Ukrajina

Prezident USA Donald Trump a šéf Kremlu Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Trump po hovoru napsal, že Rusko a Ukrajina „ihned“ zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Podrobnosti ale nesdělil. Putin podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na memorandu o budoucích mírových jednáních. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná.

Pavel Jevsejčik se narodil v roce 1995 v Mladé Boleslavi ukrajinským uprchlíkům. Při narození ale nezískal ani ukrajinské ani české občanství. Nemá vůbec žádné. Skoro třicet let tak žije v právním vakuu. Bez dokladů nemůže studovat, pracovat, cestovat ani jít k lékaři. Soudy tvrdí, že stát v jeho případu pochybil. Pro Černé ovce natáčeli Darina Vlková a David Radimerský.

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

Tématem Událostí, komentářů týdne byla přímá jednání Ruska a Ukrajiny v Istanbulu a neúčast šéfa Kremlu Vladimira Putina i prezidenta USA Donalda Trumpa. Hosté pořadu také diskutovali o hlavních tématech nadcházejících voleb do sněmovny či propojení hokeje s politikou. Na přetřes přišla i hudební soutěž Eurovize. Debaty se účastnili šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, zpěvačka Tonya Graves, bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář a zástupce šéfredaktora MF Dnes Petr Kolář. Pořad moderovala Klára Radilová.

Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj jednal ve Vatikánu s americkým viceprezidentem JD Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Podle ukrajinského zdroje agentury AFP spolu hovořili asi půl hodiny. Tématem byl chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj se poté setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.

Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.

Vláda v rámci investic do armády „nastavila správný kurz“, řekla senátorka Miroslava Němcová (ODS) v Otázkách Václava Moravce. S tím nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) ani exministryně Jana Maláčová (SOCDEM), podle kterých jsou armádní zakázky předražené. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) považuje v této době bezpečnost za hlavní téma. Debata se vedla také o blížících se sněmovních volbách.

Do bojů na Ukrajině zasahuje i umělá inteligence. Česká firma LPP Holding dodala tamní armádě už stovky dronů, které ji využívají a v konfliktu se pohybují zcela samostatně. Na vývoj bezpilotních strojů se soustředí i další společnosti.

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Nejméně devět lidí přišlo ráno o život a sedm dalších utrpělo zranění při útoku ruského dronu na minibus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Moskva tvrdí, že terčem byla ukrajinská vojenská technika. Útok, který přišel jen několik hodin po prvním ukrajinsko-ruském jednání za více než tři roky, už odsoudili ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho český protějšek Jan Lipavský (nestr.).

Evropa investuje do recyklace vzácných nerostů. Tyto suroviny jsou klíčové třeba při výrobě elektroaut, počítačů a dalších technologií. Starý kontinent jich ale nemá dost a je závislý na dovozu z Číny. Evropská unie proto podporuje skoro padesát projektů, které mají posílit dodávky odjinud nebo udržet cenné kovy v oběhu co možná nejdéle.

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.

Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.