Ruský nejvyšší soud zakázal „mezinárodní hnutí LGBT“. Označil jej za extremistické

3 minuty
Horizont ČT24: Ruský soud zakázal hnutí LGBT
Zdroj: ČT24

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Čtvrtečním rozhodnutím pokračuje Rusko podle komentátorů v represích namířených proti komunitě LGBT+ v Rusku. V loňském roce už byl například zpřísněn zákon zakazující „propagaci LGBT“, nedávno pak byla přijata norma zakazující změnu pohlaví. Sexuální menšiny se kromě toho na některých místech Ruska, například na převážně muslimském Kavkazu, potýkají i s otevřeným pronásledováním a násilím.

Zasedání soudu se odehrálo za zavřenými dveřmi. Přítomni byli pouze představitelé ruského ministerstva spravedlnosti, kteří zákaz „hnutí LGBT“ navrhli. Podle serveru Mediazona měli obličeje zakryté rouškami a odmítli dát novinářům vyjádření. Zástupci médií čekali ve speciální místnosti.

Lidskoprávní organizace upozorňují, že nic takového, jako je „mezinárodní hnutí LGBT“ ve skutečnosti neexistuje, podotkla Mediazona. Odpůrci návrhu ruského ministerstva se ale nynějšího zasedání soudu účastnit nemohli.

Rozhodnutí soudu odsoudil vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. „Vyzývám ruské úřady, aby okamžitě zrušily zákony, které nesprávně omezují práci obránců lidských práv nebo diskriminují příslušníky LGBT komunity,“ uvedl podle agentury Reuters Türk v prohlášení.

Režim ruského vůdce Vladimira Putina, který na konci loňského února rozpoutal otevřenou válku proti Ukrajině, se staví do pozice ochránce „tradičních hodnot“. V Rusku v poslední době přitvrdila například také rétorika proti potratům.

Jan Dvorkin, zakladatel nevládní organizace Centr T, která v Rusku pomáhá transgender lidem, uprchl ze strachu z obvinění z extremismu a uvěznění ze země. „Práce v Rusku je velmi nejistá. Vypadá to, že ti (LGBT+ aktivisté), kteří přežijí, budou žít zcela v úkrytu,“ řekl Dvorkin AFP. Verdikt soudu označil za „nový vrchol šílenství“. O pomoc s odchodem z Ruska podle něj kvůli zákonům namířeným proti lidem ze sexuálních a genderových menšin žádá „stále větší počet lidí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...