o post se tak již nemůže ucházet. Současnými favority v polarizované a protesty zmítané zemi jsou podle predikcí představitelé politických okrajů – Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. Výsledky voleb mohou mít zásadní dopad nejen na fungování Francie, ale i na její roli v EU a NATO.

Česko by mohlo Ukrajině dodat šestnáct letounů Skyfox, řekl ve středu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V zemi, která se brání ruské invazi, je na dvoudenní podnikatelské misi. Čtyři skyfoxy už byly podle něj v minulosti potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších dvanácti strojů.

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.

Prezident Petr Pavel nepovažuje za šťastnou neúčast tuzemských vojáků na cvičení v Polsku nazvaném Koalicja 26.2. Česko by se mělo účastnit příprav na dobu po konci rusko-ukrajinské války, prohlásila ve středu hlava státu. V rámci dvoutýdenního cvičení armády jedenácti evropských zemí trénují, jak by byly schopné po skončení ruské agrese dohlížet na mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že Česko nedostalo na cvičení oficiální pozvánku. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že o neúčasti českých vojáků vláda nejednala. Podle něj jde o záležitost ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).

Vstupujeme do éry dějinného zlomu, kdy se stálost mezinárodních institucí pomalu rozpadá pod tlakem tří ohnisek napětí: Ukrajiny, Blízkého východu a Indo-Pacifiku. V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza pozadí nové knihy „Na pokraji výbuchu“, ve které odpovídá na otázky novináře Martina Jonáše. Proč je AI pro 21. století tím, čím byla jaderná energie pro to minulé? A stane se Čína nejmocnější zemí světa? Ptá se Hana Scharffová.

Rusko a Ukrajina se na trojstranných jednáních v Abú Dhabí dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců, tvrdí vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při úterních jednáních. Medinskij rovněž tvrdí, že Moskva a Kyjev se přiblížily míru. Zeť prezidenta USA Jared Kushner uvedl, že „nejtěžší bude otázka územních sporů“. Kushner a vyslanec Steve Witkoff mají podle AFP ve čtvrtek odcestovat do Moskvy.

Slzy radosti, objetí, ukrajinské vlajky – před čtyřmi lety, 11. listopadu 2022, osvobodily ukrajinské obranné síly Cherson z ruské okupace. Náměstí Svobody se stalo místem setkání obyvatel města a ukrajinských vojáků. Obyvatelé Chersonu, kteří toho dne byli ve městě, se podělili o své vzpomínky a o to, jak se od té doby změnil jejich život.

Česko si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. Na pražském Vítkově uctili zástupci armády a ministerstva obrany památku účastníků světových válek i novodobých konfliktů. V dalších městech se konají vzpomínkové akce a koncerty. Lidé mohou veterány podpořit také prostřednictvím sbírek, jejichž symbolem je červený vlčí mák.

Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil na středeční schůzce s prezidentem Petrem Pavlem o válce na Ukrajině, armádní koncepci i své cestě do Izraele. Předseda vlády to sdělil Blesku. Vztahy s hlavou státu označil za dobré. Pavel před schůzkou uvedl, že chce mluvit o dopisu předsedy vlády ohledně Ukrajiny, situaci kolem veřejnoprávních médií či bezpečnostních tématech. Řešit měli také jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA jednali v Abú Dhabí o výměnách zajatců a návratu Moskvou unesených ukrajinských dětí do vlasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách, dodal. Tématem jednání, které bude pokračovat ve středu, by měla být cesta k ukončení ruské války i budoucí systém evropské bezpečnosti. Analytici průlom nečekají. Někteří připomínají, že úpravy evropské bezpečnostní architektury požaduje Rusko, které si tak chce vytvořit sféru vlivu.

Evropa by se měla aktivně podílet na vyjednávání o ukončení války na Ukrajině, shodli se premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer) po společném rokování kabinetů v Bratislavě. Oběma vadí, že EU napadené zemi pomáhá finančně, avšak o míru přímo její zástupci nejednají. Fico jako možného vyjednavače sedmadvacítky navrhl slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Předsedové vlád se též ohradili vůči výzvě německého kancléře Friedricha Merze k další finanční podpoře Ukrajiny.