Ukrajina

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině. Rumunská armáda poté pátrala po dalších podobných zařízeních, odpoledne však prezident Nicušor Dan oznámil, že se další drony samy zničily. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.

Pět občanů Ázerbájdžánu zahynulo a další tři utrpěli zranění při útoku dronů na dvě obchodní lodě v Taganrožském zálivu v Azovském moři, informovalo v pátek podle agentury Interfax ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Na lodích, které nepatřily Ázerbájdžánu, bylo podle něho celkem 25 ázerbájdžánských občanů. Lodě pravděpodobně zasáhly ukrajinské drony.

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal v otevřeném dopise ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli. Putin i Zelenskyj učiní kompromisy, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně. Bylo by podle něj skvělé, kdyby se oba osobně setkali.

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.

V Budapešti se 23. června uskuteční schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4). Na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl nový maďarský premiér Péter Magyar. Podle něj už účast přislíbili polský premiér Donald Tusk, český premiér Andrej Babiš (ANO) i slovenský premiér Robert Fico (Smer). Magyar s Merzem hovořili také o Ukrajině. Maďarský premiér řekl, že Budapešť jedná s Kyjevem o jeho menšinové politice a že je ohledně kompromisu optimistický.

Ukrajina získala zpět více území, než kolik Rusko za stejné období v květnu obsadilo, čímž se celkový ruský postup poprvé od roku 2023 dostal do záporných hodnot. Informovala o tom ukrajinská analytická skupina DeepState. Podle agentury AFP Ukrajina v květnu osvobodila asi 282 kilometrů čtverečních.

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Francouzské námořnictvo v Atlantickém oceánu s podporou partnerů zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Plavidlo nazvané Tagor námořnictvo obsadilo v mezinárodních vodách v neděli, Kreml to označil na nezákonné. Podle agentury AFP je to čtvrtý tanker, který Francie takto zastavila. „Naše odhodlání je neochvějné a naprosté,“ dodal Macron.

Ruská vláda poprvé od začátku války proti Ukrajině zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního komuniké. Půlroční opatření má podle vlády zajistit stabilitu na vnitřním trhu. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.

„Určitě to není dobrý signál. Jestliže něco organizujeme a jsme lídrem projektu, měli bychom se tak také chovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o přístupu současné vlády k muniční iniciativě pro Ukrajinu. V současné době na ni Česko žádné peníze nepřispívá a věnuje se její správě. „Každý člověk by měl jít příkladem. Čím více se budeme blížit ke splnění našich závazků, tím lépe se budou přesvědčovat partneři,“ dodal bývalý ministr obrany Karel Kühnl v Nedělní debatě.

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.