TÉMA

Ukrajina

USA obrací a z Ruska je „padouch“. Ve hře jsou 500procentní cla

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitele několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.
před 5 hhodinami|

Rusové rozšiřují vojenské základny u hranic s Finskem a Norskem, píše WSJ

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.
před 9 hhodinami|

Svoboda tisku je „v obtížné situaci“, míní Reportéři bez hranic

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.
před 12 hhodinami|

Rumuni budou opětovně volit prezidenta, favoritem je kandidát krajní pravice

Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.
před 13 hhodinami|

Dohoda Ukrajiny s USA o nerostných surovinách je vyvážená, míní Zelenskyj

Za vyváženou a spravedlivou označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny.
včeraAktualizovánovčera v 19:06|

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánovčera v 17:47|

Těžit nerosty na Ukrajině bude extrémně drahé a obtížné, píše WSJ

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.
včera v 16:55|

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters zabití civilistů v Chersonské oblasti popřela. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánovčera v 12:15|

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
30. 4. 2025|

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
30. 4. 2025|

V bojích proti Ukrajině zahynulo na šest set vojáků KLDR, tvrdí Soul

V bojích proti Ukrajině zahynulo na šest set severokorejských vojáků, kteří pomáhali ruské armádě, uvedl podle agentur AFP a Reuters jihokorejský poslanec na základě informací tajných služeb. Severokorejské ztráty činí celkem 4700 vojáků, z toho bylo dva tisíce zraněných přepraveno zpět do vlasti. Pchjongjang vyslal do bojů v ruské Kurské oblasti dohromady ve dvou vlnách osmnáct tisíc vojáků, sdělil poslanec.
30. 4. 2025Aktualizováno30. 4. 2025|

„Tak to nemělo dopadnout.“ V Kyjevě se rozloučili s rodinou zavražděnou Rusy

Lidé se v Kyjevě naposledy rozloučili s rodinou Chudjových. Otec, matka a syn zahynuli při čtvrtečním ruském raketovém útoku na metropoli. Přežila jen čtrnáctiletá dcera. Pohřbu se zúčastnit nemohla – s fyzickými zraněními a psychickými dopady stále leží v nemocnici. Celkem úder zabil třináct lidí a přes devadesát jich zranil. Navzdory pokračujícím jednáním o příměří šlo o nejsmrtelnější ruský útok na ukrajinské hlavní město za poslední téměř rok.
29. 4. 2025|

Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025|

Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
29. 4. 2025|

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
28. 4. 2025|

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
28. 4. 2025|

KLDR poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce

Vládce Kremlu Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva hlásí, že její armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj však v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci v Kurské a Bělgorodské oblasti dál bojují.
28. 4. 2025Aktualizováno28. 4. 2025|

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
28. 4. 2025|

Trump chce, aby Putin přestal střílet na Ukrajině a podepsal mírovou dohodu

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že chce, aby vládce Kremlu Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho nedávné setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym, napsala agentura AFP.
28. 4. 2025Aktualizováno28. 4. 2025|

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
27. 4. 2025Aktualizováno27. 4. 2025|

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
27. 4. 2025|

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025|

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
27. 4. 2025|

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
26. 4. 2025Aktualizováno26. 4. 2025|
Načítání...